Danton

Danton pôsobí dojmom pečlivej scenáristickej prípravy a nemám mu prečo neveriť. Najviac mi svojou historickou zaangažovanosťou a špinavým politickým pozadím významnej historickej udalosti pripomenul Szaboovho Plukovníka Reidla. Asi aj tým, že ako Wajda, tak Szabó majú slabosť pre históriu a zobrazujú ju spôsobom, ktorý by som nazval akýsi "európsky poloakademizmus". Jeho aktualizáciu vidím v tom, že sa po podobných historických politických filmoch budete aj na súčasných politikov pozerať s odporom. Zrejme právom, pretože ľudia sa vo svojej podstate nemenia. (27.07.2015)

Režiséři se obvykle vymlouvají, že historická věrnost se nedá kombinovat se zajímavým příběhem. Tenhle film přes svou historickou přesnost na vás zaútočí ostřím žiletky. Poslední hodiny Dantonova života se odčítají a vy sledujete, jak jemu i Robespierovi docházejí ideály. Jejich životy už dávno ovládla politická nutnost a oni si to konečně počínají sami uvědomovat. V mrazivém závěru sledujeme zděšeného Robespiera naslouchat článkům Deklarace občanských práv. Kam se roku 1794 tahle práva poděla? To sama moc užírá ty, kteří ji užívají. (28.01.2004)

Myslím, že se dá do puntíku souhlasit s oficiálním textem distributora - Wajda opravdu tuhle historickou perlu zrežíroval skvělým způsobem, film skutečně překypuje výbornými dialogy a Gerard Depardieu tady bezpochyby podává jeden ze svých nejlepších výkonů (ale vynikající je i představitel Robspierra Polák Pszoniak). Snímek se soustřeďuje na konfilikt dvou osobností Velké francouzské revoluce a na pozadí vlády teroru zobrazuje úskalí revolučních tendencí, které se bohužel opakují stále dokolečka a nevyhnou se žádné době. Zkrátka revoluce požírá své děti - tak to vždycky bylo a tak to bude. Nádhernou pointou je závěrečný výstup malého chlapce, kterak recituje zoufalému a nemocnému Robspierrovi Deklaraci občanských práv... Zkrátka Danton je úžasný film s nepřekonatelnou atmosférou a i přes neodvratný a každému jasný konec nechává diváka napnutého až do konce. Film s velkým F... (10.10.2006)

Gerard Depardieu ve své nejlepší formě, jako vyžilý revolucionář je prostě fantastický . Jestli nemáte rádi politická dramata, kde se hodně konverzuje, asi DANTON nebude nic pro vás. Ti ostatní ocení zajímavý pohled do zákulisí významné etapy francouzské historie, kdy revoluce začala požírat své děti a hlavní představitelé revolučního hnutí šli postupně pod gilotinu zásluhou politických intrik. Velmi poučná podívaná, při které si člověk uvědomí, že se lidé se nemění a politikaření a nečisté intriky jsou nesmrtelné. (24.08.2003)

Historicky vcelku věrný snímek. Teda aspoň myslím, protože o téhle éře až tak moc načteno nemám. Francouzská revoluce je hodně zajímavé téma. A zrovna fáze, kdy "revoluce požírá vlastní děti" mi přijde jako jedna z částí historie, která se celkem ráda opakuje. Takže vřele doporučuju - i kvůli G. Depardieau. UPDATE 2018: Viděl jsem to po děsně dlouhé době a přišlo mi to znova výborný. Akorát jako nejzajímavější osoba celého děje už mi nepřišel poživačný Danton, ale Robbespierre. Divný, asketický, mocichtivý chlap a manipulátor, který se ale docela snaží nesejmout bývalé kamarády. Jenže ono to už od nějakého bodu prostě nejde a začíná být jasné, že se budou sekat hlavy. Jestli bych teď filmu něco vytknul, tak to, že pokud člověk nezná nějak přesněji historické okolnosti a lidi, nebude dost často vědět, kdo je kdo. Třeba já doteď nevím, kdo byl ten Robbespierrův kámoš s naušnicí. (16.07.2007)