Reklama

Reklama

Eileen (Thomasin McKenzie) je mladá žena, ktorá pracuje vo väzení. Jej život je jednou pochmúrnou rutinou, ktorá okrem práce zahrňa ešte staranie sa o svojho opileckého otca (Shea Whigham), ktorý ňou len pohrda a častuje ju urážkami a posmeškami. Všetko sa však zmení v deň, keď do väznice nastúpi nová, atraktívna kolegyňa Rebecca (Anne Hathaway). Medzi oboma ženami vznikne veľmi podivné puto. (sochoking)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (23)

Arach.No 

všechny recenze uživatele

Filmy Williama Oldroyda mi neskutečně sedí. Fantastická pomalá atmosféra a perfektní obsazení. Na Thomasin McKenzie s nevinným, trochu smutným a později okouzleným výrazem bych se vydržel dívat hodiny. Její hrdinka nic moc neprožívá, i když by chtěla. S rutinní prací a alkoholickým otcem se vyrovnává bez větších depresí a stresů, čímž se film vyhýbá klasickým festivalovkovým klišé. Postava Anne Hathaway se v pracovním životě titulní Eileen objeví jako zjevení - ve všem zkušenější, schopnější a spokojenější žena pro ni působí jako vzor i femme fatale zároveň. Díky tomu, že je nejasné, zda je okouzlení jednostranné a kam se to vlastně celé může vyvinout, film překvapuje až do poslední minuty a nejednou mi dopřál přesně to, na co jsem v průběhu sledování pomyslel, že bych chtěl někdy v podobném snímku vidět. Opomíjené dílo, který si zaslouží výrazně větší docenění. I když naprosto chápu, že část diváků nebude bavit pomalejší první hodina filmu a jiné zase odradí nečekaný závěr. Já jsem naštěstí v té asi nejmenší třetí skupině, která je uhranutá od začátku do konce. ()

JASON_X 

všechny recenze uživatele

Upjatá Nová Anglie, padesátá léta. Eileen je sice netuctová osobitá slečinka, ale vede zoufale osamělý a obyčejný maloměstský život. Žije s tátou, který je protivné ožralecké hovado. Kancelářská práce v lapáku je opruz, hlavně kvůli spolupracovnicím, sekýrnickým starým babám. Věčně ji svrbí neukojená frnda. A pak v práci pozná novou vězeňskou cvokařku, světáckou, nekonformní, okázale emancipovanou a prudce charmantní kočku Rebeccu, načež se do ní bezhlavě zabouchne. Sakra, to se dá pochopit, já bejt ženská, taky bych chtěl bejt kvůli takový Rebece lesba. No, až potud skvělej a záživnej retro biják. A ruku na srdce, někteří/některé z vás se taky samozřejmě těšíte na nějakou tu perverzní lesbiádu. Ale pak přijde kazišucký zvrat v poslední čtvrtině a rázem je všechno trochu jinak. A vy teď najednou nevíte, jestli se vám to tak líbí, nebo jestli jsou takováhle zápletka a rozuzlení pro vás zklamáním. Já spíš to první, ale umím si představit i úplně jiný průběh a jiné vyústění děje, a hodnotil bych úplně stejně spokojeně. Jen nemám tucha, proč tomuhle kriminálnímu drámku dal nějaký distributorský bezmozek nálepku "mysteriózní". Snad kvůli těm několika Eileeniným živým představám? Hmmm... ()

