Režie:
Todd FieldScénář:
Todd FieldKamera:
Florian HoffmeisterHudba:
Hildur GuðnadóttirHrají:
Cate Blanchett, Noémie Merlant, Mark Strong, Sydney Lemmon, Julian Glover, Nina Hoss, Sophie Kauer, Allan Corduner, Sam Douglas, Lucie Pohl, Murali Perumal (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Dirigentka Lydia Tár je na absolutním tvůrčím vrcholu. Sedmým rokem diriguje prestižní německý orchestr, připravuje vydání knihy a uvedení Mahlerovy Páté symfonie, které má být vrcholem hudební sezóny. Lydia působí sebejistě, sebevědomě, dominantně a mocně. Pod touhle na první pohled pevnou maskou se však skrývá normální člověk, s obavami, nejistotami, touhami a potřebami. Zatímco s dirigentskou taktovkou v ruce si je Lydia jistá každým svým rozhodnutím, když opustí orchestřiště, ztrácí často pevnou půdu pod nohama. Někdy jen nepatrně, jindy však zcela fatálně. (Cinemart)
(více)Videa (4)
Recenze (173)
velké a přesto komorní. Emocionální a přesto studené a odosobněné. Téměř tříhodinová one woman show Cate Blanchet, jejíž postava geniální skladatelky a dirigentky je něco mezi Natalie Portman v Black Swan a J.K. Simmonsem ve Whiplash rozhodně není filmem pro každého, ale kdo má rád pomalá, dobře napsaná a dobře natočená dramata a dá Tár šanci, pak se mu odmění měrou vrchovatou...80% ()
K Tár se už naTáralo mnoho, přestože nekonečný úvod a nekonečný celý koncert, byl to koncert herecký a plivu jed a síru směrem k Akademii, že ženský herecký výkon takového kalibru neocenila plešounem. Ostuda. Lee Curtis měla získat cenu za celoživotní přínos, o výkon Cate, která z okázalé ledové královny roztála na vysychající psí louži, se neotřela ani omylem. Z tohoto důvodu zvedám hodnocení, jinak bych šla asi do tří. Lýdii rozebírat nechci, takových ambiciózních, sebestředných, vychcaných pizd najdeš na všech společenských úrovních tři řitě, však znázorněno bravurně, natočeno výstižně, úhel pohledu zajímavý, osobně bych některé fáze lépe rozvinula a jinde naopak sestříhala, na otevřené konce si nepotrpím, ale v konečném součtu zajímavý, hanekeovský biják, který v mozkové databázi nezapadne. ()
Hodně těžký film. Rozklad osobnosti ve dvou a půl hodinách. V hodně dlouhých dvou a půl hodinách, kde pozorujete běžné situace ze života dirigentky Lydie Tár a vnímáte, jak se v průběhu dění proměňuje. Ono to není těžké nesledovat, protože její sebevědomí je v první hodině filmu hodně vysoké. To ale postupně dostává na frak děním kolem jejího prostředí. A i když si to ona neuvědomuje, divák tuší, že tady zákonitě musí přijít k nějakému zlomu. Jen mám pocit, že ty finále u podobných filmů byly taky už lepší. To nejlepší, co tak tento film ve výsledku nabízí, je především herecký výkon Cate Blanchett, který je doslova mimořádný. ()
Dostane Cate Blanchett za pár týdnů třetího Oscara? Nikdo to prozatím nemůže vědět jistě, při případné výhře by ovšem nejspíš nikdo nezoufal, protože je v Tár přímo vynikající. Tár ovšem vyloženě nemusí stát jenom na Blanchett, kdy Tár jistě obhájí i nominace za nejlepší střih, kameru, scénář, režii i samotný film, kdy se v součtu pořád jedná o jeden z nejvýraznějších filmů loňského roku.... ()
Mistrovsky zvládnutá studie charakteru démonické dirigentky v nejlepším hereckém výkonu roku. Cate Blanchett hraje ženu která je komplikovaná, inteligentní, manipulativní a aby toho nebylo málo, ještě k tomu lesba. Celkově je tu cítit záběr na gender problematiku, ale zároveň je film přívětivý i k obyčejnému divákovi, který si některých náležitostí nevšimne, či jim nepřikládá důležitost a užije si primárně famózní koncert Cate Blanchett, která nezaváhá ani v extrémně dlouhých dialogových pasážích, kdy ji kamera staticky, až voyersky zabírá a zkoumá každé její gesto. Délka je zároveň jediná výrazná slabina filmu. Při dvouhodinové stopáži a sestříhání některých přece jen zbytečně dlouhých pasáží (paradoxně hlavně těch hudebních), by to zřejmě byl hlavní favorit Oscarů. Jelikož kromě skvělého scénáře, minimalisticky pojaté formy a výživné dramaturgie je to film z prostředí, které je mainstreamovému divákovi téměř neodkryté a velmi zajimavé. ()
Galerie (34)
Photo © Florian Hoffmeister / Focus Features
Zajímavosti (14)
- V interview na začátku filmu je zmíněno, že se Lydia Tár (Cate Blanchett) také proslavila objednávkami pro soudobou tvorbu komponistek jako Jennifer Higdon, Caroline Shaw, Julia Wolfe a Hildur Guðnadóttir. Poslední zmíněná složila hudbu pro tento film. (Aaron.)
- Scéna hodiny na Juilliardu byla natáčena na jeden záběr. Cate Blanchett (Lydia Tár) s tím nejprve nesouhlasila, ale nakonec se nechala Toddem Fieldem přesvědčit, byl to prý jediný náznak „protestu“ Cate Blanchett za celou dobu náročné přípravy filmu i samotného natáčení. Ačkoli štáb s Cate Blachett během natáčení této scény „tančil“, jak řekl Todd Field, nevyhnuli se chybě. Při přecházení Lýdie Tár mezi v hledišti sedícím studentem Maxem (Zethphan D. Smith-Gneist) a pódiem je v odlesku pianina vidět jeden ze členů štábu. (Bejdule)
- Všetky scény hrania orchestru sú 100% reálne. Cate Blanchett v skutočnosti dirigovala drážďanský orchester. (Ninfa)
Reklama