Reklama

Reklama

á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN

  • angličtina a-B-C-D-e-F-G-H-i-JONESTOWN
Trailer
Drama / Experimentální
Česko, 2022, 77 min

Obsahy(1)

Nekonečný proud slov fanatického vůdce sekty vrcholí vypitím jedu. Tisícovka věrných páchá hromadnou sebevraždu, největší v moderních světových dějinách. Dramatické okamžiky z roku 1978 zachytila magnetofonová páska, která vydala svědectví. Na jejím základě vznikl filmový experiment, ve kterém členy sekty představují děti a jejich vůdcem je mladík, který se před kamerou proměňuje ve své o sedm let starší já. Debutující režisér Jan Bušta „v přímém přenosu“ zprostředkovává elektrizující zkušenost s demagogií a manipulací. (Kuli Film)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (19)

Kaleidoskop 

všechny recenze uživatele

á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN je celovečerní experimentální snímek Jana Bušty, který se věnuje tragédii v Jonestownu - největší masové sebevraždě v historii světa. Jan Bušta přistoupil k látce velmi nezvykle a proto se zcela jistě nejedná o snímek pro běžné publikum, kvůli čemuž se také promítal jen v několika kinech v republice. Zajímavé je, že film je i dost nezvyklý pro různé festivalové poroty, protože na Ji.hlavě, kde měl premiéru, získal cenu jen za střih, ovšem myslím, že střih je pouze jednou z mnoha složek, které přispívají k výsledné podobě tohoto, podle mě vyjmečného díla.  Film pracuje s velmi nezvyklým vyprávěcím stylem, a snad neprozradím moc, když napíšu, že ústřední část tvoří rekonstrukce tzv. death tape - pásky smrti, na které je zaznamenáno poslední kázání Jima Jonese. Zajímavé je, že na začátku vidíme Jonese pouze v úzkém ohraničení a slyšíme pouze jeho proslov. Autor takto diváka mučí dlouhé minuty, a až téměř po 15 mnitách pásky se konečně začne ohraničení uvolňovat, a my vidíme i něco jiného. Autor tak pomyslně přenáší utrepní lidí v Jonestownu, kteří když toto kázání slyšeli tak věděli, že brzy zemřou, na diváka, který 15 minut hypnotizuje na plátně chlapíka, který vám káže o lidských právech, rasové rovnosti a proč pro ně musíte zemřít. Celé je to pak ještě umocněno tím, že v obraze vidíte i odpočet, kolik pásky ještě zbývá a vy tak plně víte, kolik toho ještě budete muset přetrpět. Samozřejmě toto utrpení během filmu opadá s tím, jak děj postupuje a autor nám ukazuje víc a víc z prostředí, kde se děj odehrává. Nelze se také obávat toho, že je to něco nestravitelného, co nikdo nepochopí a člověk odchází z kina zdeptán. Právě naopak, to co výše nazývám utrpení, by se dalo také nazvat jako práce s diváckým očekáváním, což je něco, v čem tento snímek opravdu vyniká. Prace s tím co vidíme, nevidíme, co si domyslíme, nebo nepochopíme, toto všechno je něco, co podle mě dělá z á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN jedno z nejzajímavějších pojetí tohoto tématu. Praví cinefilové, kteří milují netradiční pojetí filmového jazyka budou z tohoto filmu nadšeni. Je ale možné, že vás nezaujme a rozhodnete se opustit sál (k čemuž vás autor konec konců sám na začátku vyzývá) :-). ()

Vabr odpad!

všechny recenze uživatele

Za mě rozhodně nejhorší snímek festivalu. Říkám si, že jsem měl opravdu poslechnout 60 vteřinovou výzvu na odchod 😄. Ze začátku se dokument tváří jako jiné pojetí slavné sekty, pak jako nějaký vtip, abychom sledovali něco humorného a nakonec se to zvrhne v něco mnohem ploššího a nezajímavějšího. U každého snímku oceňuji snahu, jak jinak by se asi na MFDF dostaly, ale že toto trvalo 10 let vytvořit??? To asi muselo být s hodně pauzami přinejmenším. Chybou dokumentu je především repetetivnost, pustost jednoduchých záběrů a frází, které se mluví ustavičně jedním pomalým hlasem, a nekonečnost, které způsobí jedno a jediné: diváka unudí, a pak bylo vskutku obtížné při sledování neusnout. Rozhodně toto velkolepé téma mohlo být pojaté zdárněji, s větším citem a myšlenkou. Ne prostým kopírováním stejně položených záběrů a nijakých frází až do úplného konce. ()

