V sobotu večer, v neděli ráno

Konec padesátých let, Anglie, rozhněvaní mladí muži, Alan Sillitoe, volnost, "All I want is having fun. The rest is propaganda!", ale zároveň i problémy spojené s udržením si této volnosti. Tak tohle je přesně styl, který si užívám, navíc ve spojení s režisérem pocházejícím z Ostravy a zachráněným slavným Nicholasem Wintonem. (27.08.2010)

V mnoha ohledech mi tento film připomínal snímek Ohlédni se v hněvu (ostatně Richardson zde sice nerežíroval, ale produkoval), a to jak tématem, tak hlavní postavou. Finney mi typově přišel podobný na Burtona, i když s charakterem role to bylo jinak, Arthur nebyl takový naštvaný a žárlivý negativista jako Jimmy, dokázal si o víkendech užívat života, opíjet se, dělat si srandu, balit ženské (a neřešit problémy). A jeho postava mi taky přišla sympatičtější a možná jsem i ji lépe chápal (kromě momentu, kdy se naprosto nesmyslně prozradil). Zajímavý byl i konec, který jsem pravda nečekal (tušení něčeho tragičtějšího), ale ve výsledku byl právě tento závěr paradoxně ten nejhorší, jaký mohl hlavního hrdinu potkat. Velmi dobrá sociální kritika tehdejší doby, slušné 4*. (17.11.2012)

Italský neorealismus nebyl jen směrem, který ovládl světový hraný film své doby; byl něčím víc; byl především všeobecně sdíleným pocitem prvních poválečných let. Doby, která po znániku nacismu začínala z ničeho. Pocitu, který se poměrně rychle se stoupajícím hmotným standardem životní úrovně měnil v dozrávající a vyhraňující se konzumismus. Mladý hrdina anglického průmyslového města konce padesátých let minulého století v sobě dokonale ztělesňuje tyto tendence. Bouří se odnikud nikam proti své nezadržitelně nastupující dospělosti. Skutečnost, že vydělává, ho nabíjí falešným sebevědomím. Bludný kruh týdne za týdnem, od vystřízlivělého pondělka do promrhané neděle, se náhle zasekne. Konfrontován s možným otcovstvím a náznakem skutečného hlubokého citu k dívce, která odmítá být ve vztahu onucí a pro niž svedením vše ne končí, ale začíná i za cenu, že o nově získaného partnera přijde, ho osudově vede do pasti, kterou si připravil sám svou vlastní lehkovážností. Na rozdíl od felliniovských darmošlapů se zdá, že vlastním svobodným rozhodnutím procitá do dospělosti, slušnosti a zodpovědnosti. Výborná kamera, chápavý autorský pohled, který se zdařile nevyhýbá dobovým konvenčním tabu, výborné herecké výkony, to jsou vklady českoanglického režiséra Reisze, které toto pozoruhodné dílo činí i dnes inspirativním a podnětným a otazníku, jímž SOBOTA končí, propůjčují ojedinělou pádnou přesvědčivost. (04.06.2011)

CITÁT - Jsem tu kvůli zábavě, všechno ostatní je propaganda........... Soutěž o pití piva na úvod mi připomněla, že mám žížeň. CITÁT - Pivo, prosím.......... Od pondělka do pátku makaj, v sobotu a neděli je jen zábava. To mi už neznáme, makáme i o sobotách a nedělích. Na zábavu není moc času. Tenkrát se prostě uměli bavit. CITÁT - Starý dobrý časy.......... Hlavní hrdina je sice šprýmař, lže a je tak trochu na holky, ale dokáže poznat, co je dobré a co špatné. Samozřejmě, že se svým chováním dostane do maléru, ale snaží se ho řešit. Nějak jsem naopak nechápal jeho počínání na pouti okolo 65 minuty, ale je to starší snímek a jako zápletka to prostě fungovalo. CITÁT - Do prdele, já jsem takovej, jakej jsem, nic o mě nevědí. Jen Bůh ví, kdo jsem........... Konec byl zajímavej a ..... CITÁT - Pojď jdeme domů, lásko............ (27.05.2012)

Alberta Finneyho som si vždy ctil ako pána Herca. Saturday night, sunday morning možno nie je jeho najlepším filmom, no rebelského chuligána Arthura Seatona stvárnil perfektne. Film samotný má dobrú pohodovú atmosféru, podporenú akurátnym výberom hudby, no i napriek priaznivej stopáži miestami pomerne nudil. Rád by som si prečítal predlohu. (24.10.2013)