Do morku kostí

Hannibal Lecter vyžere vaše srdce. Po dvou hodinách a deseti minutách pomalu se klikatícího děje jsem dostal hlad na více masa na těchto kostích. Spíše než na horror se tvůrci soustředili na love story o dvou pohledných mladých kanibalech, Romeu a Julii z Afriky, Timothée Chalamet a Taylor Russell se zabijáckými impulsy i když je to romantika se zvracejícím žaludkem. Road movie do pekla. Je tu spousta zapamatovatelných scén a témata samoty, skrývání svého já před společností apod. (24.12.2022)

Kurevská nuda. Dialogy nezaujímavé a uspávajúce, a navyše hlavní hrdinovia mi boli úplne ukradnutí. Necítil som medzi nimi a mnou absolútne žiadnu chémiu. Celý čas som sa len v kresle vrtil a ošíval, v jednom kuse pauzoval a pozeral, že ešte koľko do konca. Ani tie osemdesiate roky som z toho necítil. Avšak po remeselnej stránke zmáknuté na výbornú, preto jednu hviezdičku si to u mňa zaslúži. (24.12.2022)

Delikátní romance o dvou teenage kanibalech stylizovaná do tuctovýho road-movie skrze jižanskou vysočinu [btw fakt moc dobrej salám] a buranská zákoutí USA, kterou si vychutnaj jak masožravci, tak vegetariáni, ale i vegani, a kterou si zamilujete až do morku kostí (doslova). Zároveň jde o podmanivou alegorii plnou jinotajů a metafor o společenských odlišnostech, sebepoznání, hledání domova a vůli někam patřit. Prostě libová artovka přesně podle mýho gusta, kterou umí naservírovat jen Luca Guadagnino – a pěkně za studena.... Bon apetit! (16.12.2022)

Již potřetí za sebou využívá Guadagino zápletku k průzkumu nějakého časoprostoru. A po letní Itálii a rozděleném Berlíně se věnuje americkým středovýchodním perifériím. Tentokrát dokazuje nakolik element prostředí dokáže vytvořit věrohodný příběh o lásce i když k tomu nemáte moc dobrou herečku v ústřední roli a předlohou vám je patrně poměrně dost klišovitý young adults román o dvou izolovaných teenagerech odsouzených k životě na okraji a dle jiných pravidel. (20.06.2023)

(7/10). Režiséra Lucu Guadagnina mám už trochu nakoukaného, takže jsem trochu věděl do čeho jdu. Nejvíc z jeho tvorby vyčnívá určitě film Call Me By Your Name, kde exceluje jeho oblíbený herec Timothée Chalamet. Nebudu lhát, pro tohoto mladého herce mám velkou slabost a on byl vlastně hlavním důvodem, proč jsem zapnul tento film. Premisa filmu vypadala velmi originálně, ale ani tak jsem nebyl připravený na to, co jsem dostal naservírované na stůl. Šťavnatý romantický příběh, který byl ve svém jádru hrozně křehkou záležitostí. Dva mladí lidé na okraji společnosti kvůli své rozdílnosti oproti ostatním článkům společnosti. Toto téma je ve filmech omíláno pořád dokola, ale aby to byl road - movie a ještě k tomu o kanibalech? Tady si myslím, že má kinematografie neobjevené vody. Romantický příběh to byl překrásný, věřil jsem hercům jejich emoce a když došlo na lámání chleba, tak mé srdce krvácelo s nimi. Myslím si, že většina uživatelů, kteří viděli tento film se shodnou na tom, že obsazení Marka Rylance do role Sullyho bylo geniální volbou a když se objeví na scéně, tak z něj vyzařuje čiré zlo. To samé bych mohl konstatovat o kanibalovi, který divákovi přiblížil, co je to vlastně to pověstné Bones and All. Herecký výkon Timothéeho mě nechával většinu stopáže docela chladným, ale čím déle času jsem s ním na obrazovce strávil, tak tím víc se mi dostával pod kůži. Závěrečná půlhodina byla naprostým hereckým koncertem. Poslední věcí, kterou bych chtěl vyzdvihnout je hudba. Pomalé vybrnkávání na kytaru se k tomuto filmu výborně hodilo - křehká a pomalu plynoucí. Bones and All jsou tedy jedním z neoriginálnějších a nejvýraznějších filmů roku 2022. (29.12.2022)