Hrob světlušek

Anime určite nie je pre mňa. A vlastne ani neviem pre koho sú určené. Pre deti nie kvôli tematike a pre dospelých nie kvôli vyjadrovacím prostriedkom. Mne navyše nie kvôli tomu, že námetom je utrpenie Japoncov po prehratej vojne. V kontexte so zverstvami, ktoré japonské vojská páchali po celej juhovýchodnej Ázii ťažko hľadám empatiu k ich utrpeniu. (08.05.2018)

Nikdy bych neřekl, že film, který mi do mrtě vysuší slzné kanálky a způsobí mi solidní depku na další tři hodiny po jeho skončení, bude animák. A přece, Hrob světlušek se solidně zahnízdil v mé TOP 10 a drží primát "nejdojemnější film, jaký jsem kdy shlédl". Přestože je tenhle příběh dvou sourozenců snažících se protlouct životem ve válkou zdevastovaném Japonsku slzopudný až běda, nemluvil bych v tomto případě o nějakém citovém vydírání, tomto neduhu západní kinematografie. Isao Takahata si s tímto problémem poradil netradičním způsobem, takže místo kýčovitých záběrů se dočkáme místy až minimalistického vyjadřování, které však dokáže docílit intenzivnějšího dojmu z filmu. V závěru už tedy film hodně tlačí na pilu a slabší povahy možná ani neuvidí přes uslzené oči jeden z nejúžasnějších konců jednoho z nejúžasnějších filmů. (25.05.2006)

Přes lacinou prvoplánovost se nebráním vysokému hodnocení, protože Hotaru no haka je prostě něco jiného. Svou krutou pravdivostí samozřejmě nahrává jeho tvůrcům, ale když tento fakt odsunu stranou, dostává se mi mocného artefaktu zachycujícího druhou světovou válku z pohledu, jakého se mi ještě nedostalo. Ale tedy slzička neukápla.. (21.12.2008)

Hrob světlušek je krásným příkladem toho, jak flexibilní dokáže manga být. Vedle nejrůznějších hitech scifi a pohádkových fantasy dovede se stejnou bravurou vykreslit i citlivý příběh ze druhé světové války a to bez jediného zaškobrtnutí, které by animované zpracování takovéhoto tématu mohlo sebou nést. Na druhou stranu ale musím přiznat, že ve mně Hrob světlušek nezanechal zase až tak hluboký emocionální dopad, jako ve většině tady komentujících uživatelů a filmy jako Schindlerův seznam nebo Pianista u mě mají pořád navrch. Po celou dobu jsem se zkrátka nemohl zbavit pocitu, že kdyby sourozenci zůstali u tetičky, mohlo to s nimi dopadnout uplně jinak a za svůj osud si tak částečně mohou i sami (a to ani nemluvím o tom, že měli po celou dobu v bance tučné konto). (25.03.2007)

Neskutočné citové vydieranie. Ale ako inak sa dá natočiť príbeh dvoch detí odkázaných len na seba uprostred vojny? Neuveriteľne citlivo podané kresby vo filme o tom, že svetielko nádeje nie je nič iné ako obyčajný hmyz. Depka jak sviňa! Update: Po prečítaní zopár komentárov sa chcem vyjadriť k slovám užívateľov, ktorí si asi myslia, že všetci sú rovnakí. Nie, neplakal som. (17.01.2013)