Adamos__

Ono upřímně čím méně o tomto snímku dopředu víte tím více si ho dle mne užijete a je jen škoda že samotný název tak trochu spoileruje zásadní část příběhu. Ďáblův advokát je z hlediska scénáře a příběhu velmi originální počin s lehce pomalejším rozjezdem. Postupně se ale s příběhu klube něco úplně jiného než jsem si představoval v prvních hodině filmu a na konci na mne film působil úplně jiným dojmem než ze začátku. Al Pacino a Keanu Reeves se tu předhánějí o to kdo zahraje lepší roli a v kombinaci spolu tvoří výborné herecké duo (především Al Pacino jako by byl přímo stvořený pro roli ďábla). Výborný snímek který vám při nejmenším nabídne jedinečný scénář který jste na filmovém plátně ještě neviděli.

Upřímně k tomuhle snímku mne s prvu táhli pouze herci a nevěnoval jsem mu zase až tak velké očekávaní, no díky tomu jsem byl ale neskutečně překvapen a jsem rád že jsem se nakonec rozhodl snímek shlédnou. Don't look up je výbornou satirou na lidskou společnost, zejména pak na ovlivnitelnost lidí skrze média a politiku. Výborné vyobrazení přehnaných a archetipických postav, který ale přesto působí netradičně, kdo by třeba řekl že největší hajzl filmu bude president spojených států. Je až neuvěřitelné si uvědomit že tyto věci na které film poukazuje se ve světě neustále dějí jen v né až tak přehnaném měřítku. Humor perfektně sedí na danou situaci a neřušivím způsobem se třída s dramatickými scénami. Don't look up je jeden z mála filmu poslední doby kterým jsem schopen s klidným svědomím naprat nejvyšší hodnocení.

Co si budem nalhávat scifi žánr dostal díky tomuhle filmu tak trochu obrození. Na hraně zítřka ukázalo že i v dnešní době může do kin přijít originální, ryze akční snímek se zajímavou premisou, který je, (a to se dnes cení), jednoduchou zábavou která vám neskutečně rychle uteče protože vás prostě bude bavit. Tom Cruise zde prožívá jeden a ten stejný den ve válce s emzáky pořád a pořád dokola a přitom se neustále zlepšuje a i když to může znít sebevíc tupě film to dokáže hezky odůvodnit a díky tomu tu máme smyčku ve které sledujeme umírání našeho hlavního hrdiny na sto různých způsobů což se váže i s humorem který si zakládá hlavně na perfektním střihu a nahodilosti jednotlivých scén. Pokud tedy máte náladu se z jakéhokoliv důvodu podívat na neustále umírajícího Toma Cruise tenhle film bude zajisté pro vás.

Upřímně se mi nechce se zbytečně rozepisovat o tomhle filmu, který stejně už každý  viděl. Film, který je prakticky synonymem pro slovo kultovní. Legendární herci zde ztvárňují ještě legendárnější postavy, které za sebou trousí nejlegendárnější hlášky co kdy v jakém filmu byly. Vše staví na všedních dialozích, neažtak všedních lidí. Neskutečné množství popkulturních referencí a hudba kterou film prakticky proslavil. Jen těžkou by jste hledali film který víc vystřihuje filmografii jako takovou.

Za mě Tarantinův nejambicióznější a zároveň i nejpovedenější film. To jakým způsobem zvládnul vycentrovat černý humor, skoro až parodické prvky a vážné, válečné drama je neskutečný. Výborný herecký výkon Christophera Waltze (ostatně jako vždycky). Do toho režisérsky do detailu spravovaná práce a výborná kamera. To nic ovšem nemá na ty úžasné, Tarantinovsky dlouhé dialogy, které působí o dost více dramatičtějším dojmem než v jakémkoliv jeho jiném díle. Vypíchnout musím rozhodně i řadu napínavých scén, jako byla třeba ta se židy pod podlahou ze začátku filmu. Tarantino zde prostě vytváří válečnej film který se ale všem ostatním vaječným filmům vyhýbá velkým obloukem, neukazuje to co jiné valečné filmy a místo toho nám servíruje alternativní, smyšlené  pojetí války, a to absolutně bravurním způsobem.

