Krásné bytosti

Já bych jim možná poradil, odstěhovat se z Islandu, protože takováhle notná dávka (psychickejch) problému je sice ''docela'' normální, ale že by se to všechno posralo takhle najednou, to už asi bude tím Islandem. Ty vole, fakt super, vstoupit do islandské kinematografii zrovna tímhle (i když nevím, jestli je zrovna nějaký velký výběr). Náročný film, kde si lidi podřezávají žíly, mlátí se ohořelými stromky, v barácích si nechávaj psí zvratky, mlátí se s islandskými Ukrajinci, uschovávají psí sperma v lednici (sakra, co mají s těmi psama), fetujou mech, cápci z ulice šukaj ovce, v každé situaci hned hledají basebalové pálky, jsou znásilňováni islandskými Ukrajinci, otčímové znásiňují a vypadají jak medvědi, o panictví přijdou ve čtrnácti a bůhvíco všechno ještě. Taky nevěřím na nějaké psychologické čakry, ale hned nemám potřebu fetovat a mlátit lidi na potkání. Ale samozřejmě, že je to všechno mnohem složitější. Podobnost se Zkaženou mládeží překvapivě ne moc do očí bijící, dramaticky je to vystavěné pěkně a nepříjemně, jenom do v jednu chvíli začne být až moc dlouhé. A v tu chvíli ještě přijde další zvrat, který definuje celý závěr a Vy si řeknete: ''Už ne!'' A ztratí se to kouzlo té deprese a síly. Takže to ubírá jednu hvězdičku. (25.02.2024)

Príbeh, aké sme už viackrát videli. Na jednej strane outsider, Balli, na druhej strane drsná parta, ktorá ho prijme medzi seba a velí jej Addi. Ukáže sa, že každý z chlapcov žije v  podivnom prostredí, v ktorom dospieva. Je to príbeh o problémoch dospievania, navyše - okolnosti nie sú priaznivé. Scéna je postavená tak, že sa jej nedalo celkom veriť. Ale asi mala splniť svoj účel. Tempo je pomalé, ale podčiarkuje osudovosť príbehu, situácie sú občas humorné, ale niekedy až na hranu – smiech cez slzy. Je zaujímavé, že tí mladí herci pochopili postavu, ktorú mali predstavovať a poctivo zahrali bolestivosť dospievania. Záverečná pointa prekvapila. (25.02.2023)

"Kde mas skutecne oko? Otcim mi ho vystrelil vzduchovkou, nevedel, ze je nabita... A kde je tvuj vlastni otec? Umrel, utopil se. Dal si LSD, myslel si, ze je Jezis a chtel chodit po vode." Takovy normalni film o sikane, dospivani a pratelstvi na Islandu. Film ve svem vypraveni neni dokonaly (Co Balli a skola, jeho spoluzaci? Ti zmizeli jako mavnutim kouzelneho proutku.), ale bavilo me to a ma to atmosferu a kvalitni zpracovani. Hosi na houbickach byli bezchybni. Zajimave je z postav sledovat predevsim Addiho. Jenom nechapu, proc tam tvurci za kazdou cenu sroubovali zase nejakou homosexualitu, ktera na celkovy dej nema zadny vliv? Uz by si mohli uvedomit, ze to je kontraproduktivni a nikoho to nezajima. Jinak dobry. (22.04.2023)

(7,5/10). Na snímky pocházející z této severské země se nedívám každý den. Proto mě upřímně zajímalo, kolik jsem jich za můj ČSFD život vlastně viděl. Byl jsem velice překvapený, že jich už pár bylo. Upřímně jsem si myslel, že Beautiful Beings byly vůbec můj první islandský film, ale ono ne. Historicky mým prvním islandským filmem bylo Against the Ice s hvězdou Game of Thrones. Ostatní filmy byly pouze koprodukcí, takže Beautiful Beings je mým druhým právoplatným filmem z této mrazivé země plné gejzírů. Přijde mi velice zvláštní, že když tato země disponuje tak obrovských přírodním bohatstvím, tak proč to nezakomponovali nějak do toho filmu. Island je proslulý svou dechberoucí přírodou, takže jsem byl jako divák z pouhého náhledu do měst a ulic mírně zklamán. Ovšem všechno ostatní je jedinečným zážitkem, který jsem prožíval velice intenzivně. Vůbec se nedivím, že tento film patřil k nejúspěšnějším snímkům loňského KVIFFu. Kvality jsou zde nezpochybnitelné, hlavně co se žánru dramatu týče. Sledujeme radosti a bolesti skupiny naprostých islandských sígrů kteří dávají rádi lidem na budku. Každý z nich je naprosto jiný, ale spojuje je jedno velice silné přátelství. Měli mezi sebou jedinečnou chemii, která kombinovala chlapáctví v podobě stříkajícího adrenalinu během bitev a úchylných konverzací, společně s čistou a nefalšovanou láskou. Nejsilnější moment celého filmu přijde rozhodně na osudové párty. Síla této scény je neskutečná a vypálila se mi hluboko do paměti. Velice zajímavým prvkem celého snímku je ezoterické téma, které odděluje tento film od ostatních dramat. Nemůžu se rozhodnout, jestli mi to místy nepřišlo už kapánek moc, ale jako doplňující prvek to k tomu filmu patřilo. Navíc když byly tyto výjevy doplněny pestrou paletou barev, které divákovi evokovaly polární záři. (14.05.2023)

drsná sonda do života partičky islandských mladíků, které spojuje primárně to, že mají mizerné nebo rovnou úplně nulové rodinné zázemí. Matky na ně buď kašlou a nebo na ně nestačí a otcové (ať už vlastní nebo nevlastní) jsou pro ně spíš nebezpeční, než aby jim byli vzorem v čemkoliv. Šikana tu jede na plné pecky, pro ránu se nejde daleko a jen velmi málo chybí k tomu aby jejich jednání a osudy skončily katastrofou. Seveřané tyhle drsná dramata umí, nicméně v tomhle případě nehraje specifické islandské prostředí prakticky vůbec žádnou roli a příběh by se mohl odehrávat kdekoliv od Ameriky až po Japonsko. A to je na něm nakonec to nejsilnější. Jde o univerzálně aplikovatelnou story, která se může stát kdekoliv a dopady budou dost podobné...80% (14.02.2023)