Reklama

Reklama

Podsvětí se ho bálo, ženy ho obdivovaly a policie na něj byla příliš krátká... José Giovanni je znám především jako spisovatel, autor scénářů a filmový režisér. Protože nebyl spokojen s adaptacemi svých románů, rozhodl se, že si bude svá díla režírovat sám. To je také případ filmu Smůla z roku 1972, v němž Jean-Paul Belmondo ztvárnil „gangstera hrdinu“, který jde dál svou cestou bez ohledu na čas. Přezdívá se mu Smůla, protože smůlu nosí těm ostatním. Příběh Roberta se odehrává v průběhu více než deseti let. Začíná před druhou světovou váldkou a končí v době, kdy „pravidla cti už přestala platit a všechny údery byly povoleny“... Smůla je remake filmu režiséra Jeana Beckera Muž jménem La Rocca, který byl natočen podle Giovanniho románu, kde hlavní roli vytvořil také Jean-Paul Belmondo. Giovanni tentokrát přepsal od základů celý scénář a připojil některé detaily, které v první filmové verzi nebyly. Vedle Belmonda obsadil Claudii Cardinalovou a Michela Constantina. (Česká televize)

(více)

Recenze (66)

mortak 

všechny recenze uživatele

Hodnotit filmy a scénáře José Giovanniho je dost obtížné. Na jednu stranu jsou vlastně obdivuhodným záznamem celoživotního zápasu člověka, který se přes ně vyrovnával s přitažlivostí světa zločinu, s přitažlivostí, která ho přivedla málem až pod gilotinu, na druhou stranu trpí nevyrovnaností jednotlivých složek a mísením realistických prvků s těmi brakovými. Giovanniho záměrem bylo ukázat podsvětí před válkou, jenže zde sklouzl k určité mytologičnosti (westernový úvod a následný kamerový nájezd na hlavního hrdinu; dobré děvky a dobří pasáci proti primitivní brutalitě), a následný poválečný příchod nové gardy (Depardieu) nectící nic z toho starého. Vše je rámováno klasickou tvrďáckou mytologií spočívající v oslavě mužského přátelství, protože jenom to podle Giovanniho naplňuje gangsterův život. Vše ostatní je totiž prodejné a Claudia se svým nakřáplým hlasem je tu jenom do počtu (taky pořád čeká a čeká). ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Reziser Jose Giovanni natocil dost nudny a priemerny akcny/spionazny film francuzsko- talianskej proveniencie. Belmondo miestami nudny a dost prehrava, akcne sceny nestrhnu dostatocne a pribeh nudi. V ramci Belmondovej filmografie len ako -tak znesitelny priemer a reziser Jose Giovanni tiez musel prist az s Deux hommes dans la Ville, aby si spravil meno. Takymito priemernymi koninami by si meno urcite neziskal. 50 % ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Mišmaš všeho možného. 1)  Žánrově nekonzistentní snímek je vlastně docela sranda - remake má v hlavní roli Belmonda stejně jako původní film._____ 2)  No a 39letý Jean-Paul Belmondo je to hlavní přitažlivé na celé věci._____ 3)  Oceňuji i zajímavý pohled na dějiny Francie ve 30. a 40. létech z pozice gangstera. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Když si Belmondův Roberto Borgo před vámi sedne doprostřed místnosti na židli a v mírném předklonu si opře ruce o nohy, neznamená to, že je unavený. Znamená to, že máte smůlu. Máte ho přilepeného na patách i s jeho čárou života ve tvaru kruhu a aby toho nebylo málo, stojí za ním strážný anděl s flašinetem.. Free style gangsterka, kterou se táhne silná nit přátelství a tragikomiky osudu těch, co ze své strany zákona mají blíže k cele věznice i celtě márnice. Do nevázaného konceptu zapadá i hudba, která osciluje mezi genialitou (minimalismus při ostré přestřelce s černošským gangem) a Cirkusem Humberto.. Američané měli Eddieho Bunkera, Francouzi zase José Giovanniho. Oba do toho dali vlastní zkušenost, soustředili se na postavy, které neprošly Yalem a Sorbonnou a nikdy jejich počínání nesoudili.. ()

YURAyura 

všechny recenze uživatele

1/10 Smula se lepi na lidi kolem nej a smulu bude mit i ten, kdo se necha nalakat na Belmonda a sebere dost odvahy s podivat na tuto gangsterku. Velmi pochybny a nudny epos mapujici francouzske podsveti, ktereho okamziky, kdy nenudi spocita rychle i zaslouzily majitel motorove pily. Naprosta ztrata casu. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (7)

  • Natáčanie filmu prebiehalo v obciach Ramatuelle, Le Perthus, Gilette a v meste Nice. (dyfur)
  • Hlavná hudobná téma filmu, ktorú vymyslel François de Roubaix, sa uchytila na národnej francúzskej rozhlasovej stanici France Inter, kde sa v programe Fréquence Mômes stala ústrednou znelkou. (Arsenal83)

Reklama

Reklama