Acid House

No musím uznat, že povídky ve filmovém zpracování pro mě byli mnohem přijatelnější než samotná kniha, kterou jsem měl neskutečný problém přelouskat od začátku až do konce. Důvodu pro to bylo mnoho - snad dost obtížný jazyk, kterým je kniha psaná, příliš slangových a vulgárních výrazů, přílšná rychlost a spadovitost povídek, které končí nedovyprávěné a zčínají bez úvodních prologů. Vybrané jsou tři celkem smysluplné povídky s jistý začátkem a koncem. Přesto však myslím, že film by mohl být udělaný mnohem lépe - nejde si odpustit srovnání s Transpottingem, který jsem viděl dřív a ten byl určitě o dvě hvězdičky lepší... Přesto však jde o celkem příjemné pokoukání u kterého se člověk opravdu nenudí - Masařka a Acid jsou trošku ujetější povídky, které člověka mohou pobavit nebo šokovat a měkkejš - tak to je pecka ze života - i takový lidé se na světě najdou... :-) (02.01.2009)

Dnes již rozhodně klasika britské alternativní filmové scény, která nám popisuje perfektní skotskou angličtinou, jakým způsobem lze na konci 90tých let v Británii žít. Irvine Welsh naprosto nekompromisně a natvrdo popsal různé lidské osudy a Paul McGuigan to stejně nekompromisním způsobem natočil. První příběh, inspirovaný kafkovým příběhem Proměna, nám hned ukáže, že tento snímek je potřeba brát s rezervou jako drsnou komedii. I když v druhém příběhu se dočkáme lásky, lhostejnosti, nesnášenlivosti, prozření a odpuštění. Nho a nakonec Ewen Bremner sežere supermária a začne závěrečná jízda. Podle většiny komentářů vidím, že tady byl film pochopen trochu jinak. Jako porovnávací materiál k jinému filmu. Perfektní hudba ve všech třech povídkách a více než výborná režie a kamera. (16.05.2012)

The Acid House je solidně ujetý film, ale o tom až později… Masařka: Když se vám posere celý život během jednoho dne a když navíc potkáte Boha v hospodě, který vám řekne, že sice existuje, ale že je to líná píča, která na vše sere, myslíte si, že nemůže být hůř. Ale ono může. Jinak ocenil jsem hlavně ten vyhazov z fotbalu, protože za tu dobu, co žiju ve Skotsku (sice ne přímo v Edinburghu, kde se film odehrává) jsem poznal, jací jsou Skotové fotbaloví fanoušci, a myslím, že stačí, když napíšu, že jsou do téhle hry ještě více zapálení než my. 80 %. Měkkejš: Chlápek, co je opravdu měkkej. Vezme si prostitutku a vychovává její dítě jako vlastní a když se mu zahazuje se sousedem, tak mu není schopný ani jednu ubalit. Na téhle povídce mě nejvíce bavil Kevin McKidd, který "měkkejše" podal přesvědčivě. 70 %. Acid House: Asi nejdivnější povídka ze všech, aneb jaký to je být miminem, když vás přitahuje vlastní matka. Nicméně je to zábavné a chvíli i podivně strašidelné (mimika mimina, například). 80 %. Celkové zhodnocení: Tenhle film je opravdu dost ujetý. Ale když si na tohle zvyknete, stejně jako jsem si po chvilce zvykl já, tak se dočkáte podívané, na kterou jen tak nezapomenete. S Trainspottingem bych to moc nesrovnával, protože tohle si jede vlastní cestou a docela slušně. 80 %. (11.09.2011)

Výtečný povídkový film navazující na úspěchy Trainspottingu. Uchvátila mě část s Bohem (Kultovní hláška: Bob: Vypadáš přesně tak, jak jsem si tě představoval. Bůh: To protože máš hovno představivost.) a Bobem, kdy Bob se promění v mouchu a v značně naturalistické scéně jako moucha zabije své perverzní rodiče... (04.06.2005)

Irvine Welsh v nadväzujúcej línii na Huberta Selbyho Jr. pracuje s degradáciou ľudskej dôstojnosti, sociálnou, politickou i ekonomickou tematikou, všetko s motívmi feťákov, futbalu, sociálnych rozporov... Tri poviedky s mystickým, absurdným alebo sci-fi podložím na seba viac-menej nadväzujú podobne ako v Selbyho Poslednej odbočke na Brooklyn... Ich sfilmovanie je síce zručné, ale má jednu nevýhodu: prišlo až po Trainspottingu... Práca s psychológiou postáv je výborná, v poslednej poviedke sa však už niečo vytráca a prichádzajú aj prvé mínusy... Aj tak však stojí dielo nie len za prečítanie, ale určite i za vzhliadnutie. Vrelo odporúčam (mimochodom, opäť skvelý Brenner)... PS: Kto spoznal Welsha? (15.07.2009)