Chen

Pokud přihlédnu k inspiraci, špičkovému obsazení a režisérovi, který se nebojí experimentovat, čekal bych od toho něco trochu víc. Není to špatné, ale ani potenciál byl mnohem větší.

Je to možná "hloupý blockbuster", ale on si na nic víc, na rozdíl od některých předchozích filmů, nehraje. Má to být digitální chaos, ve kterém se neustále řežou monstra hlava nehlava a to také bylo splněno. Oddechový nenáročný film, který ví, čím chce být a tím také je. Chvíli před tímto filmem jsem viděl Godzilla Minus One a dovolím si tvrdit, že pro obě pojetí Godzilly je tu místo.

Téměř bezchybný návrat seriálu, který u mě probudil lásku ke komiksům. Samozřejmě, že se tu operuje s nostalgickým nádechem, ale jde o perfektní mix právě nostalgie i modernějších prvků. Tvůrci se nebojí odvážných kroků, ovšem ctí předchůdce. Nemám v podstatě žádných větších výhrad (a to ani ke čtvrté epizodě, která byla záměrně odlehčenější). A Jubilee konečně ukázala, že není pro smích, ale někdo, s kým se musí počítat.

Sympatická a uvolněnější série z totožného universa, do kterého je zasazen Sandman. Neklade si to větší ambice, než být zábavnou "duchařinou" a funguje to, tak jak má. A upřímně, to fňukání o tom, že je to "gay" je trošku dramatické a hysterické s ohledem na to, že je tomu věnováno minimum času.

Krasojízda pokračuje, strhující, dynamické, krvavé a sice se to někdy výrazně odklání od řecké mytologie, ale způsobem, který ji nepošlapává. A ten konec, ten konec...

Místy poměrně zdlouhavé, ale jinak sympatický monster biják, který ukazuje, že Godzille to "sluší" víc, když je padouchem a nesnaží se zachraňovat lidstvo.

Po přečtení některých recenzí a názorů jsem to čekal mnohem horší. Vlastně mi výrazněji vadila jediná věc a to přehnané množství postav a s tím spojená občasná roztříštěnost příběhu, ale jinak je to příjemně nostalgický výlet do universa Krotitelů duchů a byť jsem asi v menšině, tak mě to bavilo víc než Afterlife a to i díky tomu, že se více prostoru dostali původní Krotitelé duchů a Janine v uniformě je velký bonus.

V první řadě jsem rád, že dostávají prostor i vedlejší postavy. Proto jsem měl raději klasický kreslené Klonové války, které pracovaly s tou samou myšlenkou na rozdíl od počítačově animovaných Klonových válek. Co se týče Příběhů Impéria, tak jsou sice limitovány krátkou stopáží a počítají s tím, že divák zná slušnou řádku dalších projektů z universa Star Wars, ale pokud do téhle skupiny patříte, pak si prostě musíte tuhle sympaticky temnou podívanou užít. Mimochodem, vizuály jsou skvělé.

Dev Patel se rozhodně nemá za co stydět, ať už je řeč o jeho hereckém nebo režisérském výkonu. Je to narýsováno podle klasického schématu akčního filmu o pomstě a první polovina může působit trochu zdlouhavě, ale to vynahrazuje určitý filozofický nádech a exotičnost a čekání na druhou výrazně akčnější polovinu se vyplatí. Občas je střih trochu nepřehledný, ale jinak oba palce nahoru.

Samozřejmě, že některá rozhodnutí a kroky hlavního hrdiny jsou pro určité z nás nepochopitelná. Každý jsme jiný a ne vždy se chováme logicky, ale to nemění nic na faktu, že jde o mrazivou a intenzivní podívanou, která vás na srdci nezahřeje, ale dostane se vám pod kůži.