Opustit Las Vegas

Skvělý scénář, který měl ovšem zpracovat zručnější režisér. Veškeré zajímavé části filmu byly zobrazeny jen náznakově a nebyly bohužel dotažené do konce. Žádné výhrady nemám k hereckým výkonům a Nicolas Cage byl bledě vynikající. Přesto jsem byl zklamán, protože tak dobrý scénář by si zasloužil remake s lepší režií... (14.04.2003)

Neviem či sa to niekedy stane, že si niekto prečíta tento komentár, kto už videl seriál The Boys (2019) a bol rovnako ako ja hotový zo sexi Elisabeth Shue, ale ak áno, tak táto snímka je pre neho povinnosť. Je tu s ňou jedna poriadne horúca scéna. Inak musím napísať, že snímka mala jeden poriadny handicap ale zvládla ho. Mám na mysli, že nieje 2x príjemné dívať sa 111 minút na nechutného alkoholika, ktorému z ľútosti prajete rýchlu smrť a tiež nemáte chuť sledovať život šlapky i keď pekelne sexi šlapky. Treba ale uznať, že im fandíte a že im to celkom pristane. Na druhej strane vám ale navodia dosť depresívnu náladu. Keď sa nad tým ale zamyslíte, tak ak vám snímka navodí takýto pocit, tak asi na nej niečo je. Asi je to úspech, ak sa vám snímka vryje pod kožu. (15.04.2020)

Dve stratené duše. Ona len nechcela byť sama a chcela niekoho milovať. On len chcel mať všetko rýchlo za sebou. Depresívna a atmosferická záležitosť, Nicolasov bravúrny výkon, tiež skvelá Elisabeth, výborná réžia a ešte lepšia muzika ... to je Leaving Las Vegas. https://www.youtube.com/watch?v=lEkJoMNFPEA 4,5* (07.11.2015)

Jedna hvězdička za snahu Brita natočit s Američany neamerický film. Nepovedlo se. Opět vzniklo cosi, co chce předstírat umění tím, že unudí diváka k smrti. U Cage jsem zvyklá na jeho práci dle sinusoidy, tentokrát byl hodně dole. Ale ono je to celkem jedno, celý film naprosto nefunguje, vůbec mě nezaujal ani problém třesoucích se rukou vychlastaného blba, který si nabrnknul holku z ulice, ani její problémy s pasákem. (02.05.2012)

Po skončení filmu jsem zavřel oči a znovu jsem si v hlavě promítal, ten příběh, ty nádherná slova, který dokázala říkat Sera Benovi a Ben Seře, jejich gesta, jejich vzájemný pohledy, zněla mě v uších ta užasná hudba, která začala hrát na miliskundu přesně v ten moment, kdy měla a najednou jsem na tváři ucítil slzy, stékající z mých zavřených očí. Hrozně bych si přál vidět tenhle film v kině, ale ne moderním multikině, ale ve starým biografu s rozvrzanými dřevěnými sedačkami. Kde by bylo slyšet vrčení promítačky, která by pomalu posouvala filmový kotouč s tímhle klenotem ke svému konci. Seděl bych úplně sám uprostřed sálu v jedné ruce láhev whisky a v druhé cigáro, ze kterýho by se dým ztrácel ve světle obrázků cestujících z promítačky na plátno. Seděl bych tam bez hnutí a tiše si prožíval svůj soukromý očistec duše. (28.06.2009)