Francouzská revoluce

Vizuálně snad až >pimprlově< pojatá >historie< aneb pateticky mýtutvorný epos ryze televizního kalibru, dobově hvězdně sice obsazen, rutinně však natočen a krom občasného (místy až směšného) přehrávání hvězd i komparsu vcelku jalově odehrán... . . . V kombinaci tuzemského televizního uvedení s ořezem obrazu (z formátu 1,66:1 na 4:3) a hlavně s tradičně debilním a zvukově plochým českým dabingem (mmj. třeba výkřiky a atmosféra v davových a vůbec exterierových scénách...) působí pak tohle dílo - zvláště ve vypjatých momentech - místy až nechtěně komicky, vskutku prostě hodno předhození prostému a prostoduchému masovému diváckému stavu a jeho stádně-uživatelským vidláckým tužbám a moresům... :-[ . . . P.S. Nakonec pak snad nejvíce pozitivní jev jako odměna za svým způsobem protrpených 360 minut je zjištění, že >nezlomný lidský duch< stará se o neustálé opakování historie a nakonec to stádo prostě nikdy nezvítězí nad všemi těmi psychopaty, vrahy, zloději, korupčníky atd etc (čili "politiky"), posedlými mocí a ohánějícími se vůlí a blahem lidu. Tak jen tak ale fakt nevím, co je vlastně horší... :-( - - - - - (Poprvé sledováno po čtyři dlouhé večery za porevolučně pozdního léta l.p. 2009 na ČT2, komentář zde jako sedmnáctý - 22.9.2009) (22.09.2009)

Historické drama, velice věrné skutečným událostem. Alespoň, co mohu soudit, co jsem z historických pramenů vyčetl. Obrovské jeho plus je v opravdu kvalitních hereckých výkonech. Všichni hrdinové do svých rolí skvěle zapadají. Zvláště pak postava francouzského krále. Jean-François Balmer Ludvíka XVI nehrál, on jím doopravdy byl. Jane Seymourová jako Marie Antoinetta mu skvěle sekundovala. Prostě herce bych mohl chválit od A do Z. Je zde jedno, jestli jsou hlavní, nebo vedlejší. Co naopak nejvíce tento TV čtyřdílný filmový počin sráží dolu, jsou občas zdlouhavé, i když zajímavé monology postav. Je jich opravdu obrovské množství. Sice jsou důležité a jistě podtrhávají onu autentickou hloubku tohoto snímku, ale občas díky nim se podíváte na hodinky. Od třetího filmu však přichází La grande de Terreur (Velký teror) a celé to nabírá na dramatickém a krutém tempu, ve kterém to pak i vlastně končí. Nádherně je vám zprostředkována tato krutá doba a doslova cítíte ono nebezpečí gilotiny, které číhalo na každém rohu s každým občanem. První film: 80% Druhý film: 70% Třetí film: 80% Čtvrtý film: 85%. CELKOVÉ HODNOCENÍ:79% (24.01.2014)

Tato k dvousetletému výročí revoluce natočená minisérie je krásným shrnutím nejpodstatnějšího dění ve vzrušené Francii mezi lety 1788-1794. Na IMDb jsem se v jednom komentáři dočetl, že prý hlavní postavy Robespierra a Dantona jsou zde z komplexních historických figur ztěstnány do postav dokonalého hrdiny a zavilého padoucha. Což je totální nesmysl a pravý opak je pravdou. Jsou-li některé vedlejší postavy a děje podrobeny (nutnému!) zjednodušení, dovolím si tvrdit, že tak tomu není právě u Dantona (v podání jako vždy geniálního Brandauera), který je zde vykreslen coby zkorumpovaný sebestředný konjunkturalista, ale také strhující řečník a člověk, jenž si dokáže zachovat zdravý rozum, když kolem zuří šílenství. Robespierre (hraný charismatickým Polákem Sewerynem) pak je vykreslen stejně nejednoznačně: Neúplatný idealista a brilantní politik, který však stále více ztrácí kontakt s realitou a upadá do zajetí bezbřehého fanatismu, v němž neváhá poslat pod gilotinu nejlepší přátele. Souboj mezi těmito a dalšími skvěle napsanými postavy rozhodně stojí za vidění! A těch krásných scén! Třeba ta trpce ironická, v níž Ludvík XVI. doktoru Guillotainovi poradí, kterak zdokonalit jeho nový humánní popravovací přístroj... (09.02.2007)

Nebudu hodnotit, protože jsem to asi po dvaceti minutách vypnul. Tomuhle filmu chybí úplně všechno, co historický film nemá postrádat. Revolučnost, masové scény, dobová atmosféra, to všechno tady chybí. Místo toho nastupuje nuda, komorní scény, příšerně vedený komparz. Korunu tomu všemu nasazuje neposlouchatelný dabing, kde sice dabují přední čeští herci, ale kvalita je opravdu strašná. Moc by mě zajímalo, kdo ho vytvářel. Ať se páni tvůrci podívají třeba na filmy Revoluční rok 1848, Evropa tančila valčík či (a to už je to pověstné kvalitativní minimum) Hitler: vzestup zla. I v tomto televizním filmu je kvalitnější komparz, davové scény a podobné detaily, byť je historicky hodně zkratkovitý, než v tomhle veledíle. (26.07.2013)

Je to pár dní, co jsem zjistil, že existuje tento film k Francouzské revoluci. Řekl jsem si, že se někdy na něj podívám, ale vzalo to nějak rychlý spád. A nelituji toho, události v ní jsou vylíčeny skutečně poutavě, současně je tu dost prostoru na to, aby člověk mohl zažít komplikovanost celé revoluce. A že nebyla jednoduchá. Zároveň, navzdory velké stopáži, nikde nevidíme vyloženě hluché místo. Děj je neustále dynamický, má spád. Asi jak to bylo ve skutečnosti. Celá tahle událost nás může dodnes varovat před tím, co se stane, když věci začnou dobře, ale zvrhnout se. Když se k moci dostanou radikálové... (29.11.2020)