Pýcha a přemlouvání

Přijde mi velmi těžké přenést se přes moji bytostnou nenávist hereckých schopností Dakoty Johnson, abych se vůbec mohla zamyslet nad tím, proč mi ten film přijde špatný. Samozřejmě věc jedna: toporný komentář (spolu s bouráním čtvrté zdi), který jako by úplně popíral možnost, že by naše "hrdinka" mohla být inteligentní. Kolik jí má být let? Má představovat tolik mainstreamově oblíbený stereotyp nevyspělého single mileniála, který má lowkey seriózní problém s alkoholismem a bojí se sociálních interakcí do té míry, že ve třiceti letech neumí ani vykoktat obyčejný pozdrav, aniž by se totálně neznemožnil? Možná by mi to tolik nevadilo, kdyby to film bral teda vážně a cílem příběhu bylo tento "neduh" překonat. Ale ona je to z nějakého důvodu komedie a tak je z toho jenom nikam nezacílená vyčpělá karikatura. A vůbec to má celé takový divný amatérský nádech, jako by to parta ochotníků napsala a nacvičila z první dobré bez nějakého plánu nebo záměru. Třeba to, jak se spousta dialogů odehrává bez hudebního podkresu, a postavy tak své repliky pronášejí do trapného ticha. Nebo kostýmy, které vypadají, jako by je někdo posbíral z několika různých jiných produkcí a tak spolu nic moc ani neladí dohromady. Asi by to strašně chtělo být Bridget Jonesovou zkříženou s Clueless, ale  zároveň i "opravdickým" drámem, ale výsledek je jenom tragédie, hihihi. (02.08.2022)

Ač děj přibližně odpovídá knize, vše je naruby - Anne je společenská dračice a Wentworth vyděšený psík, co po ní neustále pokukuje. Nikde ani náznak nějakého jiskření, postavy přijdou, odříkají co mají a zmizí. Tu tam je společenské dění a kousavé poznámky, kterých je kniha plná - ale hlavně, že je to moderní. Anne Eliotová byla vždy mou oblíbenou postavou - rozvážná a obětavá šedá myška, ze které vyzařuje úžasná síla - a scénáristi z ní udělali teenagerku se sklonem k alkoholismu...co dodat? Hvězdičku dávám za Dakotu, která mě velmi mile překvapila (ač nehrála Annu Eliotovou ale někoho úplně jiného) a Richarda E. Granta, kterého prostě žeru :) (18.07.2022)

Carrie Cracknell pre svoj režisérsky debut vybrala príbeh, ktorá je sfilmovaná na základe románu Jane Austen. (Danú knihu som bohužiaľ nečítal, takže nemám lepšie porovnávacie základy.) Ako film sa jedná o viac-menej klasickú kostýmovú romanťárnu (v rámci možností v moderných šiat), s takými charaktermi postáv (na čele Anna Elliot), ktoré poznáme z iných diel Jane Austen. Vedenie príbehu a herecké výkony na priemerných úrovniach, príjemne však prekvapila pohotová a celkom presvedčivá hra od Dakoty Johnson. Škoda, že film nemá trochu lepšiu dynamiku a trochu výraznejšie vedľajšie postavy. Pekný záverečný song. Osobné hodnotenie: 72% (***) (17.07.2022)

Now, we're worse than exes. We're friends. Jane Austen nejde občůrat, takže Persuasion ve vytyčených mantinelech občas působí jako slon v porcelánu. Jenže, Dakotu Johnson mám rád a bavilo mě, když na mě mluvila, mrkala nebo koulela očima. Něco na tomhle po-fleabagování Austenové je. Příjemné rozptýlení. (20.07.2022)

Nové převyprávění známého materiálu (Pýcha předsudek). Je to hravá sebevědomá parodie (banality typu "vše co je určeno člověku si ho někdy najde") s pěknými jazykovými postřehy (např.: "Musíš jít se mnou, chci abych si mohla s někým povídat, až ostatní přestanou cítit povinnost", nebo "Aha, jste sestřenice, je to lepší než kolemjdoucí, ale zaostává to za nejmilovanější. Sestřenice je termín, který se vztahuje na někoho z rodokmenu rodiny, ne na někoho, kdo patří k rodinnému lesu a chcete s nimi být jak se šlechtou"). Ale jestli je ve filmu nějaké opravdové vzrušení, tak je to Dakota Johnson. (24.08.2022)