Obsahy(1)
Byli jsme best in covid? Kdo měl plán: lidstvo, nebo virus? Filmový štáb Víta Klusáka (V síti) a Mariky Pecháčkové se na jaře 2020 vydal do prázdných ulic a dva roky sledoval reakce české společnosti na pandemii covid-19 v odrazu vládních nařízení. V dokumentární tragikomedii Velké nic tvůrci nasbírali silné příběhy lidí z různých oblastí, zachytili bizarní obrazy krize a vytvořili tak absurdně úsměvnou zprávu o naší společnosti. (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (116)
Poměrně trefná a překvapivě ne úplně zábavná mozaika doby, kdy se svět zastavil a lidstvo zešílelo. Vít Klusák společně s Marikou Pecháčkovou zvolili originální černobílý formát, který všemu dodává dost osobité kouzlo a specifickou atmosféru a velmi správně se rozhodli, že politiku nechají úplně stranou a budou se věnovat jen dopadům na obyčejné lidi. Nejsilnější jsou rozhodně záběry prázdné Prahy beze slov, které výborně ilustrují tehdejší situaci a absurditu doby a samy o sobě jsou hodně působivé, protože takhle je drtivá většina národa viděla asi poprvé v životě. Snímek asi nemá úplně držet pohromadě a jakýmsi pojítkem jsou tři výraznější postavy, které pochází z úplně jiného světa a každá má svůj pohled na svět. Zatímco u jednoho z prvních pacientů, který touží jen po tom vrátit se domů z nemocnice, a u operní pěvkyně, která trpí u poslechu hudby v supermarketu, jde o docela laskavé a mnohdy tragikomické zpovědi, u později odsouzené dezinformátorky Peterkové jde až o děsivou podívanou toho, kam můžou dospět nepodložené konspirační teorie. Snímek graduje v samotném závěru, kdy prostříhavá úryvky z operního představení s rozsáhlými demonstracemi, na nichž zachycuje bublající agresivitu lidí, která nemá jak jít ven a čeká na první možnost konfliktu. Klusák tentokráte nepotřebuje své postavy zesměšňovat, protože to úplně nejde, neboť první dva není proč a konspirátoři to nepotřebují, neboť se zesměšňují sami. Výsledek asi mohl být o něco výraznější a s přibývající stopáží mu chybí časové zařazení, protože po pár letech od covidu divák bude těžko vědět, zda sleduje první vlnu, druhou vlnu, nebo nějakou další. Celkově to ale moc nevadí, protože o to asi ani tvůrci neusilovali a chtěli jen zachytit momentální společenskou náladu a dát tak nějak prostor všem možným pohledům na jednu pandemii, která nás navždy změnila. 60 % ()
Hnusná to doba, ve které bylo nejhorším zločinem dýchat čerstvý vzduch, ale za kterou jsem ovšem na jednu stránku i vděčný. Poznal jsem totiž skutečné charaktery lidí ve své branži a v mém okolí. S úžasem jsem pozoroval, jak může člověk hluboko klesnout ve své hlouposti, připosranosti a patolízalství. Naštěstí jak doma, tak i v práci byl svět v pořádku, slinták na hubě nenosil vůbec nikdo a očkovat se nechaly pouze dvě kolegyně, které však nikdy nedávaly najevo svoji "nadřazenost", a také nás nikdo k tečkování nenutil. Klid byl celkem i v naší šestnáctitisícové vesnici, hodně lidí mělo nějaká kreténská nařízení estébáka Bureše a jeho "odborníků" hodně hluboko v prdeli. Dokument sám o sobě špatný není, velmi výstižné komentáře od uživatelů Dobytek a Verbal se kterými se naprosto ztotožňuju. A také díky covidu už nemám televizi, dne 22. 3. 2020 jsme obě televize odstavili a odnesli do sklepa a pokud je nikdo neukradl, tak tam jsou dosud.. ()
No toto, Klusák tvářící se nestranně! V dokumentu, mapujícím největší a nejbezskrupuloznější test lidské masy vychcanými globálními kokotporáty toho, co vše jim v již zcela okupovaném masmediálním prostoru ovčané sežvýkají a jak moc jim zcela impotentní, bezpáteřní, koryt se sveřepě držící a řádně přizdisráčské politické garnitury půjdou při masovém šíření paniky na ruku, nechává prostě plynout černobílé obrázky vrcholné pandemence, přičemž sice zdravý rozum vcelku přehlíží, možná i správně, aby se neangažoval, nicméně dává tu stejný prostor oběma extrémním protipólům voxu debili, snaživě okamžitě parazitujícím ve světle reflektorů. Vymatlaná pozornostní kurva a neoddiskutovatelná velepiča Peterková by dávno měla být někde ve svěrací kazajce pajcována thorazinem a enormními dávkami IQ stimulantů, retardovaný škrkavkolog, prvotřídní pandement a obludný pačurák Flégr by dávno měl sedět za šíření poplašných zpráv a prokazatelných lží. Avšak jinak je to vcelku velké nic přinášející dokumentární nuda, jejíž jediným oživením je prudce jedlá operátorka Monika, zřetelně trpící tím spiknutím manipulativních světohovad. Pokud budeš strádat i při příští pandementní vlně, a že určitě bude, protože kokotporáty touží pást a dobrotivý Pfizerfaust a jeho tolik altruističtí zmrdkcionáři Maďar s Prymulou stále děsně chtějí léčit, ať chceme, nebo ne, neváhej mi napsat. Jsem děsný dobrák a budu si tě s chutí vydržovat klidně jen za pár funivých kantát, aby ses nemusela ponižovat zcela pod svou zářnou a talentovanou úroveň v sockomarketu a markovat tam Peterkovým a Flégrům prošlé paštiky ve slevě! ()
Zajímavá sonda / náhled do covidového období z pohledu různých odvětví a různých typů lidí. Od čipovacích konspirátorů, až po zdravotníky v první linii. Nezvykle na Klusákovu tvorbu, nenese Velké nic žádné poselství. Divák si v tom najde své, což je na jednu stranu brilantní dokumentární tah, protože každého z nás Covid zasáhl jinak. Mě osobně byla nejsympatičnější a lidsky nejbližší operní pěvkyně ala Peňačka. Působilo to na mě trošičku vlekle a ten černobílý formát mi tolik nesedl. Věřím, že až si tenhle covidový dokument pustím za pár let, půjdu možná s hodnocením nahoru. Teď je to na mě dost možná "ještě moc čerstvé." __ (Bio Central, Hradec Králové) ()
Odlečený pohled Víta Klusáka na pandemickou situaci, která ochromila celý svět a veškerý nonsens, který kolem toho vznikl. Dočkáme se vážných momentů i těch, kdy se vytvářely veškeré konspirační a jinak dementní teorie. V dnešní době už informativně nijak objevné ale určitě to nejzábavnější, co k dané situaci vzniklo. Jana Peterková je jednoznačně z jiné planety ()
Galerie (22)
Photo © Adam Hříbal / Hypermarket Film
Zajímavosti (1)
- Film se natáčel od března do června 2022. (LaSi)
Reklama