Acid House

Dnes již rozhodně klasika britské alternativní filmové scény, která nám popisuje perfektní skotskou angličtinou, jakým způsobem lze na konci 90tých let v Británii žít. Irvine Welsh naprosto nekompromisně a natvrdo popsal různé lidské osudy a Paul McGuigan to stejně nekompromisním způsobem natočil. První příběh, inspirovaný kafkovým příběhem Proměna, nám hned ukáže, že tento snímek je potřeba brát s rezervou jako drsnou komedii. I když v druhém příběhu se dočkáme lásky, lhostejnosti, nesnášenlivosti, prozření a odpuštění. Nho a nakonec Ewen Bremner sežere supermária a začne závěrečná jízda. Podle většiny komentářů vidím, že tady byl film pochopen trochu jinak. Jako porovnávací materiál k jinému filmu. Perfektní hudba ve všech třech povídkách a více než výborná režie a kamera. (16.05.2012)

Asi nejvíc mě z těchto třech povídek zaujala ta poslední, kdy se zdrogovaný Koko ... Koko, kurva price, městskej kluk, fanda Hips převtělí do nově narozeného dítěte a z kolébky nabádá svého otce, ať na něj nečumí a pořádně objede matku, která má festovní kozy. Chcete-li si film užít na plný kotel, určitě ho zhlédněte s dabingem :-) (28.06.2015)

Acid House jsem si pustil téměř bezprostředně po dočtení Welshovy stejnojmenné knižní předlohy. Paul McGuigan zfilmoval tři z mnoha povídek obsažených v původní knize, přičemž přísnější měřítko snese jen ta prostřední (Měkkejš) s Kevinem McKiddem (Tommy z Trainspottingu či Lucius Vorenus z Říma) v hlavní roli. Toto filmové zpracování na mě zkrátka působilo jaksi amatérsky a až moc ujetě - ne všechny literární díla holt jdou zfilmovat. U dalších Welshových knih - Trainspotting a Filth (Sviňák) se to režisérům povedlo mnohem obstojněji - je to však dáno i tím, že výše zmíněné jsou souvislé romány, zatímco Acid House představuje sbírku kratších povídek. (04.03.2017)

Já si dycky pod tím názvem představuju DJe Paula Bulvu z Klubu sráčů, jak se těch dvou sráčů ptá, jestli jedou v Acid Houseu nebo Pumping Houseu...oni mu odpověděj Pumping...a pak se jich zeptá jestli Sash nebo Chicane a oni na něj Sash...pak řekne něco v tom smyslu, že ti sráči jsou k hovnu. Tím by se dal docela snadno popsat i tenhle film. Tři příběhy sráčů, co jsou uplně k hovnu. Jednomu se ze dne na den rozpadl kompletně celý životní cyklus, druhej je zase troska nejtěžšího kalibru a třetí se vtělí do čerstvě narozenýho dítěte. Tři sráči, co ani ne moc lehce prolejzají tímhle vypsychovaným filmem. Chápu ale, proč je to takový kult. U mě ale zůstane stejně spíš Trainspotting. (10.08.2010)

Ne každý den je posvícení a ne každá adaptace knihy Irvina Welshe dopadne jako Trainspotting. Trainspotting to rozhodně není, ani to neměl být. Přesto se určitá podobnost najde, v atmosféře snímku a zejména v postavách. Oba jsou o mladých chlapech, kteří nějak neví, co se životem. V Transpottingu mi ovšem byli ti feťáci sympatičtí, i když se jejich život topil ve sračkách (někdy doslova), dalo se jejich chování svým způsobem chápat a jejich život ve filmu prožít s nimi. Acid House tak bohužel vůbec nezafungoval. Postavy mi byly ukradené, atmosféra mě nevtáhla, hudbu si už nepamatuju a ani nic z filmu mi neutkvělo v paměti. Někomu to může sednout více, ale pokud film minete, o nic zásadního nepřijdete. (27.06.2023)