Athena

Netflix jsem zrušil před více jak 2-3  lety, Gavrasovy videoklipy neznám ani mě nezajímají, jeho předchozí film s Casselem si nevybavim, ale na ATHENU mě nalákal Fincherův marketingový citát na plakátu, který je v plném znění trošku delší: “Sprawling and propulsive. Romain's gifts for staging and excavation of character are on remorseless display. He makes mind-numbingly complex coordination seem ordinary, spoiling his audience as we bear witness to this painful story's unspooling. Slack-jawed and agog.” Nicméně film samotný mě nijak neohromil. Opěvovaná úvodní 20minutová sekvence bez přerušovaného střihu je sice řemeslně perfektně vystavěná, ale zároveň ji chybí jakákoliv dynamika právě díky onomu nepřerušovanému střihu. Stejný problém, díky němuž jsem trpěl u 1917. Gavras tlačí na maximální možnou intenzitu, ale zapomíná ta prohloubení postav, které jsou jednorozměrné a chovají se strašně teatrálně až hloupě. Skoro mi to přišlo jak koukat na divadelní hru o klasické řecké tragédii (což byl podle rozhovorů záměr, viz. jeho původ) v "moderních" panelákových kulisách. Za mě osobně bylo tohle téma zpracováno mnohem líp již téměř před 30 lety v LA HAINE. (20.03.2023)

Pojídači dávek vs. francouzští těžkooděnci. Nic víc v tom vlastně není. Úvodní scéna s přepadením policejní stanice je luxusní a tempo si film udržuje prakticky po celou dobu. Jen po čase začne být všechno to bouchání, hulákání a házení čehokoliv poněkud monotónní. Ten chybějící příběh prostě absenutje, byť je tu snaha zasadit celýt ten bordel do rámce rozhárané rodiny, kdy se několik bratrů ocitne na různé straně barikády. Ocenění si zaslouží herci a  kameraman, ale na podobně laděné filmy z francouzského předměstí Gavrasovi něco schází. Ale i tak se jedná o slušnou práci. 60% (16.10.2022)

Romain Gavras ukazuje, že je aktuálně jedním z nejlepších klipařů. To dokazuje v naprosto frenetické jízdě, která trvá zhruba první půl hodinu. Jeden z nejlepších začátků filmů, které jsem kdy viděl. Šíleně efektní scény s kamerovými průlety, které by mohl kde kdo závidět. Bohužel film má ale 100 minut a dojde mu velice rychle dech. Postavy nemají téměř žádný vývoj a dějově se také nejedná o nic extra zajímavého. Takže se nedaří napodobit nedávné Bídníky. Velká škoda, ale beru Athenu jako velký příslib do budoucnosti. (17.11.2022)

Ghetto War z Francie! Athena je příbuzný filmů Miserables a Shorta a kdo má pro podobné filmy slabost, tak bude spokojen. Režisér Romain Gavras diváky už od úvodu pohltí hutnou atmosférou. Úvodní přepadení policejní stanice je opravdu intenzivní a nemilosrdné ( natočené na jeden záběr!!) a docela z toho mrazí. Tragická smrt kluka na sídlišti vyvolá naprostou anarchii, chaos a občanskou válku v ulicích, která 3 bratry vrhne do nepříjemné situace. O příběh zde moc nejde, je docela jednoduchý, ale funguje to. Kápo mladých gaunerů Sami Slimane byl perfektní, na neznámého herce si to dává neskutečně a celou roli jsem mu úplně sežral ( Bavil mě jeho image i projev). Potěší i skvělá kamera, která celý chaos zabírá téměř na jeden záběr, úžasně podmanivá hudba a bezútěšná atmosféra celé situace zde funguje náramně. Ke konci se film přehoupne spíš na Drama a lehce padá řetěz, ale dá se to filmu odpustit. Adrenalinová jízda jak má být.75% (25.09.2022)

Nemám pocit, že by bylo nutné pokoušet se o něco emočně silnějšího, vždyť dění mluví za vše. O postavách nebylo třeba vědět tolik, když ono tolik v tomto případě pro jejich hlubší poznání stejně zdaleka nestačí. Stačilo stručné rozestavění figurek, názor každého z bratrů na situaci a ve zbytku to, v čem je Romain Gavras nejsilnější, zcela pohlcující klipová forma. Přepadení policejní stanice a jízda zpět na sídliště Athena spolehlivě vtáhnou do bitevní vřavy. Kamera proplouvá místnostmi, v nichž panuje dokonalá souhra, každý dělá přesně to, co má, i ten poslední za postavou v záběru má svůj smysl. Není to jen první polovina, v tomto trendu se pokračuje i dále, ale právě s větším prostorem pro příběh, který pouze přidává další otázky. Atmosféra, ale i Sami Slimane však na výbornou. 75% (19.01.2023)