Texaský masakr motorovou pilou

V Texasu je nějak rušno. Koncem sedmdesátých let tam začal řádit v jedné mýdlové opeře vychytralý naftařský sukničkář J. R. Ewing, ještě o něco dřív se ovšem dívky v upnutých tričkách strachovaly o svůj život, když se po okolí proháněl psychopat s kanibalskou rodinkou po boku. Alespoň tak o události vypráví Marcus Nispel, stejně jako před ním legendární Tobe Hooper. Vycházel ze skutečného případu bývalého zaměstnance jatek, v jehož domě policie našla 33 obětí, které mimo jiné likvidoval i motorovou pilou. Hooper roku 1974 s ultralaciným hororem solidně zabodoval, Nispel vzal několik sympatických teenagerů a natočil současný módní horor. A dalo by se napsat, že jde o horor dvou polovin. Zatímco v první se daří slušně budovat atmosféru texaského horka a je velmi solidně natočená (kamerové filtry, nápadité úhly snímání, výborné představení vedlejších vyšinutých postav), druhá je jen připitomělým pobíháním ve tmě (ač třeba s démonicky osvícenou barabiznou). Sic nabízí, stejně jako první polovina zajímavé kulisy, už jen ale natahuje stopáž o propálenou naftu v zapnuté motorovce. Nebo co se do ní lije. Mordy mladých jsou slušné, ale často mimo hlavní pozornost kamery. Ač to samozřejmě v roce 2003 mohlo vypadat tak, že leckdo odvracel zrak. Mě osobně víc bavili (kromě mokrého trička Jessicy Biel) členové rodinky, u které byl zřejmě incest naprosto běžnou zábavou. Jsou totálně mimo, takže hlavní zabiják, který si přikrývá znetvořený obličej cizí kůží, je vlastně takové přerostlé dítě. Michael Bay je cítit!! (13.09.2015)

Videl som viac Texaských masakrov a tento sa mi páčil asi najviac. V porovnaní s predchádzajúcim masakrom v Texase, je to o niekoľko tried lepšie. Remaky nie sú práve najšťastnejšou skupinou filmov a preto musím tento len chváliť. Odsýpalo to svižne, je to zručne natočené a Leatherface je opäť v celej svojej "kráse". Nechýba tu surovosť a brutalita, v čom vynikali staré diely a pre ľudí, ktorí o pôvodnom TChM nikdy nepočuli, to môže byť slušná porcia "zábavy". (07.01.2015)

Je to zvláštní, když u hororu pijete horkou čokoládu a zajídáte to lázeňskou oplatkou. Něco podobného je v tomto žánru nepřípustně. Měl bych spíše klopit oči k zemi a vykrkávat hrůzou jídlo, které jsem snědl k obědu. Marcus Nispel se ani nijak nesnaží a je mu úplně jedno, jestli Leatherface je a nebo není hajzl. Z tohoto snímku mi jako první vyplynula myšlenka, že chudáček vrah si prostě chce jen vytvořit z turistů módní kolekci Jaro-Léto a že nemůže za to, že je zdegenerovanej. Já vím, zní to maniakálně, ale prostě tak to je a nebudu vám lhát, že jsem měl věčí hrůzu třeba z filmu Život brouka. P.S. ... a přeci jsou na světě poctivý lidi. Výrobci motorovek už vynalezli stroj, kterému nedojde benzín... Úchvatné :D (24.05.2008)

Remaku původního "The Texas chaisaw massacre" z roku 1974 se musí uznat jedna výborná věc. Vrátil vlnu horroru, explotation a hixplotation prvků, zobrazování násilí a teroru na původní kolej, která byla rozjeta již začátkem 70. let, ale pohřbena zejména v 80. letech neustálými pokračováními nudných a stále stejných vyvražďovaček, které se postupně v 90. letech manifestovaly v Cravenově "Vřískotech" a podobných ne-horrorech. Pokrytecká kamera ukazovala jen nejnutnější gore záběry a horrorvé filmy ještě i tak byly ponižovány cenzorskými zásahy. Výjimkou byla odnož horroru splatter, který však ale odlehčoval zobrazované násilí humorem. Ať již je remake Texasského masakru podle širokého publika jakýkoliv, nekompromisně zvládl jednu věc, kterou nezvládly desítky filmů před ním, Vrátil na plátno a do horrorů možnost ukazovat to, co opravdu tvůrci chtějí, možnost šokovat a zvedat žaludky. Žádný jiný remake to nemohl zvládnout lépe, protože "Texas" z roku 1974 je kult moderního horroru. Díky remaku z roku 2003 konečně mohla být oprášena sláva, ale i kontroverznost a děsivost filmů jako "Last House on The Left", "Deliverance", "Straw dogs", "I Spit on Your Grave" a spousta dalších. A díky tomuto počinu se tak dnes může pokračovat v podobných směrech a "technikách" horroru ... nekompromisně, tvrdě, chladně, brutálně a násilně, zvráceně. Proč opěvuji právě tyto vlastnosti horroru? Protože to, co filmy zobrazují a bojí nebo nebojí se zobrazovat, vypovídá něco o společnosti, která je tvoří a posuzuje. Pokud se společnost bojí zobrazovat násilí a šokovat v naprosté intenzitě, odvrací tvář sama od sebe, pokrytecky popírá sebe samu a vytváří dojem, který neexistuje. Texas z roku 2003 je ten film, díky kterému dnes může točit Aja, Roth a mnoho dalších na plné koule a nemusí se již bát drsné cenzury. Texasský masakr 2003 je úžasný horror, jeden z mých nejoblíbenější. Sám se musel potýkat s cenzorskými zásahy, ale i tak dokázal zobrazit teror, násilí a psychické útrapy obětí šílené rodiny naprosto perfektně. Scéna, kdy jedna z dívších postav spatří Leatherface s obličejem jejího přítele na tváři patří k vůbec nejděsivějším a nejzvrácenějším (i když se jasně tvůrci inspirovali Hooperovým druhým dílem). Celkově se jedná o důstojný remake původního kultu. A navíc je skvělé sledovat, jak postoupily později možnosti v předvádění brutality na plátnech, a to v "Begining -Počátku", kdy již vše je jede naplno ... (23.01.2008)

Tak tohle byl masakr, když jsem to uviděl poprvé a stále je. Dokonce jsem na to udělal tehdy i parodické titulky. Jsou tu výborně sestříhané scény, plus jsou tu navíc takové scény, které matou diváka a tím pádem je to ještě více dramatické. Nechybí tu gore scény, výborná atmosféra i ta pravá hudba a zvuky, které tomu dávají bezvadné kouzlo. Jeden z mála hororů, který si u mě získal plný počet a ještě se stal oblíbeným. (04.11.2012)