Můj nejmilejší bar

A story about one man's search... for who knows what. Buscemi je machr. Mžourajícího ochlastu Tommyho si napsal, zahrál i zrežíroval. Malinký filmeček po jehož konci jsem myslel, že trval tak 25 minut. Buscemiho prvotinka se hodně podobá Bukowského zfilmovaným knihám, i když to není to zas tak srandovní jako Faktotum ani zas tak nechutné jako Barfly (obě dvě podle stejné knihy o jeho alter-egu Henry Chinaskim). Trees Lounge stojí přesně mezi nimi. Takže si ho oblíbí většina. A kdo má navíc rád Steva tak bude chrochtat blahem. "You're a weak man. - Yeah, I know. That's why I drink it straight. The ice cubes are too heavy." (31.01.2009)

Možná to bude znít trochu idiotsky, ale tenhle film mi (s trochou nadsázky) změnil život. Když jsem Můj nejmilejší bar viděl poprvé asi před 10 lety, což bylo v době, kdy jsem makal v jedný zmrdofirmě zavřenej někde v kanclu, tak jsem si řikal, že bych vlastně docela bral takhle nějak žít. Rozvážet zmrzlinu někde v papundeklový čtvrti a pak si vypít pár piv a panáků v nejmilejšim baru, to by byla paráda. Přestože hlavní postava tady působí spíš jako takovej zoufalec a lůzr, tak mně ten Tommyho život připadal velice pohodovej. V tý době jsem prostě začal svůj další život směřovat k nějaký pohodovější práci. A je to docela zajímavý, ale já jsem opravdu začal díky nějaký shodě okolností pracovat jako automechanik, přestože moje vzdělání bylo gymnázium a neměl jsem absolutně žádnou praxi. Několik let jsem teda pracoval jako automechanik, pak jsem se stal nezaměstnaným automechanikem a nakonec jsem se teda dostal k rozvážení pizzy (tady se to trochu liší, protože ve filmu Tommy rozváží zmrzlinu). No prostě jsem si prožil podobný životní situace jako Tommy. Rozdíl je akorát v tom, že já jsem si ty svoje životní etapy barovýho povaleče, nezaměstnanýho automechanika a rozvozce pizzy rozprostřel do delšího časovýho období. A ještě teda narozdíl od filmu nemám problém s tim, že bych nějaký ženský udělal dítě (nebo o tom aspoň nevim). Ale až na pár rozdílů, je ten film jak z mýho života. Co víc k tomu napsat? Možná to neni nejlepší film na světě, ale je to prostě moje srdcová záležitost. (10.05.2018)

Môj "najnovší" objav Steve Buscemi(ale stále nemám páru jak sa to vyslovuje :D) je po režisérskej aj hereckej stránke jednoducho AWESOME. Jeho filmy som si hneď zamiloval a nenásytne pozerám všetko čo vydá, kde hrá... Trees Lounge je taký pohodový movie ktorý nie je moc akčný(neurobte takú chybu ako ja a pustite si to najneskôr o 20:00 :)) ale aj tak to dokáže vyvážiť ostatnými faktormi. Dobre som sa pobavil a neľutujem ani ten čas ani tie peniaze :) (19.06.2010)

Vysedávat pořád ve stejnym baru, v ruce žmoulat pořád tu samou skleničku, ať už je v ní cokoliv, hlavně když to píše, vést pořád ty samý řeči...jak se proti mě všichni spikli, jak jsem měl tenkrát smůlu, jak je to všechno nespravedlivý. A neudělat nic, co by aspoň trochu stálo za to. Tenhle kousek je tak opravdovej (naprosto vše, atmosféra, herci, příběh...), smutnej (scéna, kdy v baru diskutují o tom, že jednou půjdou navštívit toho dědu s infarktem) a neskutečně zábavnej - všechno dohromady - že ho prostě žeru =). A stejně tak žeru toho týpka, jehož jméno správně vyslovit jsme se všichni učili z wiki - bravo Steve Buscemi! (85%) (22.10.2013)

Pomalé tempo, celkem nic moc děj, velké drama v malém baru. Panoptikum trosek sedících každý den za barem a odpíjejících si z láhve života. Snaha něco s tím dělat už není dávno na prvním místě, jelikož už není proč. Vše za co stálo bojovat už ztratili, možná už i sami sebe. Buscemi ten problém neřeší, jenom to prostě natočil. Je to přesně mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, nakonec z neznámého důvodu volím čtyři. (02.02.2010)