Hrob světlušek

Nikdy by som nepovedal, ze sa divam na dramu o krutosti druhej svetovej vojny a pocas filmu som si pomaly prestaval vsimat to, ze je to kresleny film. Ked si predstavim, ze podobnych pribehov sa muselo udiat viac, nez dost je velmi smutne, ale aj obdivuhodne, ze sa ho reziser Takahata rozhodol natocit prave animovanym sposobom. U mna to ma jednoznacne plne hodnotenie... 28.07.2010 ________ Hlasy v anglickej verzii: Rhoda Chrosite - (Setsuko) +++ J. Robert Spencer - (Seita) +++ Amy Jones - (Teta) +++ Veronica Taylor - (Mama) +++ Hudba: Michio Mamiya +++ (28.07.2010)

"21. září 1945... tu noc jsem zemřel..." Nevím, jak se na to díváte vy, ale já jsem pro sebe objevil jeden z nejlepších protiválečných filmů, jaké kdy byly natočeny... Jeho síla tkví v tom, že nezobrazuje řež na bojištích, ale válečné útrapy na místě nejbolavějším: mezi obyčejnými nevinnými lidmi, ba co víc... mezi dětmi. Nemůžu říct, že bych miloval japonské animé filmy, nesedí mi moc tento styl animace, ale v tomto případě jsem byl nucen udělat výjimku. Uchvátil mě tím neuvěřitelným citem pro detail! A navíc ten příběh!! Něco tak úžasně silného se vidí málokdy. Tragický příběh malé Setsuko a jejího staršího bratra Seita naplňuje diváka dojetím a při sledování tohoto díla není slza v oku ostudou! Chtěl bych se ohradit proti některým názorům, že jde o citové vydírání. V žádném případě!! Snímek je udělaný velice citlivě a nedělá nic jiného, než že bez patosu a přehánění zobrazuje utrpení dětí vprostřed nejstrašnější války. Navíc jde o adaptaci skutečného příběhu, jak ho napsal Akiyuki Nosaka, který během války ztratil sestřičku, jež zemřela na podvýživu. Výborná je propracovanost ústředních postav a také atmosféry válečného Japonska. Mentalita Japonců té doby byla myslím krásně ukázána na postavě tety obou hrdinů: "Oni těžce pracují pro naši zemi, zatímco vy se tady válíte..." - ten kdo se obětuje na obranu vlasti je adorovany hrdina, ten kdo bojuje o holé přežití je budižkničema... Říše a císař je nedevšecko... Hrob světlušek je smutný film o smutných věcech: "Proč musí světlušky umřít tak brzy...?" Co mají děti co dělat s válkami..? ***** (30.06.2006)

Vizuálně skvostné, ale... To nesnesitelně uřvané děcko; ty stále uslzené obličeje; ta přehnaná snaha tvůrce dohnat diváka k slzám; ten konec a vlastně už i ten začátek - "21. září 1945... tu noc jsem zemřel..." aneb v překladu: lidi nachystejte si kapesníky, protože teď vám tady budu hodinu a půl fňukat (doslova) příběh mého tristního života. Jak krásný němý film to mohl být. (26.11.2009)

Předem se omlouvám, že se bude moje hodnocení rozcházet s davovým šílenstvím, neboť se domnívám, že nastal ten správný čas vykřičet do světa pravdu o téhle odporné sračce. Úplně se všeho nejvíce mi vadilo, že tahle kravina není animovaná. Spíše by se dala označit, jako mnoho navazujících obrázků, mezi kterými je příšerná prodleva a iluze pohybujícího obrazu se zcela vytrácí. Jako druhý bod, který je zcela vhodný k nasrání je bezpochyby ten ošklivý, rozmazlený, uřvaný fracek. Nějaký snesitelný příběh na pozadí bezesporu je, ale je tak velmi upozaděn, že není těžké ho přehlédnout. Dalo mi mnoho práce se prokoukat až ke konci, který byl jen a pouze vysvobozením. Jeden z lepších odpádků. Tyhle debilní japonské sračky mi k srdíčku nikdy nebudou blízko. A všimněte si, že raději ani nezmiňuji, jak moc je tahle sračka sentimentální. (01.01.2013)

Neskutečná ukázka toho, jak může být animovaný film skutečně silný, jak dospělá témata může prezentovat a jak se roztomilost neskutečně snadno změní v něco děsivého, co vám sebere vzduch z plic. "Hrob světlušek" je hodně depresivní film, ale tím ukazuje sílu nejen japonského animovaného filmu, i když především jeho. (03.02.2016)