Morholt

Skvěle obsazené stylizované nic. Pokud čekáte vtipnou detektivku alá Agatha Christie, kdy bude zábavné hádat, kdo je asi vrah, nechte se zajít chuť. Jediné, co si budu chvilku pamatovat, je snuděný Rockwell a překvapivě rozkošná Saoirse Ronan. Ztráta času. 15%

Chvilku mi trvalo zvyknout si na kostýmy NKVD a jejich holé palice a když se mi to konečně povedlo, začalo to být jako na houpačce. V jednu chvíli film nabízí neuvěřitelně silné scény umocněné jak výkonem Jurije Borisova, tak neosobní bezcitností státních zabijáků a v tu druhou film nabízí jen artovou nudu jak co do obrazu, tak co do dialogů. Tohle asi nebyl úplně film pro mě. 50%

Taková milá a malá pocta veteránům ze Dne D, která tedy brutálně tlačí na city a je plná životních mouder, o která nikdo moc nestojí, ale vesměs to slušně funguje. Herecky mě překvapivě víc bavila Glenda Jackson, která tu hraje manželku hlavního hrdiny a možnáá i trochu sama sebe. Její babča, která to má na sklonku života tak trochu na háku, je fajn. Samotný Caine tu předvádí celou škálu procítěných pohledů, což sice někdy dává smysl, ale dost často to dokáže lézt na nervy. Sice bych si dané téma představoval trochu jinak a přidal bych na dynamičnosti a vtipu, ale halt nemůžu mít všechno. 60%

Upřímně řečeno nedokážu pořádně popsat to, co jsem viděl, protože těch motivů je tu strašně moc a vynechat jeden jediný by neodráželo skutečnost. S čistým svědomím snad můžu napsat jen to, že se jedná o nejdivnějšího spuerhrdinu či superpadoucha, jakého jsem kdy viděl. Pokud bych měl něco vypíchnout, tak je to brutální dětství v kotci, naprosto úžasná travesti performance Eith Piaf a souboj mezi Mexikány a hafany. Samostratnou kapitolou je pak fenomenální a dechberoucí Jonesův výkon. Besson pořád ještě umí překvapit. 80%

Tak pozitivní byla zasněžená atmosféra v době věčné noci a líbila se mi ta koláž ze zmrzlých výzkumníků. Navíc evidentně jsem nebyl sám, kdo očekával něco na způsob Carpenterova fláku. Jenže to jsem se přepočítal. Víc než cokoliv jiného hlavní hrdinové řešili rodinné patálie, překonávali vzájemné animozity a rýpali se v pohnuté minulosti. Plus je tu výrazný motiv s původními Američany, přičemž hlavní hrdinka kdovíproč zakazuje své nevlastní dceři, aby se ke své identitě hlásila. Pak je tu tak nějaký koncern, který financuje výzkum, běhají tu duchové a dost často se stává, že vám do okýnka nakoukne jednooký lední medvěd. Jo a abych nezapomněl, všichni chlapi jsou tu buď slaboši, kreténi anebo parchanti. Případně všechno dohromady. Na závěr se člověk dočká nějaké té ekologické agitky a debilního vysvětlení. A ani herecky to není žádná hitparáda. Jodie Foster mám docela rád, ale poloha stárnoucí policistky, která nejde daleko pro jadrný výraz, jí prostě nesedí. No a Kali Reis je kapitola sama pro sebe. Pokud by náhodou nestačil její původ, tak tu byla pověst boxerské šampionky, což nejspíš na castingu stačilo. A já se ani nedivim. Asi bych se taky bál říct jí "Tak děkujem a sbohem!". Moc nechápu, co mělo tohle všechno společného s True Detective. 30%

Ono dějově to zase není až tak výjimečné. Hlavní hrdina je v podstatě hodný člověk až na to, že se živí jako nájemný zabiják. A protože je to dobrák od kosti, rozhodne se svoje řemeslo pověsit na hřebík a začít okopávat zahrádku. Jenže čert nikdy nespí a protože jsme na irském ostrově v 70.letech, ztělesňuje rohatého trojice příslušníků IRA. A právě prostředí a doba dělá z filmu trochu víc. Vedle nádherně nasnímaných exteriérů se celkem povedla i omáčka obalující základní příběhovou kostru a v neposlední řadě vyšel na výbornou casting. Vedle troice veteránů Neeson-Hinds-Meaney mě potěšila zejména Kerry Condon, kterou jsem snad poprvé viděl v podobné roli a bavil i mladičký vrahoun v podání Jacka Gleesona. Tak nějak jsem dostal to, co jsem čekal a chtěl. 80%

Tak námět se zdál celkem dobrý, ale brzdí ho režijní i scénáristická nenápaditost. Představoval jsem si šílenější halucinace, víc způsobů, jak se udržet v bdělém stavu a ocenil bych i větší dávku napětí. Ale dostal jsem vesměs psychadelický trip, který odrážel pohnutou minulost některých z aktérů. To sice někdy sedělo, ale dost často i nudilo. Škoda. Herecky to bylo celkem ok a Millie Brady mě bavila i tady, ale celkově se nemůžu ubránit zklamání. 40%

Vlastně jedno velké sólo pro Simonu Pekovou, u které jsem měl celou dobu pocit, že se jí každou chvílí zmocní amok a začne to rubat. Anebo že  se změní v démona. Každopádně kdo má třeba šílenou tchýni, se kterou byl nějakou dobu nucen koexistovat, ten se tu najde. Víc než hodinu jsem se královsky bavil, ale pak se to trošku zvrtlo a samotný závěr je spíš k naštvání, protože nesnáším nevyjádřené konce. Ale pozitiva převažují a i když se mi Chata na prodej líbila víc, potěšil Pavlíček i tady. 70%

Tohle je přesně ten typ filmu, při kterém vám z obličeje nesleze přiblblý úsměv. Prostě a jednoduše absolutní pohoda plná sympatických herců sestavených do týmu, kterému zkrátka nejde nefandit. A i když to tady divák zrovna nečeká, Fassbender tu přidává kus dramatického herectví, které v jednom momentu dokáže vzít člověka silně za srdce. Jedinou Waititiho ambicí zřejmě bylo natočit pohodovou prosluněnou komedii a to se mu podle mě bezezbytku podařilo. 80%

Ženská má za sebou traumtatickou zkušenost a tak se vydá s manželem do domku v lesích, kde si chce vyčistit hlavu. Chápu. Celkem záhy se objeví manželova sestřenice, která je poněkud dominantní a celkem logicky to mezi holkama začne skřípat. Chápu. A pak jsem to chápat přestal. Rozumím nějakým halucinacím, ale pořádně nevím, co měly znamenat. Stihomamu i podezřívání rozumím také, ale očekával bych, že když už se nedočkám nějakého vysvětlení, poskytne mi film alespoň nějaké vodítko, abych si k eventuálnímu závěru došel sám. Ale ani toho jsem se nedočkal. A navíc mi lezla na nervy hlavní hrdinka. Ale strašně moc. Za každé gesto, za každý výraz a vůbec za všechno co dělala či říkala bych jí nejradši nakopnul. Totéž se dá napsat i o jejím filmovém manželovi. Jediným pozitivem je Marin Ireland, kterou dlouhodobě můžu, ale ta to zachránit nemohla. 10%