Zásek

Francouzi využili aktuální téma Covidu a dali mu komediální obal a s Dany Boonem včele, to znělo jako horký adept na komedii roku, ale bohužel francouzi se místy drželi až moc při zemi. Né že by tu nebylo pár vtipných scén. ( Dany si to opět krade pro sebe, avšak nemá dostatek prostoru a Francois Damiens jakožto domovník  mi přišel vůbec nejzábavnější a nejvtipnější). Škoda, že film je spíš Drama než čistokrevnou bláznivou komedií a ke konci sází spíš na emoce ( sice účinné, ale raději bych smích než pláč). Pěkný film na aktuální téma, který doplácí na 2 hodinovou stopáž, která je na film takového rázu zkrátka zbytečně moc. 6/10. (25.10.2021)

Tento snímek není nic jiného než parodie na covid-19. Takže to musíte brát s humorem a nesmíte do něj jít s vážností. Prostě čekejte film, u kterého vypnete mozek nalijete si víno a zasmějete se vtipům kolem pandemie. Postavy jsou fajn, napsané na celkem "crazy" styl. Vtipy byly vtipné, ale s čím jsem měl vážný problém je čas filmu. Dvě hodiny je opravdu moc na tento styl filmu. Místy to opravdu natahovali a myslím si, že kdyby chtěli, tak mohli vystřihnout zbytečné scény a dostaly bychom třeba devadesáti minutový snímek. Konec filmu nám připomněl, že covid vlastně není legrace, ale to zde dali jen proto, aby se lidi, co někoho na covid ztratily prostě nenaštvali. Celkově bych rád zdůraznil, že pandemie je pořád aktivní téma a myslím si, že nebylo vhodné tento film tvořit. Je to jako kdybyste během války natočily film o válce a dělali si z ní legraci,... prostě hodně lidí naštvete. Každopádně nebudu říkat, že jsem se nezasmál, jenže skoro všechny vtipy, které ve filmu jsou, byly už ve dvouminutovém traileru. 7/10 (23.10.2021)

S Danym Boonem mám samé dobré zkušenosti a doba lockdownů přinesla tolik materiálu, že stálo za to ji trochu odlehčit a udělat z toho komedii.  A jeho  ohlédnutí za dobou úzavěru je úsměvné s několika vyloženě  skvělými momenty (nákup), jen možná  zbytečné dlouhé...Jen na samotné zhlédnutí   jsem se vzhledem k panu tvůrci a  vzhledem k tématu i dost těšil..Těšil jsem se i na případnou zvláštní nostalgii po časech  první vlně covidu, což mi zpětně přijde jako jinak přijímaná situace než teď, kdy možná lidí ještě nebyli tak otrávení z té nekonečnosti, naopak se spíše nevědělo, co se děje,  atmosféra ve společnosti byla bázlivější, ale i taková smířlivější, čekající rychlý dobrý  konec a Pokáč rozjížděl první rychlovky.:D Tuto atmosféru mi tady připomněla hlavně písnička o pandemii, kterou zde holka svalovce zpívá tak často, že se mi ten song i docela zalíbil a při první vlně bylo podobných písniček plno.  Rozhodně se zde vedle pár vtipných momentů povedla občas Danymu Boonovi i právě taková příjemná lidská atmosféra (snad jen bez postavy šíleného profesora by to šlo) , kterou jsem pocítil třeba při improvizovaném grilování (trochu to zkazilo jen to škrábání auta). Rozhodně neberu jako chybu ani takové to rodinné zaměření, naopak to byl docela fajn film na nějaké společné sledování, rád jsem se kouknul s bráchou a určitě zhlédnutí nelituji... Snad nás to bavilo oba, já se teda zabavil, jen to  chtělo krátit. Pan domovník byl takový ten typický roztomilý francouzský pán.   Emotivní závěr mě třeba dokonale zasáhl a stejně jako kolega bloom ho neberu jako citové vydírání, nýbrž jako upřímnou lidskost a vzpomínku na tu, kteří kvůli covidu přišli o někoho blízkého.  Právě že  si uvědomuji, že tento film chtěl právě takovým lidem nebo bojovníkům ve zdravotnictví udělat radost a tato myšlenka stejně jako ,,věnovaní solidární společnosti´´ se mi moc líbí a Boonovi za ni patří dík stejně jako za další fajn film. (23.01.2022)

Paříž, jeden dům, jeho obyvatelé a každého odlišný přístup k pandemii. Majitel domu, zpěvačka, trenér, doktor vyvíjející vakcínu, provozovatelka zavřené restaurace, domovník, záhadná obyvatelka, nákazou posedlý hypochondr...a  povedené dětské role.  Ukazuje to,  jak někteří blbli, blbnou a budou blbnout dál i když tohle všechno skončí. (12.01.2022)

Možná je to moje chyba, že jsem pana režiséra, scenáristu a hlavního herce v jedné osobě dosud neznal (jen jméno), že se tedy mým prvním setkáním s Danym Boonem stal právě tenhle Zásek a že jsem od toho očekával bůhvíproč údernou společenskou satiru na aktuální téma, tak trochu ve stylu politických komedií Jeana Yanna... Vzhledem k tomu, jaký menší rozruch tento film zde vyvolal a jak má vyhrocené komentáře, v nichž převládá tleskání a obdiv nad filmem reflektujícím covidovou situaci na jedné straně a totální odmítání až rozčílení s házením do odpadů na straně druhé, by jeden čekal opravdu kontroverzní film s nekompromisním stanoviskem k tématu. Jaké bylo postupně mé překvapení, že z toho, co tenhle rozruch a tolik protichodné názory způsobilo, se přede mnou vyklubala naprosto tradiční, korektně uhlazená, dějově, humorem i přesahem velmi jednoduchá rodinná komedie ze současnosti, která se od jiných tradičních rodinných komedií liší vesměs jenom tím, že se odehrává na pozadí vypuknutí koronavirové pandemie. Srandu si to z aktuální situace sice dělá, ale zároveň tak činí až příliš jednoduchým a průhledným způsobem a spíše než cokoliv satirického to na mě působilo ve stylu typických komediálních TV seriálů z rodinného prostředí... jako ano, v jistých ohledech i mě tento film přijde dost povedený, i pokud jde o řadu karikaturních postav zobrazujících v až extrémní podobě určité prototypy chování a postojů lidí během pandemie, nejednou jsem se zasmál i díky Boonově postava Martina. Ale taky zde nechybí několik spíše trapných momentů (kromě vybraných scén s postavou šíleného doktora také linka se svalovcem, co vysílá své posílovací představení na sociální sítě), zdaleka ne ve všem mi tento humor sedl, dvě hodiny se mi na oddechovou komedii zdály nejednou zbytečně dlouhé a o závěru, kdy se komedie překlopí do patetické ždímačky divákových citů, raději pomlčím. ♪ Pandémie, pandémie, tu n'es pas mon amie... [60%] (10.11.2021)