Reklama

Adramelech 

všechny recenze uživatele

Filmoví tvůrci nasadili hned na začátku laťku docela vysoko. Mladá dívka Eileen sedí v zaparkovaném autě a sleduje muže a ženu v jiném autě, jak se líbají a posléze začnou souložit. Eileen při pohledu na ně masturbuje a tak se přitom rozhicuje, až si musí frndu ochladit sněhem. Tomu říkám slibný začátek filmu. Eileen pracuje jako administrativní síla ve věznici, ale není tam moc platná, neboť se v pracovní době oddává fantaziím, např. si představuje, jak ji šuká jeden pohledný vězeňský dozorce. Přitom není tak šeredná, aby na ni žádný chlap nevlezl, ale je spíše plachá. Svoji roli zde zřejmě hraje i to, že její otec, bývalý policista, je alkoholik a když se napije, bývá agresivní. Začít si něco s holkou s takovým rodinným zázemím je přece jenom riskantní. Otec se v podnapilém stavu chová hrubě i ke své dceři a ve střízlivém stavu ji buzeruje, aby popel z cigarety neklepala na podlahu. Špatný vztah s otcem má možná vliv na to, že se v Eileen probudí náklonnost k ženám, konkrétně k nově nastoupivší vězeňské psycholožce, která její city opětuje. Inu, když se lesba k lesbě vine, tak se dílo podaří, a to i bez přispění muže. Jak poetický by to mohl být happyend! Další děj, který spěje ke stále větším nechutnostem a bohužel i nelogičnostem až k nepovedenému konci, nebudu prozrazovat. Připojuji záznam tematicky korespondujícího snu. - - - Sen o Brunhildě a Metchildě (v noci z 2. na 3. října 2023) - - -     Můj nakladatel mi přeposlal mail od jedné studentky, která by se mnou chtěla konzultovat některé aspekty své diplomové práce. Není to poprvé, co se mi to stalo, a mám s tím špatnou zkušenost. A tahle holka, co mi teď píše, navíc studuje na katedře genderových studií. Na druhé straně ovšem napsala mail bez pravopisných chyb. No dobře, domluvíme si po mailu schůzku s tím, že téma probereme v hospodě.      Na schůzku se však dostaví dívky dvě, protože „kolegyni to také zajímá,“ jak mi vysvětlí pisatelka mailu. Následuje dívčin výklad. Tématem její diplomové práce jsou různá zpracování jednoho lesbického příběhu s magickými motivy. Nejstarší verze jsou indická a egyptská. Sumerská ani babylónská verze není známá, ale možná archeologové příslušné hliněné tabulky zatím ještě nevykopali. Existuje řecká a latinská verze, ba dokonce i židovská verze, která se nachází v agadické části jednoho málo známého midraše. Nejmagičtější je středověká germánská verze – Příběh o Brunhildě a Metchildě. „Tato jména jsme přijaly za své pseudonymy,“ objasní slečna. „Já jsem Brunhilda a tohle je Metchilda.“ Potom ještě vzniklo jedno poměrně rozverné zpracování tohoto příběhu v renesanční Itálii. To je všechno. Děvčata z toho vyvozují, že později, zvláště s nástupem osvícenství, začaly být lesby utiskované. Míním, že příčina může být i ta, že se na lesby prostě přestalo věřit, a proto se o nich přestalo i psát. „V magii tvoříme slovem, obrazem a gestem,“ říkám. „Jenže ono to funguje obecně. Než začala působit propaganda LGBT, nebyly lesby skoro nikde k vidění. Pak se o nich začalo psát na webu, začaly se o nich točit filmy, začaly se pořádat duhové pochody a hle, dnes člověk o lesby zakopává na každém kroku, i když přísně vzato neexistují.“ „Ale my jsme lesby!“ zvolá Brunhilda. „Stoprocentní?“ zeptám se. „Asi tak na 99 procent,“ zaváhá Brunhilda. „Možná na 95 procent,“ upřesní Metchilda. No jo, pomyslím si, ženská si to s chlapem musí zkusit, i kdyby to bylo jenom proto, aby zjistila, že jí to vlastně nevyhovuje.      Pak z děvčat vypadne, že se vlastně přišly zeptat na magický rituál, který se v příběhu popisuje. Co si o tom myslím? Může to fungovat? Odpovím, že nevím, protože ten příběh neznám. Brunhilda vykulí oči. Zdá se, že někteří lidé mé vzdělání trochu přeceňují. Slečna vytáhne z kabelky německou knihu, podle vazby z 19. století, a přečte mi příslušnou pasáž. Říkám, že v principu nevidím důvod, proč by to nemělo fungovat, protože je to jen normální mentální magie, do níž jsou zapracované sexuálně-magické prvky. Pro diplomovou práci by bylo třeba porovnat všechny existující verze příběhu, vzít v potaz magické praktiky používané či preferované v daných dobách a kulturách a z toho pak vyloupnout jádro rituálu, jež by mohlo ukazovat na to, jak ten obřad asi původně vypadal. Je to velmi pěkné a nosné téma. „Tématem a účelem práce je dokázat, že lesby byly od konce renesance utlačované. Nemohu do toho montovat magii. My ten rituál chceme vyzkoušet. Kvůli tomu jsme vlastně přišly,“ kápne božskou Brunhilda. Navrhnu jim, aby i tak postupovaly doporučeným způsobem kvůli dynamizaci obřadu. Když mi mailem pošlou všechny verze, udělám to samé a pak se můžeme sejít a porovnat své výsledky. Ona na to, že texty má k dispozici buď v angličtině nebo v němčině, takže vlastně skoro nic není v originálním jazyce. Jsem toho názoru, že pro orientaci by to mohlo stačit. „Máme použít i tu renesanční pornografii?“ táže se Metchilda. „Jasně,“ odvětím, „v renesanční Itálii se pěstoval hermetismus, takže tam klidně může být něco, co je z okultního hlediska zajímavé.“ () (méně) (více)

