Možnost léčby (E01)

Vážné zájemce o toto téma odkazuji na čísla 5 a 6 Kriminalistického sborníku z roku 1992, kde najdou podrobné popisy konkrétních případů včetně toho, jenž posloužil jako předloha seriálu. Tento zvláště proslulý případ sexuálního vraha a kanibala Ladislava Hojera byl též připomenut v periodiku NeiREPORT (ročník XVII, číslo z 15. března 2006). Děj první epizody poměrně věrně odpovídá skutečným událostem z počátku 80. let minulého století. V rámci pátrání byla v deníku Večerní Praha otištěna výzva, aby se přihlásily ženy, které byly v okolí místa činu napadeny nebo obtěžovány neznámými muži. Přihlásilo se 26 žen, ale popisy mužů, které ženy poskytly, se navzájem značně lišily. Příslušník VB to ve filmu komentuje: „Zdá se, že k tomu potoku chodí onanovat půlka Prahy.“ Příběh je slušně natočený, postavy huhňají v mezích normy, takže je jim často i rozumět, ale protože nemám trpělivost sledovat seriály, zůstanu asi pouze u této epizody. (26.01.2024)

Na  Případy 1. odělení (2014) to dokonalostí prvním díle nedosáhlo, ale zatím velmi solidní zálržitost - pochvala za profi dobovou výpravu opravdu na úrovni Devadesátek (2022) a oceňuji i ty filmové postupy alá mysteriózní film. Vlastně bych souhlasil s názvem recenze z aktualne.cz, že to je Fincher s příchutí turistického salámu. (27.01.2024)

No, nevím, nevím...  Nerad něco haním, jen protože to natočila Nova, ale podle toho hodnocení jsem očekával minimálně Případy 1. oddělení - 80. léta. To jsem ale nedostal. Dostal jsem relativně pomalu se táhnoucí díl pro mě trošku podivného seriálu, který jako by nevěděl, co vlastně chce. Jelikož jméno vraha stojí v názvu, chybí tam napětí z hledání, jelikož je to dělané podle skutečnosti v 80. letech v Československu, chybí tam akce, nejsou tam nijak vykresleny metody policejní práce a hlavní hrdina všechno dostane jakoby naservírované talíři. Vyšetřovatel tam vlastně ani s nikým nechce mluvit a všude posílá nesympatického "mladýho" nebo o něco sympatičtějšího "staršího", kteří mu nosí jména, až se jednou jedno jméno sejde dvakrát... Možná to odsuzuji příliš brzy, ale zatím mě to příliš nechytlo, nikdo mi tam nepřijde sympatický a nejlépe na mě zatím kupodivu působil Vojtěch Kotek, z které ho mě jako z psychopata opravdu zamrazilo.  Nezmínit nelze ani snahu o dobovost. Vše sice vypadá krásně ošuntělě (např. oproti Vyprávěj), ale přesto trošku uměle a hlavně je to - stejně jako např. v novácké IVETĚ, kterou nepovažuji vůbec za špatný počin - takové kulisní, kdy je tam dobová vždycky jenom jedna místnost... Kdyby byl dobrý a napínavý příběh, tak by to asi ani nevadilo, ale musím říct, že vzhledem k relativně nezáživnému ději jsem si toho všímal víc, než např. u Devadesátek, kde by se asi taky dalo ledasco vytknout, ale jak měl děj spád, člověku to bylo celkem šumák... Tři hvězdy za to, že se snaží ukázat příběh člověka, který si vybral fakt hnusný a fakt náročný povolání... (30.01.2024)

Estébácké humoresky. Moc jsem si přál českýho Mindhuntera. Moc. Tak moc, že jsem z pilota šokovanej až znechucenej. Jakmile mám u čehokoliv, na co koukám prostor přemýšlet jak bych to udělal jinak, je to ztráta minimálně hvězdičky. V tomto případě si až moc často říkám, proč to kurva natočili, tak jak to natočili. Tady se budou hledat důvody proč jakoukoliv hvězdu udělit.  Herecké výkony a dialogy z naprostého dobového realismu, během scén upadají do parodického plácání a estrádního přehrávání.  Zlatej Pachl. (27.01.2024)

Velmi solidní začátek. Je to teda na české poměry poměrně hodně detailní a zároveň skromné na jakékoliv vysvětlování, takže to vyžaduje neobvyklou diváckou pozornost. Obsazení mi tu sedlo velice, rád koukám na nepříliš okoukané tváře. Kamera místy opravdu skvělá a baví. Zatím mě u toho ale drží spíš ohlasy okolí. (29.03.2024)