Přátelé kopretiny

Roztomilá a gagy nabitá komedie specialisty žánru Jeana - Pierra Mockyho, jehož tvorbu u nás zas až tak neznáme. Objevuje se tu také skupina u nás neznámých, ale ve Francii populárních komiků. Francis Blanche (málem Četník ze Saint - Tropez) jako inspektor Leloup a halvně můj oblíbený Michel Serrault. Dabuje ho - světe div se - Vladimír Menšík. On se vůbec dabing téhle komedie povedl i ve vedlejších rolích (Kopecký, Libíček...). Zajímavostí určitě je, že manžele Matouzecovi (tedy Matoua a jeho původní ženu Fanettu) ztvárňují skuteční manželé Claude a Christine Richovi a v českém znění jim propůjčili hlasy také skuteční manželé Luděk Munzar a Jana Hlaváčová. (23.08.2006)

Claude Rich hraje podobnou roli jako v Oskarovi - usměvavého podvodníka, který přivádí k šílenství tentokrát inspektora Leloupa ze Sureté. Rich je totiž padělatel matričních údajů a zabývá se téměř poetickým podvodem - výměnou manželek. Inspektor se fikaně vydává za zájemce o výměnu (poznávací znamení: kopretina na klopě), aby podvodu přišel na kloub, jenže se stane jeho obětí a má na krku Richovu ženu Františku. Bohužel už zapomenutá komedie, ale docela vtipná a plná záměn a převleků. 80% (09.01.2006)

Výborná komedie, kterou jsem až do včerejšího dne neznal a musím uznat, že jsem za ni moc rád. Stará francouzká klasika s množstvím vtipných gagů a dialogů o tom, jak se jednoduše zbavit partnera a obstarat si nového. Stačí být členem Přátel kopretiny a Claude Rich Vám již zfalšuje doklady a matriční záznamy. Skvělý herecký výkon Michela Serraulta, ale i ostatních. Množství filmů běží v televizi stále dokola, proč jsou takovéto snímky mimo hru ? (03.02.2012)

,,Teraz máte nezákonnú ženu a zákonnú milenku"alebo ,,Ja mám parohy na svojom oddacom liste, však tým lepšie, aspoň to máte úradne potvrdené". Takéto a veľa iných podobne inteligentných dialogov sa nachádza v tomto veľmi dôvtipnom a vynaliezavom filme. Lebo kto sa niekedy nehral z myšlienkou, že či je jeho aktuálny život dostačujúci a keby sa dalo vymeniť ho s niekým iným, ako by to dopadlo? A presne toto film rieši a  nie je to trápna výmena manželiek na jeden týždeň zo zmenou pravidiel, kde sa vymenení manželia hádajú viac, ako tí starí a to sú spolu len niekoľko dní. Tu je to spravené zmyselne a pôžitkársky a je to niekedy celkom roztomilo natočene. Vidieť ako to medzi manželmi iskrí a je jedno či sú svoji alebo natrvalo požičaný. Je tu aj taká hravá detinskosť ako napríklad pri scéne so sochami na hlavách , to mi prišlo také Funèsovske . Herci sú úžasný a krásne k sebe pasovala dvojica Claude Rich -Paola Pitagora i keď jeho skutočná  manželka tu hrala tiež jeho manželku, ktorú práve vymieňal, trocha komické i zároveň sladké. Ale mna najviac bavil z tejto skvelej zostavy Michel Serrault, ktorý tu mal niekoľko vtipných dialógov a aj scén a asi to urobilo aj to, že k nemu sa hlas Vladimíra Menšika  dokonale hodil. Je tu veľké množstvo vtipných scén a i keď čiastočka z nich zaváňa naivitou, neodradilo ma to od najvyššieho hodnotenia. Lebo film ma po celu dobu nepustil zo svojho zovretia a aj keď po čase píšem tieto riadky, tak stále sa mi vybavuje veľa scén z filmu a určite dlho budem naň spomínať. Takto som sa už dlho pri filme nebavil. Dakujem Willy Kufalt, ty vieš za čo. (31.01.2023)

„Pokrytecká morálka... to znám, mě taky honí, protože nedělám to, co dělají druhí.“  Trochu mainstreamovější Mocky, než jsem zvyklý, nicméně opět se svérázným hlavním hrdinou v revolučním útoku proti konvencím, navíc s tradičním šarmem francouzských komedií. Do námětu zde Mocky přetavil i kousek z vlastní zkušenosti, kdy zápis o něm a jeho rodině na matrice byl kdysi na počátku války zfalšován pro možnost útěku před nacisty do Alžíru, přičemž do konce života pak zůstal ve spisech s falešným datem narození. Inspirován touto příhodou stvořil v tomto filmu hrdinu, který pomocí padělání matričních spisů s ušlechtilým cílem začíná pomáhat lidem i v novodobé mírové společnosti. Slizký dobrosrdečný Matou tímhle poťouchlým způsobem řeší problémy manželství, která upadla s prožitými léty obou partnerů až do otravného a nudného stereotypu. Nikoliv náhodou je v této hříce s revolučním duchem přítomný symbol kopretiny, který odkazuje na hnutí hippies hlásající svobodu, mír a lásku. Ačkoliv nejsem zástancem zcela volné morálky či absolutní svobody, když zazní ve filmu pěkná zamýšlení (např. „Žijeme jak mravenci a zahyneme, když porušíme zákon mraveniště. Jenomže my nejsme mravenci. Jsme lidé! A člověk má právo riskovat za svobodu.“), ocitám se s Mockym na jedné myšlenkové vlně a přidávám se s chutí k jeho snění o nikdy neuskutečněné revoluci v manželských vztazích, o prosazení změny v morálce, s cílem vymanit se z pout jistých zákonů poznamenaných dávnou, pro někoho možná již opravdu i zastaralou tradicí. Vždyť kolik takových již napůl vyhaslých manželství existuje kolem nás a nadále přetrvává jen kvůli finančnímu zajištění či strachu z rozvodového řízení a ze samoty? A nejen v tomhle směru vnímám Přátelé kopretiny jako velmi povedenou komedii se závěrem téměř fantaskním. Jde samozřejmě o spoustu humoru od gagů ve stylu grotesky, přes řadu vtipných situací až po báječně napsané dialogy z pera Mockyho dvorního spoluscenáristy Alaina Mouryho. A když si k tomu připočtu původní český dabing, v němž Michela Serraulta neopakovatelně namluvil Vladimír Menšík a k zážitku napomáhá také hlas Luďka Munzara v hlavní postavě, své váhání mezi 4 a 5 kopretinami (hvězdičkami) vyřeším zaoukruhlením směrem nahoru. [90%] (15.06.2021)