Přání smrti II

„You believe in Jesus? Well, you´re gonna meet him.“ Člověk by řekl, že jim to teplé kalifornské podnebí prospěje. Že detektiva Ochou vyléčí z chronických respiračních problémů a pana architekta z vigilantních sklonů, ale chyba lávky. Prvního zbaví astmatu nadobro a ten druhý posílá za Ježíšem víc lidí, než španělská chřipka! Kromě toho, že parkuje na místech určených hasičům, či invalidům, pase tentokrát po skupině podivných harlekýnů, co se vydávají za pouliční gang. Jim ale evidentně nepatří kulky z Beretty, nýbrž svěrací kazajka a tlumící medikace! Akorát je smutné, že když to poslední z nich pochopí, stejně si pro něj ta Nemesis, co se nezklidní ani štípáním dříví, přijde.. Ačkoliv lidumila paaschu nechalo snít o rozkoších myslivosti, mně přišlo druhé Paulovo přání neskutečně tupé, Winnerem ledabyle zrežírované a navíc začínám mít pocit, že si nepříliš truchlící Kersey ty násilníky dopředu platí, aby pak na nich mohl ukájet své střelecké choutky.. (19.05.2014)

Takový krimi slasher, jen je divák a "spravedlnost" na straně vraha. Začátek překvapí především těžce ustřelenou scénou znásilňování, která je na svou dobu patrně dost odvážná, ale její okaté prodlužování a stupňování má asi stejný účinek, jako dvěstě třicet v devítivoltové žárovce. Zbytek už zaujme jen více či méně stupidními dialogy a scénami (týpek, který na ulici za bílého dne pomlátí snad celý policejní okrsek, je jednoznačným králem), přičemž se tvůrci snaží o nepředvídatelnost tím způsobem, že propůjčují postavám chování nemožných kreténů. Docela zábavné. (29.09.2010)

Volné pokračování zajímavého snímku, který ve své době vzbudil pozornost až na politické úrovni, se veze zcela na stejné koleji jako ten předchozí. Změnilo se jen místo. Architekt Paul Karsey tentokrát žije v Los Angeles a plně se věnuje své práci. Příběh však věrně kopíruje předchozí šablonu. Opět banda divokých výrostků vtrhne do Karseyho domu, kde znásilní a zabijí nejdříve hospodyni a posléze i jeho dceru, která se ještě nezbavila traumatu z předchozího zážitku. A tak se Karsey opět vydá na cestu pomsty, na které smete i jiné zločince, když je svědkem jejich ohavných činů. Do děje se vrací i detektiv Frank Ochoa, který v něm má pochopení, zákon nezákon. Představitelé zločinců opět přehrávají, i když ne tolik, jako ty posledně. I tak se jedná o vadu na kráse na celém snímku, který je tentokrát krapet akčnější a méně zaměřený na charakter onoho architekta. Tvůrci si zřejmě řekli, že je už u diváků známý dost. Také scéna znásilnění opět vyznívá hodně brutálně, čímž z toho vyvěrá plné pochopení Kerseyho rozhodnutí k činu. Snímek tedy nic nového, zásadního a překvapivého nepřináší. Jak už bylo zmíněno, snímek je krapet akčnější a naopak se ubralo na dramatičnosti myšlenkových pochodů hlavní postavy. Film se tedy zdá být zcela zbytečný, ale dejme tomu. Natočen je dobře a tentokrát s volnější atmosférou. (05.05.2018)

Úspěšný architekt, magnet na sígry a samozvaný kat Paul je zpět, jen v L.A. a pro tentokrát s Berettou. Dvojka už moc přes kopírák, samoúčelnější, ve porovnání bezduchá, nudnější a jednoznačně o pomstě, 8 let je na tváři Bronsona znát. Přesto sequel celkem se ctí. Zatímco další pokračování už vypadají na vyloženou ztrátu času. (04.03.2018)

Charles Bronson v exploatačním filmu? Takový nápad nemůže mít na svědomí nikdo jiný, než dvojka Menahem Golan a Yoram Globus, majitelé kultovní produkční společnosti Cannon Group. Slavný film zkoumající otázky násilí a právo člověka na pomstu, vstoupil druhým dílem do stáje, kde setrvávají kousky typu hardcore uchylárny Plivu na tvůj hrob (1978). Útočníci v jejichž řadách je i holobrádek Laurence Fishburne, zavraždí dceru hlavního hrdiny Paula Kerseyho (Bronson) a ten se opět vydá na cestu pomsty. Dialogy jsou skvostně tupé, násilné scény oplzlé, někdy zbytečně protahované a celému filmu chybí ona potřebná autenticita, tolik příslovečná pro originál z roku 1974. V tom vlastně tkví ten zásadní rozdíl. První díl byl uvěřitelný, ale Přání smrti II je slabomyslnou pohádkou na jedno použití. I když jde o levný, přímočarý „thrash“, nedá se mu upřít jistá míra atraktivity, mířící na ty nejnižší pudy. Akce sází vše na syrovou, celkem zábavnou kartu a politická nekorektnost je z dnešního pohledu osvěžující. Pod nenasytnou hlavní krvelačného architekta umírají opravdu lidé všech ras a vyznání. Primitivní hloupost, která má však svou nezpochybnitelnou výpovědní hodnotu. Fanoušci „Cannonu“ si mohou jednu hvězdu klidně přidat. (17.05.2023)