Blood

Michelle Monaghan začala brať samé braky, za posledný rok sú to už minimálne tri kusy. Film nie je hororom, ale thrillerom s prvkami hororu, keďže nejaké ostré veci skončili aj v krku a chlapec si aj pekne pomlsal. Márnosť nad márnosť to nebola, niektoré scény pozerateľné, ale inak veľa gýčovitých vecí. (07.02.2023)

„Terminální stadium, nepomáhá opium? Bude z tebe svačinka, žilou pustí maminka.“ Dojemná péče, podobná té v Ať vejde ten pravý, z rodinného hororu Babadook zase Jess odkoukala úchop obouruč při výchově potomka. Btw, zpočátku i já, až po pás v bahně před prokletým stromem, to bral jako horor. A ono zatím vztahové drama jak řemen a hořká balada o mateřské opičí lásce a překračování společensky přijatelných hranic při výchově spratka, který už roupama neví coby: „Já chci krev!!! Ale čerstvou a teplou, ta mi chutná víc.“ Ostatně, rozvody bývají krvavá záležitost. ROZVODOVÉ OKÉNKO: [][] „Vyber si, máš radši maminku nebo tatínka?“ § „Kdo z nich má sladší řeči a kdo sladší krev?“ § „A co tvoje sestra? Samou láskou bys ji snědl?“ [][] Zaujalo i pěstování euthanbáby ve sklepě a prekérní otázka, jakou může mít taková vychrtlá bledule, navíc již v terminálním stadiu rakoviny, asi tak denní dojivost? Litr krve, deci nebo už jen pár kapek, než skape? Blood jako návod, co dělat po rozvodu. Zakopej psa, pohřbi naděje, utop lásku v blátě. Zapal strom. (01.01.2024)

Upíří dětská zívačka. Brad Anderson je obvykle šikula a jeho filmy většinou jsou zábavné i promyšlené ( Tísňová Linka, Roztříštění, E.A. Poe), takže tohle mělo být nakopnutí upíří sezóny, která se na nás letošní rok valí, ale je to tak zoufale unylé a nezáživné, že se mi ani nechce věřit, že to točil Anderson. Mladý kluk je pokousán infikovaným psem a stává se z něj vampire, ale míisto aby vyvraždil půl města, tak jej matka krmí krví v sáčku. Meh. Řemeslně je to sice OK, takže to alespoň není podfinancovaná břečka, herci si taky odehrají své, byť ten malý kluk mi byl nesympatický a Monaghan taky příliš nemusím, ale dějově je to až příliš bezpečné, šablonovité, bez překvapení a velmi předvídatelné. Výrazného žánrového vzrušení se tu taky nedočkáme. O Gore si můžem nechat zdát, o akčním finále taktéž, absentuje zde napětí i atmosféra, celé je to takový nemastný neslaný. Spíše rodičovské drama s lehkými upírskými prvky a to mě vůbec nebaví. 4/10. (06.02.2023)

Na úvod je třeba hned poznamenat, že se jedná o vztahové drama rozbité rodiny, kde hororový motiv je jen přílepek, i když pro mne příjemný. V téměř vyschlém jezeře se nachází obrovský strom ukrývající v sobě smrtící tajemství. Za všechno může otec, co dá dětem psa, když se vracejí ke své matce. A pak už to jede jako na drátkách - velmi pěkný útok nakaženého psa na malého spratka Owena, pokus o záchranu spratka, děsivé zjištění, co bude spratek potřebovat. K tomu parchant Tyler, co umí také pěkně zavařit a co se až v závěru srovná. Jedinou kladnou postavou je Jess, ale zase je tak trochu cáklá, byť pod vlivem okolností. Výborná je i scéna ve sklepení. Škoda, že nevyšla postýlka v závěru, ale i tak pro mě dobré. Kdo bude čekat prvoplánový horor, bude zklamán. Na konci - nenápadná mezititulková scéna... (06.01.2024)

Dítě se nakazí upířím virem a zoufalá matka, snažící se vyhovět jeho čím dál tím intenzivnějším potřebám, začne dělat věci, které rozhodně nejsou košér. A aby toho nebylo málo, kromě krvelačného potomka musí žena řešit s manželem spor o opatrovnictví. Ono to takhle nezní úplně blbě, ale to je tak všechno. Je to úmorné, nijak zvlášť dobře zahrané a upírské scény působí všelijak, jen ne odpovídajícím způsobem. Na své si už vůbec nepřijdou fanoušci gore a tvůrci se v závěru nezmohli ani na nějaký náznak vysvětlení. Co zůstává na jakés také úrovni je technická stránka, ale to už by měl být dneska standard. Bída. 15% (11.03.2023)