Za sny až na Mars

Film Za sny až na Mars považuji za naprosto nanicovaný. Původní anglický název Moonshit mi přijde mnohem výstižnější. Než abych nudil uživatele výčtem nedostatků tohoto díla, dovoluji si vložit sem vlastní námět na filmový scénář. Příběh se rovněž týká Marsu. Jedná se autentický záznam snu, který by se do podoby scénáře samozřejmě musel teprve rozpracovat (včetně retrospektiv). Žánr je stejný: Komedie / Romantický / Sci-Fi.      Sen o Marťance      (v noci z 24. na 25. prosince 2021)        Sleduji video na webu. Na Zemi se patrně v důsledku nějaké časoprostorové anomálie objevila Marťanka. Jeden australský farmář našel na svém pozemku vyčerpanou a zmatenou ženu, která hovořila neznámým jazykem. Vzal ji k sobě domů a nabídnul jí občerstvení. Žena tam už zůstala, protože neměla kam jít. Rychle se naučila anglicky a protože jevila zájem o farmaření, začala muži vypomáhat na farmě. Jakmile zvládla jazyk, začala se dotazovat, kde vlastně je. Pojem Austrálie jí nic neříkal, mapa světa také ne. Posléze jí muž ukázal na webu nákres sluneční soustavy, aby pochopila, kde je planeta Země. Žena schéma poznala a označila za svůj domov Mars. Na mužovu námitku, že na Marsu není život, odvětila, že se mýlí, protože ona tam má manžela, děti a farmu. Muž se s ní nechtěl přít a neodporoval jí. Ve snaze legalizovat její pobyt v Austrálii se s ní oženil. Ztráta dokladů a částečná ztráta paměti jeho nastávající nepředstavovala pro úřady nijak zásadní překážku.      O několik let později si Marťanky všiml nějaký antropolog a upozornil na ni vědce. Nejprve ji zkoumali psychologové. Zjistili, že má IQ 130, že její znalosti o Zemi vykazují mezery a jsou patrně získané z internetu, a že trpí utkvělou představou, že je Marťanka. Tím to však neskončilo, protože žena přece jenom vypadala trochu neobvykle. Vědci jí udělali rozbor DNA, který ukázal, že její DNA se od lidské DNA liší natolik, že asi nebude schopná počít dítě s pozemšťanem, což bylo během jejího pobytu na farmě ostatně již prověřeno. Nyní se do věci vložil farmář a označil genetické zkoumání své manželky za projev rasismu. A jestli si jeho žena myslí, že je Marťanka, tak ať si to myslí. Některé ženy mají i horší vrtochy.      Dívám se na rozhovor s Marťankou. Žena měří něco přes 160 centimetrů, má štíhlou, pěkně tvarovanou postavu a černé vlasy. Vzhledem připomíná Asiatku. Nápadná je jenom béžová, lehce našedlá barva její pleti a její výrazné, veliké šikmé oči mandlového tvaru, přičemž dojem šikmosti nevzniká tvarem víček, jako u Asiatek, nýbrž tím, že má oči zasazené v hlavě opravdu mírně našikmo. Celkové působí vysloveně rozkošným dojmem. Vůbec se nedivím, že si ji ten chlápek vzal domů.      Žena je dotazována na poměry na Marsu. Popisuje mírumilovnou civilizaci, která to s technickým rozvojem moc nepřehání. Většina obyvatel pracuje na polích kvůli produkci potravin. Mohla by divákům říct něco marťansky? Žena zazpívá nesmírně působivou píseň. Mohla by přeložit její text? Jistě. Je to milostná píseň, v překladu asi takto: „Hory jsou vysoké, pole jsou úrodná. Kde jsi, můj milý? Vím, seješ (nepřeložitelný název nějaké plodiny). Až budeš hotový, nasedni na svého (nepřeložitelný název jízdního zvířete) a přijeď mě také obdělat.“      Reportér ukazuje ženě panoramatické snímky povrchu Marsu pořízené pozemskými sondami. Ženě vstoupí slzy do očí. „Vím o tom, tyhle fotky jsem už viděla. Ale až na Zemi zanikne život, bude to tady vypadat ještě hůř než u nás. Ani žádné pořádné hory tu nemáte, jenom samé mrňavé kopečky.“ (31.03.2022) (méně) (více)