Smůla

Slabučká, skoro podpriemerná gangsterka. Giovanni sa nasral, že mu to v La Roccovi nenatočili dobre a tak si vysúkal rukávy... a natočil to rovnako priemerne. Len dodal farbu. čo sa pri Cardinale aj hodilo. Avšak okrem toho ma tu znepokojilo niečo vážne. Film má stredoveké, priam rasistické praktiky, keď normálne ukazuje, že v uliciach pôsobí černošský gang! Dvaja dokonca okradli ctihodné prostitútky! My prebudení samozrejme dobre vieme, že tieto výmysly sú len dôsledkom toxickej xenofóbie, pretože na uliciach sa žiadne takéto gangy nemohli pohybovať - väčšina černochov je predsa nespravodlivá zavretá v base. Našťastie rok 1972 ma ukľudnil v poznaní, že ide o dielo zastaralé, dávno prežité a je len rukolapným dôkazom toho, ako nebezpečná bola spoločnosť v ktorej hrdinami sú, pfuj, bieli maskulinní heterosexuáli, a dámy, ktoré vyzerajú ako dámy a nie botulotoxínom nafúknuté kačeny. (06.05.2024)

Mišmaš všeho možného. 1)  Žánrově nekonzistentní snímek je vlastně docela sranda - remake má v hlavní roli Belmonda stejně jako původní film._____ 2)  No a 39letý Jean-Paul Belmondo je to hlavní přitažlivé na celé věci._____ 3)  Oceňuji i zajímavý pohled na dějiny Francie ve 30. a 40. létech z pozice gangstera. (09.02.2023)

Pozoruhodná, drsná i laskavá výpověď o přátelství v kruzích a prostředích, kde se to až tak nenosilo. Výborná kamera s nádhernými detaily. Na odlehčení opravdu jen dvě tři hlášky, co možná ani neměly bejt vtipný (rozhovor ve vězení: "To byla tvoje žena?" - "Ne, sestra. Ženu jsem zabil, proto jsem přece tady.") Belmondo standardní, Claudia na vrcholu svých půvabů. Poslední desetiminutovka našlapaná hned několika pointama. (23.03.2016)

Giovanniho věčné osobní téma vězení či nespravedlivého osudu je tentokrát netradičně říznuto gangsterkou, avšak samotný příběh stejně jako leckdy překvapivý lidský osud přeskakuje mezi různými žánry, přináší až do konce nepředvídatelné zvraty, vyústí se selhanými plány a novými nástrahy nejednou zcela mimo očekávání...  Přesto jedna jistota s naplněným očekávání v tomto příběhu nechybí a tou je skálopevné přátelství, které mezi trojicí Borga, Xaviera a krásné Georgie přetrvalo až do konce přes všechny krkolomné vyhlídky i pády. Mě se přes tu žánrovou nevyváženost film velmi dobře sledoval, snad díky silnému tématu a dostatečné psychologii postav mě výjimečně bavil film i v té gangsterské rovině, měl pro mě podmanivou atmosféru, nepřekvapivě skvěle zahrané hlavní postavy Belmondem a Constantinem a opět nádhernou de Roubaixovou hudbu, která se pro mě už dávno stala neodmyslitelnou součástí většiny Giovanniho i Enricových filmů. Smůla má více silných momentů, z nichž by v první řadě jmenoval (v rámci filmu první) setkání Borga se Xavierem v temné samotce, nechybí zde (v dobrovodu hudby) pár stylových scén, třeba s Belmondovou poklidnou přípravou na nepromisní útok a samotný příběh procházející napříč větším časovým úsekem má čím plně zaujmout až do konce. Na druhé straně jsem od José Giovanniho v minulosti již dostal mnohem větší emocionální nálože, tento film mě v žádném případě nezklamal, ale do mého žebříčka toho nejlepšího od Giovaniho by se nejspíš nedostal. [75%] (19.12.2021)

Nějak jsem se nevěnoval řízení naplno, a uteklo mi asi všechno. O co tam šlo? O přátelství, jasně, o vězení, jasně, o pokus dostat se z krimu v jednotce pyrotechniků, o přestřelky. Ale na gangsterku je to moc ukecané, na válečný film se válka jen mihne a jako krimi chybí napětí. Prostě tenhle JPB nesedl. Mihne se tam mladý Depardieu. (30.04.2018)