Z prvu jsem si myslel že koukám jen na další rádoby film podle skutečných událostí který se bude snažit ve mě vyvolat za každou cenu na sílu emoce a nakonec to bude spiš trapný ale takt tomu fakt není. Jde o velmi chytrej film ve kterém by jste jen těžko hledali nějaké příběhové díry a tak všemu co film naservíruje oddaně veříte. Jak Viggo Mortensen, tak hlavně Collins Farrell zde odvádí výborné herecké vystoupení. Přesto že první polovina filmu mě zas tak tolik nezaujala, druhá půlka mě absolutně zlomila a když konečně přišlo na samotnou záchranu dětí ze zatopené jeskyně byl jsem napnutej jak kšandy čemuž napomáhala i skvělá kamera která výborně implikovala klaustrofobickou atmosféru pod vodou.  Nebylo tak velkým překvapením že po prvním dni uspávání a vysvobozování děti už jsem měl slzy na krajíčků. Výbornej zážitek snad úplně pro každého.

Robert De Niro nám tímto snímkem ukázal že zvládá být nejen skvělým hercem ale i režisérem. Výborný mafiánský film který proti sobě staví spořádaný život obyčejných lidí proti gangsterskému stylu života plného stresu násilí ale zároveň i peněz a přátel kteří za tebou budou stát. Příběh nám představuje mladého chlapce jehož otec z něho chce mít slušně pracujícího občana, jenže jeho ambice směřují k místní mafii, chlapec tak stojí na životní křižovatce zda má poslouchat svého otce, kterého má nadevše rád nebo mafiánského bosse ke kterému od mala vzhlíží. To vše je vyborně doplněno tématem ohledně rasové diskriminace. Film má velmi pozvolné tempo které mu hezky sedne. De Niro prostě vytvořil milý film co se rychle stává jedním s mých nejoblíbenějších mariánských filmů.

Stylisticky jeden z nejpůsobivějších filmů co jsem kdy viděl. Asi nejvíc komiksový film ze všech komiksových filmů, už jenom kvůli tomu jak každý jeden záběr vypadá jakoby byl přímo vytržený z komiksové knihy. Výborné využití barev, kdy celý film má černobílý filtr ovšem najdeme v něm barevně zvýrazněné důležité partikule, jako třeba některé vlasy, oči nebo třeba krev. Tomu celému napomáhá i celkové ozvučení jak originálního znění tak i kupodivu dobrého, českého dabingu a hudbě celkově. Velký herecký cast taky zahřeje u srdíčka. Díky tomu všemu zvládnu překousnout i ty očividný příběhový nedostatky a ne až tak zajímavý postavy. Upřímně mě Robert Rodriguez narozdíl od jeho jiných děl mile překvapil a film mě dokonce přinutil si přečíst některé původní komiksy Franka Millera, a ty vám můžu doporučit snad ještě více.

Jak už jsem říkal u prvního Kill Billa, Tarantino je skvělý režisér který má ale trochu problém se zvládnutím stopáže filmu a v případě Kill Billa musel film dokonce rozdělit na dva celovečeráky. Přesto působí vol.2 od prvního dílů o dost odlišněji. Zatímco první díl byl klasickou akčnárnou, druhej díl se zaměřuje více na příběh. Skrze flashbacky se konečně dozvídáme více o hlavní hrdince a konečně můžeme pochopit její ambice. Hlavní roli tu hrají pro Tarantina ikonické dialogy. Přesto se mi jednička líbila o něco víc, hlavně díky její jedinečnosti, přesto je dvojka stále kvalitní filmařinou. Kill Bill vol.2 je skvělým zakončením tohoto příběhu plného nenávisti a pomsty.

Upřímně jsem se tomuto filmu dlouhodobě vyhýbal a vlastně ani nevím proč když je to tak skvělé dílo. Jsem rád když i potom co si myslím že už jsem viděl všechny možné filmy a že už mě nemá co překvapit příjde film který mi ukáže opak. Skvěle natočenej film plnej originálních nápadů, oplývající unikátní režisérkou vizí, přirozeným, inteligentním humorem, který vychází s úst skvěle napsaných postav které představují klasické archetypy lidí. Unikátnost v částech silně vybočující s reálného světa např. když se u hlavy Amélie objeví bublina ve které sledujeme její současný myšlenky, nebo když se Amélie prostě jen tak z ničeho nic zkapalní uprostřed restaurace, teda ona se v reálném světě nepromění ve vodu ale my jako diváci vidíme její pocity ve kterých by tohle Amélie nejraději v dané chvíli udělala. Celkově originální je i samotné vyprávění příběhu do kterého nám neustále vstupuje vypravěč který celý příběh recituje jako by ho právě četl z nějaké knížky a ve kterém jsou postavy představovány popisem malých bezvýznamných věcí které bez vysvětlení milují nebo nesnáší. Amelie z Montmartru je zároveň jeden z tich filmů které na vás působí takovým tím odlehčujícím, hřejivým pocitem který jsem naposledy pocítil při sledování Foresta Gumpa.