Reklama

Hamaradža 

všechny recenze uživatele

Dal som kedysi dávno tri hviezdy napríklad aj podobne voľnomyšlienkarskemu bizáru - Aaaaaaaah! Bol som si takmer istý (vzhľadom k tomu koľko ľudí na Jihlave odchádzalo zo sály), že podobné percentá obdrží aj tento stopážou prekvasený experiment a ja tu budem ešte medzi tými štedrejšie hodnotiacimi. Jeho predloha (Jonestown) ma zaujímala mnohonásobne viacej, ako jeho celkom kreatívne, no na festivalový celovečerák pomerne lenivé prevedenie. ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN je velmi dobrý film-hra, ale nejsem z toho tak nadšený jako někteří jiní, kteří celovečerní kinoprvotinu Jana Bušty zařazují do žebříčků toho nejlepšího za poslední rok. Je oceňováno, o na kolik divácky diskomfortní dílo jde, ale takové hodnocení dle mého vychází ze zcela zcestných předpokladů. Pokud na tohle někdo jde do kina, nemá očekávání kanonického vyprávění ani nehodlá aplikovat žánrová schémata pro porozumění, jelikož publikum moc dobře ví, že bude vystaveno experimentu. Hodlá-li někdo přesto porozumět filmu prostřednictvím různých schémat osvojených z jiných děl, je to na konec nápomocné a nepředstavuje to kdovíjak velkou diváckou výzvu. Navzdory počáteční nespolehlivosti se snímek přiklání k věrohodnější a zdokumentované verzi události. Navzdory posílení metafikčnosti a parametričnosti je zde hledisko, které je zprostředkováno (a které nerozruší kohokoliv se zkušeností s true crime), a tak je "vyprávění" povětšinou jasně centralizované - a navíc díky neustále přítomnému odpočtu i s jasně vymezeným deadlinem a gradující právě tím ubývajícím časem z pásky. Navzdory hře s konvencemi dokumentárních rekonstrukcí je právě znalost rekonstrukcí nápomocná k porozumění tomu, v čem se film od nich odklání.__________ Žádný trierovský kamínek v botě, odvážil bych se tvrdit. I přes tíhu tématu - největší masová sebevražda/vražda ve 20. století - nejde o nic tíživého, naopak řada zcizujících vtipů (nápad s jednohlasem Hábové) a rozhodnutí obsadit děti (jako snadno manipulovatelných i těch, prostřednictvím nichž se v narativní žánrové kinematografii manipuluje) z toho svou hravostí a distancováním publika dělá docela přístupnou záležitost. Mám za to, že "JONESTOWN" je dost retro, respektive za provokativní lze tento experiment označit jenom při ignorování tradic: avantgardy (Snow, Lye, Brakhage, Richter, Ray) a exploatace (odtud výzvy k opuštění sálu, ironizace upoutávek ad.).__________ Výše napsané je spíš polemickým metakomentářem k dosavadnímu přijetí (laickou i odbornou obcí), protože to vytváří nespolehlivý narativ, který navíc přebírá rétoriku producenta/režiséra. Pokud jsem s "JONESTOWN" měl nějaký divácký problém, tak ten, že se snaží rekonstruovat ne-rekonstruovatelné, respektive odhalovat rekonstrukci jako konstrukt, a tak se dobrat poznání o nemožnosti rekonstrukce, potažmo reprezentace jistých věcí v audiovizi. Aby snímek něčeho takového dosáhl, musel by (pro mě) k sobě buď vztáhnout další jonestownské texty, s nimiž by se popasoval podobně podvratným způsobem, nebo by ve své ne-reprezentovatelnosti a ne-rekonstruovatelnosti musel posílit různé ruptury (chybějící části záznamu, zmnožování identit reverenda). V současném tvaru je to další Buštův silně konceptuální a sebereflexivní počin, který uspokojuje spíše analytické než interpretačně naladěné publikum. Uznávám ale, že jako "parametrička" - v rámci které se akcentuje médium samotné a podstatné je uskupování prostředků média do vzorců a jejich variování - je to fakt z kategorie "mňam, do píči": dlouhé snowovské zoomování, v rámci kterého se přechází postupně a pomalu od konkrétního k abstraktnímu a zpředmětňuje se materialita média (změny formátů, dodatečná úprava "záznamu"), zvuk je oproti obrazu - koncentrujícím se postupně do jednoho bodu -  postaven na zmnožování a rozšiřování do prostoru, postupných a pomalých změnách prostorového mixu a blbnutím se zmnožováním a zároveň znejasňováním. Jinak a ve zkratce, ať to už utnu: pro bordwellovce blaho, pro postklasiky víc z ranku "ok, boomer", ale protože je těchhle bordwellovských boomerovin nedostatek, doporučuji vyhledat místní kino s projekcí a následnou diskuzí. () (méně) (více)

anjan 

všechny recenze uživatele

Jestli máte nějaká očekávání od tohoto filmu, tak je nemějte. V prvních minutách se rozbíjí a divák může být zmatený, na jaký film se to vůbec začal koukat. Film je emočně dost náročný. Autoři diváka velkým způsobem manipulují, pro účel a vyznění je to ale naprosto příznačné. Zmatek, zděšení, šílenství, rozruch, překvapení - takové pocity se mi během zhlédnutí vynořily a zůstaly tam ještě několik dní poté. Čtyři hvězdy dávám za originální nápad a dopad na diváka, považuji to za velké umění,  jednou ale stačilo a nějaké horlivé doporučování všem se taky nekoná. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (22)

  • Pro scény s vertikální kamerou oslovil Jan Bušta režiséra a kameramana Lukáše Masnera na základě ocenění jeho vertikálního filmu Ještě zbývá čas v rámci Nespresso Talents. (Kuli Film)
  • Halucinogenní hudební doprovod tvoří skladba „I'm sorry“ americké philly soulové kapely The Delfonics, jejíž písně použil např. Quentin Tarantino v soundtracku pro film Jackie Brown (1997). Milostná písnička je v rámci našeho sound designu postupně více a více zpomalovaná a deformovaná, až vytvoří i závěrečný zvuk podobný pisklavému větru. Tato skladba je spojována s jonestownskou tragédií, protože byla ve své dvakrát zpomalené verzi při oficiálním zkoumání a čištění pásky identifikována jako tzv. „ghost audio“ pod Jonesovým proslovem. Jde o zvukový záznam, který byl přemazán novou nahrávkou, ale stále je ho možné částečně technicky zrekonstruovat. I když píseň prakticky není ve filmu identifikovatelná, musela na ní být vykoupena práva, aby mohla být uváděna jako oficiální soundtrack filmu. (Kuli Film)

Reklama

Reklama