Texaský masakr motorovou pilou

Rozporuplný film. Já věřím v to, že je to podle skutečné události a proto se ptám: Bylo to nutné? Točit některé scény tak podrobně? Podle mě zcela zbytečné. Více jsem se bál, když nevěděli, kde se skrývá a ne jak tam půlí puberťáky. Jediný přínos vidím v Jessice Biel. Tato krásná a jistě talentovaná (tak co kurva dělá v takovém hororu? :-)) herečka má před sebou slibnou kariéru. A právě ona mé hodnocení zvedla o 1 hvězdičku. (04.12.2007)

V Texasu je nějak rušno. Koncem sedmdesátých let tam začal řádit v jedné mýdlové opeře vychytralý naftařský sukničkář J. R. Ewing, ještě o něco dřív se ovšem dívky v upnutých tričkách strachovaly o svůj život, když se po okolí proháněl psychopat s kanibalskou rodinkou po boku. Alespoň tak o události vypráví Marcus Nispel, stejně jako před ním legendární Tobe Hooper. Vycházel ze skutečného případu bývalého zaměstnance jatek, v jehož domě policie našla 33 obětí, které mimo jiné likvidoval i motorovou pilou. Hooper roku 1974 s ultralaciným hororem solidně zabodoval, Nispel vzal několik sympatických teenagerů a natočil současný módní horor. A dalo by se napsat, že jde o horor dvou polovin. Zatímco v první se daří slušně budovat atmosféru texaského horka a je velmi solidně natočená (kamerové filtry, nápadité úhly snímání, výborné představení vedlejších vyšinutých postav), druhá je jen připitomělým pobíháním ve tmě (ač třeba s démonicky osvícenou barabiznou). Sic nabízí, stejně jako první polovina zajímavé kulisy, už jen ale natahuje stopáž o propálenou naftu v zapnuté motorovce. Nebo co se do ní lije. Mordy mladých jsou slušné, ale často mimo hlavní pozornost kamery. Ač to samozřejmě v roce 2003 mohlo vypadat tak, že leckdo odvracel zrak. Mě osobně víc bavili (kromě mokrého trička Jessicy Biel) členové rodinky, u které byl zřejmě incest naprosto běžnou zábavou. Jsou totálně mimo, takže hlavní zabiják, který si přikrývá znetvořený obličej cizí kůží, je vlastně takové přerostlé dítě. Michael Bay je cítit!! (13.09.2015)

Remaku původního "The Texas chaisaw massacre" z roku 1974 se musí uznat jedna výborná věc. Vrátil vlnu horroru, explotation a hixplotation prvků, zobrazování násilí a teroru na původní kolej, která byla rozjeta již začátkem 70. let, ale pohřbena zejména v 80. letech neustálými pokračováními nudných a stále stejných vyvražďovaček, které se postupně v 90. letech manifestovaly v Cravenově "Vřískotech" a podobných ne-horrorech. Pokrytecká kamera ukazovala jen nejnutnější gore záběry a horrorvé filmy ještě i tak byly ponižovány cenzorskými zásahy. Výjimkou byla odnož horroru splatter, který však ale odlehčoval zobrazované násilí humorem. Ať již je remake Texasského masakru podle širokého publika jakýkoliv, nekompromisně zvládl jednu věc, kterou nezvládly desítky filmů před ním, Vrátil na plátno a do horrorů možnost ukazovat to, co opravdu tvůrci chtějí, možnost šokovat a zvedat žaludky. Žádný jiný remake to nemohl zvládnout lépe, protože "Texas" z roku 1974 je kult moderního horroru. Díky remaku z roku 2003 konečně mohla být oprášena sláva, ale i kontroverznost a děsivost filmů jako "Last House on The Left", "Deliverance", "Straw dogs", "I Spit on Your Grave" a spousta dalších. A díky tomuto počinu se tak dnes může pokračovat v podobných směrech a "technikách" horroru ... nekompromisně, tvrdě, chladně, brutálně a násilně, zvráceně. Proč opěvuji právě tyto vlastnosti horroru? Protože to, co filmy zobrazují a bojí nebo nebojí se zobrazovat, vypovídá něco o společnosti, která je tvoří a posuzuje. Pokud se společnost bojí zobrazovat násilí a šokovat v naprosté intenzitě, odvrací tvář sama od sebe, pokrytecky popírá sebe samu a vytváří dojem, který neexistuje. Texas z roku 2003 je ten film, díky kterému dnes může točit Aja, Roth a mnoho dalších na plné koule a nemusí se již bát drsné cenzury. Texasský masakr 2003 je úžasný horror, jeden z mých nejoblíbenější. Sám se musel potýkat s cenzorskými zásahy, ale i tak dokázal zobrazit teror, násilí a psychické útrapy obětí šílené rodiny naprosto perfektně. Scéna, kdy jedna z dívších postav spatří Leatherface s obličejem jejího přítele na tváři patří k vůbec nejděsivějším a nejzvrácenějším (i když se jasně tvůrci inspirovali Hooperovým druhým dílem). Celkově se jedná o důstojný remake původního kultu. A navíc je skvělé sledovat, jak postoupily později možnosti v předvádění brutality na plátnech, a to v "Begining -Počátku", kdy již vše je jede naplno ... (23.01.2008)

Jistě, tento horor vykrádá mistrovská díla svého žánru, ale to nic nemění na faktu, že do sebe tyto ukradené díly perfektně zapadají. Jistě, jedná se o horor, ze kterého nejde strach (a to ani pokud se na něj díváte v noci), ale to jde v dnešní době z málokterého. Jeho největším plusem je ale vizuální stránka snímku. Surovost obrazu, jenž jakoby na nás působil zlým dojmem. Zářící pole a nad ním chladná šedá obloha, to je přesně to, co dostane mou krev do bodu varu, to je přesně to, co mám na filmu rád. A proto dávám filmu o hvězdičku více než si zaslužil. (26.09.2005)

Teda tenhle horor se mi opravdu líbil, nemám ho s čím srovnat, protože jsem původní verzi neviděla, ale tohle bylo fakt dost pořádný "maso" a rodinka Hewittových byli pěkně krvežíznivý bestie. Nechtěla bych se jim dostat do spárů. A taky tam mám jednu oblíbenou větičku, když vystřelenej mozek tý stopařky přirovnají k lasagním což je jídlo, kterým určitě nikdy nepohrdnu. (21.10.2007)