Anianna

Skvostné stavby. Nastavené zrcadlo naší nudné architektuře.  Absencí estetického vnímání  přímo vynikáme. A když se má v Čechách konečně stavět něco originálního, krásného, nadčasového, píšou se petice proti... Víc takových dokumentů by nám, zamindrákovaným Čecháčkům, mohlo konečně otevřít oči.

Po vizuální i hudební stránce vynikající film. Dějová linie dost klopýtá a emoční nářez, vzhledem k ději očekávatelný, se nedostavil.

Atentát na Heydricha je zřejmě pro Američany dost nosné téma, a to mě těší, protože se za oceán tímto něco z historie naší země dostane. Otázkou je, jak přesně právě tohle zpracování reflektuje reálie, ať už historické nebo vizuální. Souhlasím, že nápisy v češtině by neměly být tím dominantním nástrojem k určení lokace...vlastně se to mohlo odehrát kdekoli v Čechách, protože Praha opravdu poznatelná nebyla. Stejně tak byty a vůbec vnitřní prostory neodpovídaly tehdejšímu Československu. Naopak kostýmy působily velmi věrně. Poprvé jsem ve filmu o Heydrichovi zaznamenala, že scénář více pracuje i s úlohou Heydrichovy manželky. Bohužel nevyužil potenciál reálného předobrazu. Lina jako žena dominantní a cílevědomá mohla dostat ještě větší prostor. Nějaký psychologický ponor jsem zaznamenala spíše u atentátníků, než u Heydricha a jeho ženy. Líbila se mi hudba. Měla-li bych srovnat tematicky podobné filmy, pak bych Smrtihlava a Anthropoid dala na stejnou úroveň. Jasně vítězí náš Atentát z roku 1964.

Zajímavé z hlediska srovnání českých a amerických trestů. Jinak mě dva zhlédnuté díly nezaujaly tak moc, že bych se do cel smrti zase chtěla podívat. Vadí mi pro americké dokumenty tak typické opakování jednotlivých obrazů, což má zřejmě působit na diváka jako upoutávka, ale jen to film rozdrobí.

Ztracená dívka, horské městečko, poněkud narcistní vyšetřovatel a všudypřítomné zlo. Všechno namíchané do podoby, jež pochmurností připomíná severská detektivní dramata, ale jde si zajímavými dějovými zvraty svou cestou. Kamera zabírá spíše detaily, protože tma, mlha a stíny nedovolí široké záběry. Maketa městečka, která se v průběhu děje párkrát na pár sekund objeví, jako by divákovi říkala, že je klid, nic se neděje. A pokud ano, tak je to neviditelné, dobře ukryté. Jak říká psychiatr (Jean Reno): "Přílišný klid zabíjí. Zbavuje strachu ze smrti." Prolínání časových rovin zvyšuje napětí. A ta hudba! Bravurně zachycená atmosféra! Vynikající herecké výkony. 90%

Oceňuji popisnost dokumentu. Mohu s Gretou v lecčems souhlasit, v lecčem ne. Je to na mně. Dokument zachycuje myslím věrně Grétiny cesty po světě, její myšlenky, ale nechává na divákovi udělat si vlastní názor na tuto aktivistku. A to se mi líbí. Velmi dobře je Greta dabována.

Působivý dokument, výborně zvolený hudební doprovod. Jestli má válka dominantní zvuk, tak si umím představit, že je to právě to hrozivé dunění. Monotónnost mluveného slova, ať už byla záměrná nebo ne, mně k filmu sedí.

Byla jsem zvědavá na film, který sbírá nominace pro J. Lopez. Koukala jsem do konce v očekávání nějaké zajímavé dějové tečky. Nic. Naprosto banální příběh a naprosto psychologicky nezajímavé holky. Aspoň že byly pěkné.

Dokument o fantastickém díle jednoho z nejvýznamnějších architektů 20. století provází stylově oděný Jonathan Adams. Skvělý film.

Almodóvar by nebyl Almodóvarem bez Banderase a naopak. Jejich společné filmy jsou skvosty.