Údolí stínů

Slušný válečný snímek, na kterém mi vadilo typicky přehnané americké vlastenectví (po kolikáté už?). Příběhově film má do určité míry co nabídnout, ale to zastiňuje spoustu syrové a realistické akce (napalm do vlastních řad byl opravdu hustý). Bohužel jsem velmi postrádal psychologické vykreslení postav a trochu přesvědčivější terén (ne, že by byl špatný, ale mohlo to dopadnout lépe) pro vykreslení Vietnamu. Hercům nemám co vytknout, v rámci možností zahráli obstojně. Randall Wallace má poměrně nápaditou režii, ale v porovnání s Coppolou, Scottem nebo Stonem bohužel neobstál. Moc mě potěšilo závěrečné jmenování vojáků, kteří padli u X-Ray a jímž je tenhle film věnován.....3,5 hvězdičky. (22.01.2008)

Áno, áno, je to film skrz naskrz prelezený americkým pátosom a vlastenectvom, ale je to aj film s dobre natočenými bojovými scénami s tématikou vietnamskej vojny. Navyše oceňujem aj snahu o sprostredkovanie pohľadu z druhej strany na strach a úzkosť najbližších rodín. Celkový dojem slušný a Mel Gibson vynikajúci. (26.10.2007)

"PUŠKA JE VOJÁKOVA MILENKA!" - "ALE DO KINA JI BRÁT NEBUDEME." To není z ÚDOLÍ STÍNů, ale z Animáků a jen mě to tak napadlo. ÚDOLÍ je nevýrazný rutinní válečný snímek vezoucí se na nové vlně válečných filmů odstartované RYANEM. Stejně jako u OLOVĚNÉ VESTY (jejíhož seržanta Hartmana v geniálním podání R. Lee Ermeyho tu připomene podobně "příjemný" seržant Plumley Sama Eliotta) je první polovina věnována výcviku vojáků a druhá se odehrává ve Vietnamu. Problém je, že ona expoziční část není dvakrát záživná a přestože zabírá tolik času, řekne nám o postavách minimum. Na bojišti se pak paradoxně nejvíce staráme o osud válečného fotografa (Barry Pepper), který do příběhu vstoupí až ve Vietnamu a ze všech vedlejších postav vojáků má nejlepší expozici (rozhovor s Gibsonem o jeho invalidních prarodičích). Válečné scény ve mě sice nevyvolaly žádné hlubší emoce (za nejpůsobivější scénu filmu považuju roznášení telegramů o úmrtí jednotlivých vojáků ve státech), ale byly na slušné řemeslné úrovni a patřičně brutální (voják, kterému začne hořet obličej). Mel Gibson se první polovinu filmu usmívá, ve Vietnamu se pak začne tvářit ustaraně a to už mu vydrží do konce. Z ostatních známých herců, kteří se bohužel jen tu a tam mihnou, stojí rozhodně za zmínku ještě (bez kníru k nepoznání) Sam Eliott se svými suchými hláškami, který jediný dostal trochu víc prostoru. Pokud se náhodou Wallace snažil přitáhnout pasážemi s manželkami vojáků ke svému opusu i ženské publikum (jak STATEČNÉ SRDCE tak PEARL HARBOR natočené podle jeho scénářů s divačkami počítaly a dokázaly je oslovit), obávám se že mu to tady nevyšlo a akorát to film zbytečně protáhlo. Přítomný patos ani patriotismus nebyly na můj vkus nijak extrémní, ostatně jde o žánr, kam oboje patří víc než kam jinam. Zvláštní je jak záhadně tenhle film v době svého uvedení (aspoň u nás) vyšuměl a zapadl. Snad už bylo publikum přesyceno, možná odradila očividná sázka na jistotu (Wallace + Gibson + válečný film), no každopádně bude na vinně slabá propagace. A popravdě ten film i když je hezky natočený za moc nestojí. (12.02.2006)

Po nezbytné úvodní půlhodince už se Údolí stínů nepřestane otřásat duněním střelby, výbuchů a křikem bojovníků na obou stranách pomylsné barikády. Randal Wallace přichází se standartně nasnímaným a ploše pojatým válečným kouskem, u nějž je důležité, že tam neustále něco střílí, hraje posmutnělá vojenská hudba a Mel Gibson s přehledem zvládá úlohu statného muže na svém místě. Starosti o věrohodnost exteriérů, vnitřní sdělnost a schopnost pohltit diváka jdou stranou. (20.03.2008)

Nejde síce o žiadne veľkolepé vylodenie v Normandii ani o extrémne brutálnu vojnu v Somálsku, Wallace k nadpriemernému filmovému zážitku nepotrebuje hektolitre krvi a lietajúce končatiny, naopak. Vystačil si s americkým patriotizmom, sentimentom v zákutiach domova, zatiaľ čo vo Vietname si divák od neustálych akčných bojov a strelieb (s minimom krvi) nemá šancu vydýchnuť. Vojnové filmy nevyhľadávam a ani ich nemilujem, preto Údolie tieňov hodnotím nezávisle od iných, kvalitatívne lepších vojnových snímok. Nevadí mi americké vlastenectvo s množstvom veľavýznamných fráz, nevadí mi americká vlajka, vznešene povievajúca pred kamerou, nevadí mi patetizmus a ani plačúce manželky... Pochváliť musím razantného Gibsona, ktorý nesie väčšinu filmu na svojich pleciach - je znamenitý. (29.08.2011)