Reklama

Reklama

Bláznova kronika

Československo, 1964, 82 min

Obsahy(1)

Píše se rok 1625, v zemi zuří třicetiletá válka a o Čechy mezi sebou bojují habsburský císař Ferdinand II. a dánský král Kristián IV. Pro mladého vesničana Petra to znamená, že ho dříve nebo později chytí verbíři z té nebo oné strany. A tak se i stane. Petr sice brzy uteče z královského vojska, ale pro změnu ho i s verbířem Matějem zajmou vojáci císařští. Oba zajatci se spřátelí. Jednou se jim podaří zabloudit a nalézt pokladnu plnou zlata a šperků. Petra bohatství nezajímá, ostatně na další cestě najde poklad ještě větší: krásnou opuštěnou dívku Lenku. Ani teď však nemá od vojenských náhončích pokoj a opět se dostává do zajetí. Protože si však místo vojenského mundúru oblékl noblesní šaty, čeká ho trest snad ještě horší než služba v armádě: sňatek s komtesou Veronikou… Rozverná veselohra ze smutných časů třicetileté války je dílem scenáristy a režiséra Karla Zemana. Ten filmu opět vtiskl svůj nezaměnitelný rukopis, známý např. z fantastických snímků Vynález zkázy, Baron Prášil nebo Ukradená vzducholoď. Na scénáři s ním tentokrát spolupracoval jeden z nejosobitějších tvůrců české nové vlny, Pavel Juráček. (Česká televize)

(více)

Recenze (123)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

(2x) Tahle dobrodružno-historická fantazie má z filmografie Karla Zemana asi nejblíž k tradičním "šedesátkovým filmům". Mistr Zeman výjimečně nesahá po zahraniční literární předloze, ale překvapivě spolupracuje s jedním ze základních tvůrců nové filmové vlny, Pavlem Juráčkem (Případ pro začínajícího kata). Bohužel, tohle netradiční skloubení dvou tak odlišných tvůrců mě nijak výrazně nenadchlo ani s odstupem času. Kombinací hraného filmu s animacemi, typických pro Karla Zemana, zde ubylo a vedle zábavných groteskních scén a dalších zajímavých legrácek v historických kulisách došlo i na hluchá místa. Pozornost získavají vynikající Petr Kostka v náročné roli a jeho postarší kolega Miroslav Holub, který mi dost připomínal Orsona Wellse v o rok mladším španělském Falstaffovi. Po obsahové stránce pak zůstává satira na třicetiletou válku a ostré hranice mezi šlechtou a sedláky, která v zpracování s důrazem na formu nemá sama o sobě moc čím zaujat. Takže pro mě kvalitní historický biják s kolísavým obsahem. (70%) (Challenge Tour: Rok s najväčšími svetovými režisérmi) ()

Radiq 

všechny recenze uživatele

Vždyť to bylo skoro jak nějakej českej Fanfán tulipán, akorát obohaceno o vychytané výtvarné prvky. Akorát v tom ději jsem měl celkem zmatek, protože historie není moje silná stránka a nějakej Mansfeld vůbec nevím, kdo byl. Měl jsem z toho teda jenom to, že tam byl sedlák, kterej byl mezi dvěma znepřátelenejma stranama a to je tak všechno. A škoda toho useklýho konce. ()

Reklama

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý dobrodružný film odehrávající se během třicetileté války, jejíž krutost se pokouší přežít dva kamarádi oráč Petr (P. Kostka) a válečný veterán Matěj (M. Holub). Snímek je po vizuální stránce dle očekávání impozantní, neboť do něj opět nechal režisér K. Zeman proniknout své neuvěřitelné fantazie, jež jsou velkolepě výtvarně zpracovány a doplněny jeho typickými animacemi, avšak kvůli slabší dějové stránce zejména v druhé polovině nedosahuje takové úrovně, jaké jsme u tohoto výjimečného režiséra zvyklí. Ústřední dvojici brzy doplnila mladá slečna Lenka (E. Vašáryová), jež byla kvůli utajení přestrojena za šaška a jež v sobě navzájem s P. Kostkou naleznou zalíbení. Tato potulná trojice je nakonec uvězněna na zámku jejich válečného nepřítele, kde jsou omylem vnímáni jako vysoko postavená šlechta. Děj však bohužel postupně ztrácí spád a napětí a pro diváka tak zůstává nejzajímavější Zemanovo mimořádně výtvarné umění, nejcennější prvek snímku. Ve vedlejších rolích se objevila zapomenutá, ale někdejší nevídaná krasavice V. Thielová v roli pyšné princezny Veroniky, dost hereckého prostoru dostal i K. Effa coby proradný hejtman či portýr Č. Řanda. V komické roli italského malíře, jenž je nucen kvůli princezniným rozmarům neustále měnit na plátně podoby jejich nápadníků, se blýsknul V. Menšík. Nejpůvabnější a nejkypřejší zámeckou hospodyni ztvárnila M. Myslíková a údajně se v roli jedné z těchto služebnic měla objevit i krasavice největší, O. Schoberová. Mistra popravčího s velmi působivým zjevem i postavou si v závěru zahrál M. Neděla. Bláznova kronika, jejíž příběh je počátku uveden vyprávěním F. Smolíka, zřejmě nebude patřit k nejzdařilejším dílům slavného režiséra Karla Zemana, neboť v tomto případě ani jeho geniální výtvarné schopnosti nedokázaly nahradit absenci příběhu, jenž příliš brzy přestal být zábavný. ()

Narciska 

všechny recenze uživatele

Český Fan fán tulipán. Věřím, že mě k přirovnání přivedl víc než hlas, který P. Kostka propůjčil G. Phillipovi. Podobnost je i v lásce, kdy se hodné vesnické děvče ocitá rázem na okraji zájmu, když se nám hrdina vzhlédne ve vznešené kráse šlechtičny. Narozdíl od Fan fána je prozření hrdiny tohoto pozdní středověk a vojnu parodujícího díla o dost rychlejší a to mu jde ke cti. Peripetie jejich útěku jsou obdobné, romantické peripetie vynahrazuje výtvarná složka díla, jak taky jinak u pana Zemana. ()

Gig 

všechny recenze uživatele

Trochu Fanfan tulipan po česku. Máme tu odvedence, kterého hraje český dabér Gerarda Filipa, který mu je inpodobný. Navíc když na to koukáte v černobílé fotmě, musíte se pousmát oné podobě. Když vidíte onu holku.... hle, Adélka. Jen tu nemáte francouzské bojiště, ale třicetiletou válku ve stylu Zemanovských fantazií. Kdyby ďdialogy byly živější, hláškovější dam strop hvězd. Bohužel film časem nudí. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (23)

  • Emília Vášáryová (Lenka) bola v roku 1965 s filmom na festivale v kanadskom Quebecku. Ako sama spomína, vtedy veľa nechýbalo, aby tam ostala. (Raccoon.city)
  • Stromy, ktoré vidíme vo filme, boli urobené trikovou metódou. Boli zhotovené zo sololitu a natreté čiernou farbou. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama