Million Dollar Hotel

Pár let jsme měli doma se ženou soundtrack, měli jsme ho rádi a na film byli hrozně zvědaví. Překonal očekávání. Tedy – chápu, proč to byl propadák a proč je tady modrý, určitě to není film pro každého. Co taky s filmem, kde se vyskytují převážně magoři a nejsou ani legrační, ani dojemní, ale chovají se prostě jako „normální“ nepříjemní magoři – a přitom je to celé takové jakože poetické? S filmem, kde nedostaneme děj pěkně od začátku do konce s jedním dvěma učesanými flashbacky, ale rozdrobený na kousky, kterými nás nakrmí napřeskáčku a ještě tak nějak divně z doslechu? S detektivkou, kde je detektiv taky nepříjemný magor a vlastně moc nezáleží na tom, kdo je vrah, protože hlavní je ta divná magorská atmosféra? S lovestory, v níž i první polibek je tak po magorsku trapný, a kurnikšopa, trapný zase tak, že se tomu nedá ani smát, prostě jenom trapný? To se může líbit zase jenom magorům. Takže – byl bych se rozmýšlel mezi čtyřmi a pěti, ale když vidím těch chabých 66%... (03.08.2009)

Tak, mne sa tento film veľmi páčil. Hoci jeho záver vieme už na začiatku, páčila sa mi tá zmes podivínov, bláznov a kadejakých indivíduí a niektoré hlášky. Sem-tam to bolo aj vtipné a celé mi to prišlo fakt super. Herecké výkony Mela Gibsona, Milly Jovovich a hlavne Jeremy Daviesa boli fakt úchvatné. Hudba od U2 mi padla ako uliata, mám rád ich hudbu a Wim Wenders nakrútil ďalší skvelý film. (06.01.2014)

Popravdě nechápu, proč je tento geniální film modře hodnocen. Není absolutně nic, co bych mu vytknul. Scénář, režie, úchvatná hudba, výborné herecké výkony, kamera, střih, vypointované postavy, existenciálně-mysteriozní zápletka, výborná atmosféra, hluboká myšlenka...no a výborný Stormare jakožto pátý člen Beatles?... P.S: Jo a Bona sem tam fakt zahlíd (03.12.2008)

Geniální film, který má všechny znaky typické pro Wima Wenderse. Například rozvolněnější naraci, pomalý spád a důraz na atmosféru. Citlivky budou šťastní, ostatní se můžou jít bodnout... Doprovázející písničky U2 jen podtrhují lyrický rozměr filmu a spolu s hereckým výkonem Jeremy Daviese vytvářejí naprosto výtečnou symbiózu, kterou nikdy nezapomenu. Pro mě je to jeden z nejlepších snímků nového milénia... (09.09.2006)

Přemýšlím, proč mě tento film od Wima Wenderse s výjimkou úvodu a závěru skoro vůbec neoslovil a výjimečně nesedl. Nemá silný příběh, až na závěr mu schází uzemňující momenty, pohybují se zde samé podivné a navrch většinou nesympatické postavy, postrádá to hutnější atmosféru, postrádá to napětí, skutečného vtipu, který by na mě fungoval, jsem tu moc nepostřehl (byť se o to ten film evidentně snaží)... Hutná myšlenka zde přichází až v závěru a ač právě díky silnému závěru s geniálními kamerovými záběry se nakonec přikláním k velmi slabým 3 hvězdičkám, nemohu si pomoct – ten závěr tu na mě působil jako z úplně jiného filmu a spíše jako z nouze cnost, aby nakonec tahle podivná dvouhodinová šaráda z hotelu plného fetujících i střízlivých šílenců dostala alespoň na poslední chvíli možnost sdělit i cosi hlubšího... Od Wenderse jsem už snesl mnohem delší filmy, které trvaly v některých případech i 3 až 5 hodin (viz. Až na konec světa), ale tento mě stihl nudit i přes relativně kratší stopáž a už po 40ti minutách jsem začínal tušit jistý problém. Jedním z mála pozitiv vedle kamery byl pro mě herec v roli FBI agenta Skinnera a až po skončení filmu jsem s milým překvapením zjistil, že jde o slavného Mela Gibsona. Tak jo, kdyby nic jiného, s výkonem proslaveného hereckého velikána ve výrazné vedlejší roli tady můžu být vážně spokojený. [55%] (30.11.2021)