Asteroid City

Jak řekla v závěru filmu jedna postava: "Pořád té hře nerozumím,", tak takové pocity měla asi valná část diváků po shlédnutí Andersonova posledního filmu. Po svých předešlých artových kouscích se totiž Pan Režisér rozhodl, že se pustí do lehkého sci-fi, ve kterém se nesourodá parta setká v malém městečku v poušti a jejich cesty ovlivní přistání UFO. To ale není všechno, jelikož si dílko hraje na meta příběh, kdy se vlastně jedná o divadelní hru a my sledujeme i její vznik, jak nad ní herci uvažují apod. Humor je naprosto perfektní, vizuálem Anderson opět ohromuje a hercům se nedá nic vytknout... ale smysl celého díla a vlastně jistá bezduchost jej sráží dolů a takhle je z toho akorát artový snímek, který zapadne a už si na něj nikdo nevzpomene. Hodnocení: 60 % (10.10.2023)

WTF??? Přiznávám, že tohle je moje první seznámení s tvorbou Wese Andersona. A po tomhle filmu můžu konstatovat, že asi taky poslední. Dle obsahu jsem očekával úplně něco jinýho než mi nakonec bylo nabídnuto. Navíc mám asi taky úplně jinou představu o tom co je vtipný a o tom co je komedie. Tohle rozhodně NE. Sledovat tenhle film a vůbec ho dokoukat pro mě bylo doslova utrpením. Tvorba Wese Andersona evidentně nebude nic pro mě. (16.07.2023)

Anderson natáčí filmy stylem, zaprvé velice osobitým, zadruhé ale velice ukázkovým. Jak? Já si prostě musím úplně představovat, tak si vzal slova co se barev a kompozice týče ve filmové škole až přespříliš k srdci a začal to dělat naprosto ukázkovým způsobem, který ale (chtěně) působí jako velkolepá dobře udělaná parodie na všechna pravidla filmařiny, uměleckých filmů ale především. V každém jeho filmu je úplně vše, co se umělecké filmy mívají a jeho parodie na tento styl je prostě neuvěřitelně chytlavá... teda, jak pro koho. Já viděl prakticky všechny jeho filmy (snad krom dvou) a stále nemám dost. Ale pro někoho už to bude moc. Ale tak ať prostě na to ty lidi nelezou, když to nedávaj. Ale zpět k tomu co chi říct. Prostě Wes Anderson je strašně puntíčkářský co se tvorby týče a každý jeho záběr či dialog je perfektně udělán a promyšlen do posledního detailu. A to se mi opravdu líbí. Je to prostě dokonalé. Stejně jako tento film, co se dle mého názoru dokáže rovnat jeho nejlepším počinům jako třeba Grandhotel Budapešť. Jediná vada na kráse tohoto filmu a Andersonova stylu, co stále opakuje při hromadě svých novějších filmu (Grandhotel a Depeše) je ta, že se snaží svůj styl vyprávění a dialogů a tohohle všeho napodobit jako styl nějaké určité věci. V Grandohtelu to bylo vyprávění a rozhovory jak z knihy se všemi těmi absurdnostmi a mimickými pohyby, v Depešy zase jako noviny... však zde to mělo být jako divadelní hra a tam tkví ta nástraha. Totiž každý jeho film je jako divadlo, tudíž jen na to více upozorňovat mi přislo kapičku zbytečné. I když neříkám, že prostřihy na tvorbu divadelní hry mě nepobavili. Rozhodně bych je nevypouštěl (už jenom proto, že vlastně jen kvůli nim tam je Waltuh). Ale jinak stále pecka. Kamera, výprava, scénář, hudba (s nejlepším countrym co jsem kdy slyšel), herecké výkony (nejlépe obsazený film součastnosti!)... prostě vše, a já to naprosto žeru. Miluju tenhle film. Bohužel musím kvůli pár až přespříliš absordnustem (Jeffa Goldbluma nemyslím) a trochu tomu stylu vyprávění snížit lehce známku. 9/10 více ZDE: (27.06.2023)

Nezaměnitelný styl Wese Andersona se zde trochu vymknul kontrole a skončil v kotrmelcích. Experiment, který se dá těžko popsat, o čem vlastně je. Dokonalá ukázka, že i mnoho slavných herců včetně režiséra s úspěšnými filmy může narazit do zdi. Film exceluje hlavně v tom, jak se mu daří neustále snižovat zvědavost vidět další scény a tak postupně přechází do solidní nudy. Anderson se zasekl ve své režijní šabloně a tak si především natočil film sám pro sebe a možná pro pár intelektuálů, kteří se asi nebudou moc bavit, ale určitě tam najdou uměleckou hodnotu. Třeba scény jsou vizuálně povedené, dialogy působí vyspěle, ale herci mají za úkol hrát jak roboti, což podivnost nesourodého konceptu který nikam nevede jen umocňuje. Dílo jako stvořené pro odmítnutí kritiky větou - Nelíbí se ti to, protože si to nepochopil. Zde už nezáleží na tom, jak moc chytře, nebo umělecky to působí, protože emoční prázdnota a nezájem o celý tento vysněný paskvil přehlušuje téměř všechno. (22.06.2023)

V posledních pár letech se mi Andersonův styl začíná okoukávat a příjde mi, že jeho filmy už moc ničím nepřekvapují. Vždy se jedná o fajn podívanou, která má svůj humor, uteče, překvapí obsazením, vyflexí stylem a pak to skončí. Vždy jsem si u toho však něco dokázal najít: Isle of dog - téma a animace, Moonrise kingdom - poetika postav, French Dispatch - Hraní si s formáty  a posouvání stylu na pomyslný strop (překvapivě tohle mi dost sedlo a jako jeden z mála to hájím) Grandhotel Budapest - super scénář a postavy. Ačkoli mě to každým filmem bavilo méně a méně, vždy jsem si na tom něco našel a každý film měl pro mě nějaké opodstatnění. Asteroid City je však první film od Wese, který mě kompletně minul… (15.06.2023)