Reklama

Reklama

Bláznova kronika

Československo, 1964, 82 min

Obsahy(1)

Píše se rok 1625, v zemi zuří třicetiletá válka a o Čechy mezi sebou bojují habsburský císař Ferdinand II. a dánský král Kristián IV. Pro mladého vesničana Petra to znamená, že ho dříve nebo později chytí verbíři z té nebo oné strany. A tak se i stane. Petr sice brzy uteče z královského vojska, ale pro změnu ho i s verbířem Matějem zajmou vojáci císařští. Oba zajatci se spřátelí. Jednou se jim podaří zabloudit a nalézt pokladnu plnou zlata a šperků. Petra bohatství nezajímá, ostatně na další cestě najde poklad ještě větší: krásnou opuštěnou dívku Lenku. Ani teď však nemá od vojenských náhončích pokoj a opět se dostává do zajetí. Protože si však místo vojenského mundúru oblékl noblesní šaty, čeká ho trest snad ještě horší než služba v armádě: sňatek s komtesou Veronikou… Rozverná veselohra ze smutných časů třicetileté války je dílem scenáristy a režiséra Karla Zemana. Ten filmu opět vtiskl svůj nezaměnitelný rukopis, známý např. z fantastických snímků Vynález zkázy, Baron Prášil nebo Ukradená vzducholoď. Na scénáři s ním tentokrát spolupracoval jeden z nejosobitějších tvůrců české nové vlny, Pavel Juráček. (Česká televize)

(více)

Recenze (123)

mortak 

všechny recenze uživatele

Ani se nedivím, že toto geniální podobenství o české národní disciplíně - převlékání kabatů a úzkostného sledování korouhviček - post-socialistická veřejnoprávní TV nechce dávat. Ten zámek totiž připomíná Československo, kde se kabáty a přesvědčení mění tak rychle jako vítr. A je jedno, zda jsou šedesátá léta či listopad 89 (učitelé nám na začátku listopadu vštěpovali socialismus a od konce listopadu nás začali učit demokracii). Je vidět, že film byl dělaný "na koleně", protože finance šly do velkolepých ideologických škvárů (ty dnes TV opakují do nekonečna), jenže to je nepodstatný detail. Je lahůdkou sledovat české herce, jak perfektně naplňují režisérův záměr - Kostka je se svou láskou k poli přesvědčivější než Crowe v Gladiátorovi (procházky zlatými lány), Menšík je přesně na hraně mezi komikou a tragikou (jak ho ta pozice socialistického baviče zničila), Effa není trapný, ale vtipný a Holub se v závěrečné scéně dotkl hvězd. ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Zemanovská poetika vs. válečné kořistnictví v koláži o bohatství a lásce. "Doba je nejistá a umění trpí", ale válka erbů královské kuny a císařského kohouta skýtá vavříny. "Pluk padnul do posledního muže a dějiny jsou o něco bohatší." Korouhvičky se točí a výjimečné dějinné situace ospravedlňují změny v majetkových vztazích - "zamlouvám si stehno", "kořist není lup, kořist je právoplatně nabyté zboží, jehož ochranu na sebe bere císař." Jde o funkce - tvář nemá trvání. Kouzelně neobyčejná Vášáryová + Kostka, Holub, Řanda, Menšík, Kovářík. Proti Prášilovi slabší rozpracování postav, znatelná absence Brdečky a Kainara, kus k 5* chybí i v režijní lehkosti (leckde až povážlivě) a u hudby. Celkově 3-4* ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Bláznova kronika možná nemá tak výrazný příběh jako třeba Vynález zkázy a není tak výtvarně propracovaná jako Baron Prášil, ale osobně k ní mám bližší vztah, protože pojednává o době, o kterou jsem se vždycky víc zajímal a pojednává o ní s velkou dávkou nadhledu typickou právě pro dílo Karla Zemana. Třicetiletou válku zprostředkovává divákům s nepřehlédnutelnou ironií. Prodejný šlechtic, který mění své pány stejně snadno, jako se korouhvička na jeho sídle otáčí po větru, má na svém štítě napsáno "Věrnost je moje cnost". Žoldnéř vymění své pány po svém zajetí pouhým převlečením kabátu a instruktáž nováčkovi ohledně vojenské kořisti, která za žádných okolností není zlodějinou - tyhle a řada dalších scén mi utkvěly v paměti a přispěly k tomu, že na Bláznovu kroniku se vždycky s chutí podívám. K úspěchu filmu přispělo silné obsazení v čele s Petrem Kostkou a Miroslavem Holubem. Celkový dojem: 90 %. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Malost člověka, převlékání kabátů (i doslovné), těžký úděl "obyčejných" lidí, kteří vždycky odskáčou to, co natropí ti nad nimi. To je jen několik témat Bláznovy kroniky, filmu, v němž Karel Zeman sice nijak zvlášť nepopustil uzdu svojí pověstné fantazii (ne, ve Třicetileté válce vážně nebyli dinosauři ani ponorky), ale o to víc se soustředil na všechno ostatní. Triky tu jsou a nad jejich 45let starou nápaditostí nezbývá než žasnout. Animace se střídá s kulisami, miniaturami a vším, co od Zemana známe a za co ho máme rádi. Povedená je i hudba a herci jsou skvělí. Petr Kostka vážně připomíná Philipova Fanfána Tulipána, Karel Effa si svého záporáka taky pěkně vystřihnul. K tomu všemu krásné ženské, František Smolík coby vypravěč a Vladimír Menšík v menší, ale bez nadsázky pamětihodné roličce dvorního malíře... Pátou hvězdu nedávám jen kvůli trochu pomalejšímu tempu, do něhož Kronika spadne ve třetí čtvrtině.__ P.S. Společnost Filmexport se s vydáním tohoto snímku na 2DVD pochlapila. Povedlo se a doufám, že další Zemanovky budou následovat. ()

sud 

všechny recenze uživatele

I když se v obrazových orgiích maličko utápí příběh, nelze "Bláznovu kroniku" než chválit. Třicetiletá válka podaná s lehkostí, vtipem a satirou (převlékání kabátů, oboustanné prapory). Petr Kostka mi velice připomínal Fanfána Tulipána (není divu že si jej paní Blanka Nováková vybrala k nadabování Gérarda Philippa), Miroslav Holub možná v životní roli a ty ženské, ach, ty ženské (Emília Vášáryová, Valentina Thielová, Olga Schoberová) jsou všechny k sežrání. Už to zní jako klišé, ale Karel Zeman byl génius a obzvláště v tomto filmu je vidět, čím se jeho velký obdivovatel Terry Gilliam inspiroval (nepřehlédnutelná podoba stylů zdejších malůvek a Montypythonovských animací). 85%. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (23)

  • V závere filmu Petr Kostka (Petr) a Emília Vášáryová (Lenka) prechádzajú cez veľkú priepasť na druhú stranu po kmeni stromu. Záber sa natáčal tak, že bola urobená fotografia dvoch strmých skál a vystrihnuté prázdno. Táto fotografia bola postavená pred kameru. Kmeň stromu predstavovala iba malá vetvička stromu, ktorá bola vlepená do fotografie medzi skaly. Herci sa následne museli pohybovať 150 metrov od kamery po na zemi položenom špagáte, aby vedeli, kadiaľ majú ísť, aby záber vyzeral reálne. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama