Sardinky aneb Život jedné rodinky

Velmi dobrá komedie postavená na vtipném scénáři Haliny Pawlowské. Zajímavé je, že ač je film, obsazení a dialogy mnohem zábavnější než filmové komedie Co je doma, to se počítá nebo Zítra to roztočíme drahoušku, je hodnocení horší. Obecně ze souboje televize versus film vychází častěji jako vítěz stříbrné plátno. Mělo by to být spíše naopak, protože televize má hendikep formy i nižších nákladů. (02.04.2020)

"Heleďte, já vám něco řeknu. Já svůj životní standard snižovat nebudu." Tak mi to trošku připomnělo pohádku o tom, jak stařeček měnil až vyměnil, ale ta je určitě mnohem zábavnější, než tato bytová krize jedné pražské rodinky. Jediné ponaučení, které jsem si z ní tedy odnesl, je to, že by se člověk neměl bát analyzovat a zase naopak syntetizovat, systematizovat a hlavně kompilovat, a komparovat a generalizovat, a kvalifikovat a synchronizovat, a redukovat a abstrahovat, a konformovat a konkludovat, aplikovat, argumentovat a absolutizovat. (23.10.2015)

Spíše podprůměrný film, který bych si rozhodně netroufl zařadit mezi komedie. Velmi dobré herecké obsazení bohužel potápí slabý scénář a jeho šedivá realizace. I Halina Pawlovská holt usela nějak začínat. Rudolf Hrušínský se sice snaží, až spíše přehrává, jeho "tatíček" je celkově prapodivná postava. V naprosto ničím nevybočujícím dílku z poloviny let osmdesátých mě zaujalo pouze to, že se tehdy kouřilo i u soudu a jak se kšeftovalo s byty. To je více než hodinový film zatraceně málo. A pointa na konci? Nepointa. Jediné světlejší místo je krásný pár chlapců, který mění také byt. (14.04.2011)

40% - Jak je ve filmu Ivana Andrlova, tak me to negativne ovlivni. Nejak ji nemuzu prijit na chut. Ne ze bych se vylozene nudil, ale tak nejak byl cely film o nicem. Pravda, dnes uz svetem hybou jine problemy, ale presto me film jako do jiste miry pametnika totality neoslovil. Snad jedine jako sonda do mezilidksych vztahu uvnitr rodiny. Trochu pripominaji Diky za kazde nove rano. Kdo ze to psal scenar? ;-) (26.08.2013)

Ona je to spíše tragikomedie. Komediálního jsem na tom nic moc nenašel. Rudolf Hrušínský jako věčně opilý otec byl ovšem výstavní. Ani bych se nedivil, kdyby Halina Pawlowská čerpala ze svých zkušeností. Ale ještě bych si dovolil poznámku na téma výběru. Socialismus měl evidentně problémy s byty. Téměř každý druhý film popisuje problémy s bydlením a nejednalo se ani zdaleka jen o mladé lidi. A to je asi jediná úsměvná věc na filmu. Přestože komunistům se vyčítalo nedostatek bytů, položme si otázku, zda dnes je situace lepší. Máme dvacáté první století, rok dva tisíce dvacet a jak to u nás vypadá s bydlením? Nedostupné. Bytů je málo a pokud už jsou tak drahé - tedy pro mladé nedostupné. A na hypotéky mladí také nedosáhnou. Čím se dostáváme k začarovanému kruhu nízké porodnosti a tím pádem málo uzavřených svazků a zase zpět nízká porodnost, jak jsem řekl uzavřený kruh. A zpět k filmu. Lze tedy konstatovat opravdu s podivem, že tehdejší mladí lidé se vzali a až pak řešili bydlení, přestože to mnohdy znamenalo bydlet s rodiči nebo tchánem a tchyní. Tím víc, že si do toho malého prostoru ještě pořídili dítě. Dnešní mladí jsou v tomto tedy zodpovědnější, ale optimističtější situace v Česku rozhodně není. Ještě poznamenám, že v roce osmdesát šest vidět ve filmu gaye je vskutku zajímavé. (29.03.2020)