Northangerské opatství

„Nejhorší zločiny jsou zločiny srdce.“ Trávit čas na stránkách románů je skoro stejně škodlivé jako odpočívat u pohyblivých obrázků. Když to přeženete a navíc máte od sudiček ve vínku a hlavě přebujelou fantazii, může se snadno stát, že se vám realita poněkud zašmodrchá. Jenže mě fitness nikdy nic neříkal a tak si občas ráda nezdravě odpočinu u příběhu, kteří znají i něco jiného než kancelářskou židli a postel. Převlékají se ke každému jídlu, stolují se stříbrem (kdepak pizza a seriál :), vyšívají, chodí na dlouhé procházky, píší dopisy, předčítají z tlustých knih a zasněně hledí na krajinu. I když jsou mnohem lepší adaptace Jane Austen než tato (Henry sice vypadá jako jeden můj kamarád, ale Catherine je strašná husa, moralizování na konci fakt nemuselo být a stavba příběhu stojí za starou belu), úplný malér to taky není (opatství je pěkné a zlý bratr taky). No a teď zpátky do rachoty. (17.01.2017)

Tak to bylo z toho slabšího soudku. Příběh se od začátku snaží až příliš okatě hrát na mysteriózní strunu, což se vůbec nepovedlo. Mimo to se nějak pozapomnělo na romantickou linku, která nedostala příliš prostoru a tak v závěru působila nuceně a nepřirozeně. Chemie ba i dokonce lásky jsem si mezi hlavními aktéry po celou dobu vůbec nevšimla. Navíc jsem očekávala nějaký zvrat související s manipulátorem panem Thorpem, celé jeho zlé záměry nakonec vyzněly naprázdno. Stejně tak to bylo s nepříjemnou Isabellou. Ze stolu byli oba smeteni až moc rychle. A největší kámen úrazu vidím v hlavní hrdince - já opravdu nevím, jak striktně se film držel předlohy, jestli je to vinou herecky ploché Felicity nebo špatně napsanou postavou, ale neskutečně mi vadila. Po silných a inteligentních hrdinkách působila jako hrozně naivní husička s neustále otravně pootevřenými ústy a tupým výrazem. To by mě zajímalo, co na ní milý pan Tilney viděl. Mohla bych pokračovat kritikou nevydařených kostýmů a ledabyle upravených účesů, ale to kvalitu filmu zase tolik neovlivnilo. Ty tři hvězdičky jsou pravděpodobně jen za krásnou anglickou krajinu a mou slabost pro dobovou romanci, bohužel (a charisma JJ Fielda se na tom asi taky trochu podílelo). (29.12.2013)

Obstojná adaptace, která k příběhu, jímž se Austenová lehce vysmívala gotickým románům, přidala scény hrdinčiných romantických představ. Většinou spojených s vášnivostí a evidentní touze po sexu - což teda u Austenové takhle otevřeně nenajdeme. Zajímavé, že se filmová Cate domnívá, že její vyvolený prozradil svému otci, co za bláznivé podezření pojala. Přitom v knize jasně stojí, že věděla, že by jí něco takového nikdy neudělal. Knižní Cate věřila charakteru Henryho mnohem víc než ta filmová. Že by se nám morálka od časů Austenové posunula k horšímu? SHRNUTÍ: Když se muž vyzná v mušelínu, je to výhra v loterii. (01.12.2018)

Podružný námět, zpracovaný totálně nezábavnou formou. Netrvalo dlouho a brala jsem to rychloposuvem. Stále se jen leze sem a tam, blábolí se o tom i jiném, děvenka hledá vzrušení v hororové červené knihovně a občas v bujné fantazii vidí sama sebe jako součást toho, co právě čte. Nakonec v touze po hororových prožitcích přijme pozvání do starobylého opatství, kde se její bujné fantazie přehoupnou do zcela jiné a nečekané reality... Díky, nikdy více! (27.07.2021)

Romantický příběh zasazený do mnou velmi oblíbeného prostředí staré dobré Anglie. Pro někoho kdo vyžaduje neustálou akci to patrně musela být nuda, ale já od tohodle filmu dostal v podstatě to co jsem od něj tak nějak i čekal. Co se týče hodnocení, tak kdyby bylo divákovi naservírováno malinko více tajemna s nějakou hlubší zápletkou, tak bych možná ještě i přitlačil, ale celkově spokojenost. (19.05.2009)