Monstrum - Příběh Jeffreyho Dahmera

I když to zní divně chtělo se více i zaměřit na oběti! Konečně jsem se rozhoupal a koukl na snímek co mi byl doporučován od přítelkyně, kamaráda a všude možně… no tak jsem se koukl a jdu dál. Hele jako fakt drsný, jeden díl ztratí seriál na tempu, ale jinak jako celá rekonstrukce Jeffreyho života a co dělal bych řekl velice povedené! (26.02.2024)

O Jaffrey Dahmerovi jsem sám věděl jen to, že to byl sériový vrah. Protože takový téma můžu, plus vysoký hodnocení tady mě na seriál navnadilo. Rozdělil bych ho na dvě části. Prvních šest dílů mě fakt bavilo, odehrávalo se to v letech 1960-1991, takže můžete sledovat celý Dahmerův život od narození až po jeho zatčení. Nevadilo mi, že se příběh neodehrává postupně, ale na přeskáčku. Naopak se mi líbilo, že něco, co jsem nechápal třeba v prvním díle, se vysvětlilo ve třetím. Spousta uživatelů tu napsala, že se jim z některých scén zvedal kufr a nebylo jim z toho dobře po těle. Já si naopak myslím, že na to, jaký byl Dahmer prase (alkoholik, homosexuál, nekrofil, kanibal) a když si zjistíte, co všechno svým obětem provedl, tak se tvůrci drželi ještě hodně u zdi. Sedmým dílem potom kvalita a zajímost až do konce upadla. Soud, uvěznění, Dahmer byl přesunutý na druhou kolej a hlavní roli sehrál Netflix, kterej se snažil zavděčit současným trendům a pojal to jako agendu na ochranu černých. Za mě prostě zbytečný poslední čtyři díly, ze kterých se dal splácat jeden a byl by z toho super seriál. Takhle ve mě zůstala trochu pachuť - 65%. (23.11.2022)

Osobně se mi dost líbilo, že na rozdíl od jiných filmů či seriálů, které se zabývají sériovými vrahy, se tenhle strikně nezajímal jen o samotného sériového vraha, ale šel mnohem hlouběji. Nejdříve se sice řeší jen Jeffrey a jeho život, dětství atd., ale po čase rozebírá i životy některých obětí, celkové společenské klima, systematické nedostatky vyšetřování, vliv rasismu apod., zkrátka Jeffreyho případ měl velký vliv na společnost jako takovou. Netflix to rozpitval do takové míry, až si všichni stěžují na to, že je to "roztahaný seriál" a "mohl být o polovinu kratší" a "je to jen další wokeism", což celkem potvrzuje myšlenku, že všechny milovníky true crime zajímá jen vrah samotný a nic dalšího. Ostatně tohle seriál víceméně kritizuje, protože v posledních dílech vidíme, že se z Jeffreyho stala jakási rocková hvězda - jeho obličej se objevil na předních stranách časopisů, někteří fanoušci mu posílali peníze, jiní se fotili před jeho bytem atd. Bohužel je tu velký paradox, že seriál dělá přesně to, co celou dobu kritizuje, protože tvůrci údajně vůbec nekontaktovali velkou hromadu reálných stále žijících lidí, kteří se v seriálu objevili. Představte si, že byste zjistili, že jste najednou postavou v seriálu, aniž by vám o tom někdo řekl a vrah, který vám zamordoval někoho blízkého je všude na všech billboardech - děsivé, co? (14.11.2022)

Nejprve ho doma dostatečně psychicky vyždímal, aby si pak třeba na části jeho těla pošmáknul k večeři. Než policejní hlídku upoutá velký umělohmotný barel a hlavně silný mrtvolný zápach, který se line z jeho bytu (prý mu lekly rybičky), svede v něm mladý černoch boj o holý život. Sice napáchá hned několik chyb, ale uteče... Celé je to detailní, depresivní a děsivé pomalé. A to je teprve začátek. Média mají žně, ale my se dle očekávání vracíme na úplný začátek. Léta páně 1966 a malý Jeffrey Dahmer je častým svědkem rodičovských hádek. Matka silná neurotička, otec často nebýval doma, přesto se Jeffovi snažil věnovat. Ten byl melancholickým samotářem, kterého s postupem let víc a víc fascinovala mrtvá zvířata. Sbíral je u silnic, kde každou chvíli našel nějaké přejeté. Doma na nich různě experimentoval, pohled na vnitřnosti pro něj byl zdrojem vzrušení. Když se TO stalo poprvé a případně zopakovalo, Jeffrey to o sobě věděl, hledal stabilitu, snažil se s tím pracovat a potlačovat to, ale okolí ho v tom jaksi „nechalo“. Přesto tvůrci opakovaně vytvářejí prostor pro záblesky empatie. Řada neúspěšných pokusů (vystřízlivět, dostudovat, zkusit to v armádě) i série špatných rozhodnutí pokračují. Líbí se mi i pečlivé sociální a dobové zakotvení příběhu. Stejně jako linie policejní necitlivosti, která se opakovaně vrací na scénu. Komunita cítí, že ji roky nikdo nevyslyšel (sousedka Glenda by mohla vyprávět). Zároveň se mi zamlouvalo, že se tvůrci po čase rozhodli obrátit perspektivu, odsunout Jeffa na čas na vedlejší kolej a zaměřit se na jizvy v okolí. Co zanechal na své rodině, na rodinách obětí, na sousedech. I když jakmile Jeffreyho vyvedou v poutech, psychologická sonda do života několika lidí „poté“ je už poměrně zdlouhavá. Evan Peters byl u mě prozatím hlavně vyšetřovatel Colin, který v Mare of Easttown kryl záda Kate Winslet. Tentokrát se dá očekávat, že za jeho výkon padnou nějaké ty nominace. (14.11.2022)