Režie:
Zdeněk ZelenkaScénář:
Petr ZelenkaKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Jiřina Bohdalová, Viktor Preiss, Veronika Freimanová, Josef Somr, Oldřich Vlach, Blažena Holišová, Věra Tichánková, Valentina Thielová, Jarmila Renčová, Stanislav FišerObsahy(1)
Hořká komedie autora Petra Zelenky a režiséra Zdeňka Zelenky z roku 1991 je víc drama než komedie. Titulní hrdinka paní Hrabětová (Jiřina Bohdalová) je přesně ten typ člověka, jemuž se říká "žena z lidu". Trochu domovnice, trochu dobračka. Trpí komplexy, že nikdy nemohla o ničem a o nikom rozhodovat. Až jednou dostane příležitost - a vyroste. Sama ve vlastních očích. Z malé ušlápnuté ženičky s myšíma, ulekanýma očkama se stane vášnivá "lavina". Na pohled zmatečná a neregulovatelná, v hereckém podání ovšem velmi přesně ztvárněná, protože i chaotické výbuchy hořké komediálnosti umí jedna z nejoblíbenějších českých hereček zahrát opravdu výtečně. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (66)
Napsal bych to samé, co uživatel Schlierkamp. Měl jsem z toho podobné pocity. To manželství v podání Preisse a Freimanové mi přišlo divné, paní Bohdalová svou domovní důvěrnici podle mne chvílemi přehrává, konec se skutečným domovním důvěrníkem to celé pohřbil na jakýsi typ nerealistické agitky. Kde vlastně ti lepší jsou ti překladatelé a klavíristé a lidé ze zahraničí a tak - prostě elita národa proti té intelektuálně slabší spodině, jako to pražští tvůrci rádi vidí. ()
Výborná Bohdalka v roli "pavlačové drbny", která se díky jisté události cítí náhle strašně důležitá. Herečka sice místy moc tlačí na pilu a její role se stává až parodií - třeba ve scéně, když se opíjí rumem - ale vyčítejte jí to, když je tak kouzelná ("Ty tady jenom sedíš a smrdíš! ... S tím lepidlem."). ()
Taková trochu rozsáhlejší bakalářská povídka, u které je ta hranice mezi komičností a nefalšovaným depresivním psychem velmi tenká. POZOR SPOJLER: Paní Lukešová má vtipného, ale dost floutkovitého manžela, a tak začne před paní Hrabětovou mluvit o rozvodu, aby si trochu ulevila. Ovšem, zatímco komunikace mezi manželi Lukešovými probíhá v recesistickém duchu a podobné hry jsou na denním pořádku, paní Hrabětová se do problému opře s vervou sobě vlastní. Největší obětí je nakonec pan Hraběta v podání Josefa Somra, kterému skutečně nezávidím, co vše si musí vyslechnout... ()
Jeden z nejlepších výkonů Jiřiny Bohdalové dokonale ztvárňující domovní důvěrnici v době normalizačního marasmu. I přes výrazně karikaturní prvky film nakonec upozorňuje na nečekaně křehkou hranici mezi důvěrníkem a donašečem, mezi pomocí a pomluvou, dobrým úmyslem a amorálním činem. Proto mezi výbuchy smíchu občas lehce přeběhne mráz po zádech či se člověka dotkne smutek. Přechody mezi těmito polohami jsou obdivuhodně lehké a dokazují, že Petr Zelenka již ve svých začátcích vyčníval svým talentem a přesnou ironií. ()
Malá sonda do života obyvatel za socialismu. Jiřina Bohdalová v roli zvědavé sousedky, prosté ženské, která nikdy o nikom a o ničem nerozhodovala, přestože po tom doslova prahne, je jednou z těch postav, v nichž oblíbená herečka výborně balancuje na hraně tragikomiky. Neméně skvělým partnerem v roli flegmatického manžela jí je Josef Somr. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (1)
- Roli Hraběty psal scenárista původně pro Vlastimila Brodského. Když Jiřina Bohdalová četla scénář, představovala si v ní Josefa Somra. Autoři se jí zeptali, s kým by to chtěla hrát a ona uvedla, že právě se Somrem. Když jí ale představili svůj návrh, souhlasila s tím, že to je v pořádku, protože Brodský je velký hráč a roli zvládne. Jak se později ukázalo, Brodský neměl čas a roli tak dostal Somr. (cundak)
Reklama