Goldbeater 

všechny recenze uživatele

Eileen je téměř 100 minutový snímek, o jehož zápletce se dá s trochou nadsázky říct, že se rozjede nějakých 20 minut před koncem, načež si po skončení divák řekne: „Jo tak to bylo vše..." Finální odkrytí karet zkrátka nedokáže obhájit ten přepomalý rozjezd. Kdo se obrní notnou dávkou trpělivosti, tomu to možná docela sedne, ale neumím si vůbec představit, že by tenhle film uspokojil vyšší procenta diváků. [Sundance Film Festival 2023] ()

campix 

všechny recenze uživatele

Slibné leč ve finále pouze žánrová nuda s dvojicí sympatických hereček v hlavních rolích. Twist ve filmu poměrně překvapil, ale určitě potěšil. Nicméně skladba filmu tím hodně utrpěla. Hodinu a půl se totiž díváte na nějak laděnou záležitost a poslední půl hodina se vydá úplně někam jinam a určitě zajímavějším směrem. Nicméně twist nemá dostatek času, aby náležitě zapůsobil a dění okysličil. Nevidím tu nic, co by bylo nutné vidět. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (7)

  • Scenáristi Moshfegh a Goebel písali scenár počas najväčšieho covidového lockdownu počas sezónného požiaru, ktorý sa tiahol od Oregonu po Pasadenu až po Palm Springs, no obišiel ich, avšak Moshfegh pre Vanity Fair povedala: „Mali sme pocit, akoby nás prenasledovalo nebezpečenstvo a to nám vlastne pomohlo v procese písania." (Arsenal83)
  • The Guardian v recenzii obdivoval Hathawayovej „dokonalý“ výkon, ale zároveň, že film mohol ponúknuť „trocha viac zvláštnosti vo filme aj u postáv, ktoré naznačovali odvážnejší a skazenejší cieľ“. (Arsenal83)
  • Autorka románu a scenára Moshfegh uviedla, že ide o „veľmi vernú adaptáciu tónu“ jej pôvodného diela. Dodala, že McKenzie ako Eileen bola: "...úžasná, akoby sa narodila, aby hrala túto rolu, je tak vzrušujúce ju sledovať. A Anne Hathaway ako Rebecca je postavy femme fatale a pri prvom strihu som si povedala: 'Toto je oveľa lepšie ako moja kniha.' Takže film je naozaj uspokojujúci, som z toho nadšená.“ (Arsenal83)

Reklama

Reklama