Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (7 791)

plakát

Montevideo, vidimo se! (2014) 

Fotbal mám rád a o tomto příběhu jsem přitom vůbec nevěděl. Tvůrci ze Srbské repre udělali absolutní mazánky, které prostě musíte mít rádi. A to vlastně vůbec nevadí, že jste neviděli první díl, který vypráví o tom, jak se tato banda kluků na mistrovství světa v Montevideu vlastně dostala. Celý příběh tak začíná cestou na mistrovství světa, která ve třicátých letech musela být silně náročná. Líbilo se mi, jak tvůrci představili pár situací, které by se v současné době za žádných okolností nestaly. Třeba ten průser s dresy. Na druhou stranu právě tyto absurdní situace vytvořily humornou stránku celého filmu. A nekonečné narážky na Jugoslávii a drzý kecy toho Chorvata tomu jen a jen pomohly. Jediný problém jsem tedy nakonec měl snad jenom s délkou. Bejt to kratší, byl bych radši. Vše ale vynahradil závěr, kterej představuje snad nejhorší zařízlej zápas v dějinách FIFY. Viděno na základě Challenge Tour 2015

plakát

Viděl jsem ďábla (2010) 

Neznám jediný korejský film, který by nebyl něčím nezajímavý, i když věřím, že i u nich se takové kousky najdou. Nicméně v porovnání s jinými asijskými zeměmi mám pocit, že právě ty jejich jsou nejblíž nám – Evropanům. Viděl jsem ďábla natočil hodně zajímavý režisér a já byl dost zvědavý, jak se s takovou myšlenkou popere. Zhruba v půlce filmu se to pak zlomilo. V tu chvíli jsem si totiž myslel, že pakliže se nestane nějaký zvrat, mohl by klidně být i konec. A taky že jo. Do té doby neutrálně kladná postava představila takový brutální zlom charakteru, až jsem čuměl. V tu chvíli se z filmu stal lov na zrůdy. Škoda jen, že to bylo zbytečně dlouhý a úplně zbytečně natahovaný. Každopádně závěr jako takovej za to rozhodně stál a původní tříhvězdičkovou pocitovku vyšperkoval na solidní čtyři. Viděno na základě Challenge Tour 2015

plakát

Lidský kapitál (2013) 

Nemůžu si pomoct, ale jakmile za posledních několik let narazím na relativně novej italskej film, tak snad pokaždé se rozhoduju mezi třemi až čtyřmi hvězdami. Nesedí mi ta uřvaná a zbytečně emotivně se projevující nátura, která se projevuje snad v každým italským filmu včetně tohoto. Myslím si, že by si plno nepříjemnejch situací mohli odpustit a bylo by hned všem o trošku líp. Lidský kapitál není o nic jinačí. Svým příběhem sice dokáže zaujmout, ale postavy jsou v tomto případě ten problém, přes který nejsem schopný přejít. A to se v jistých momentech mohou chovat a tvářit sebelíp. Zajímavé je nicméně na filmu i to, že svévolně přechází z minulosti do budoucnosti a přes přítomnost se vrací zpátky do minulosti. Chvílemi je v tom zmatek jako kráva, ale závěr to vcelku hrdinně uzavře.

plakát

Leopoldova země (2014) 

Taková zvláštní alternativní Amerika, která vypráví příběh nepochopeného Leopolda, kterej právě kvůli osobité nátuře skončí v blázinci mezi pošuky a snaží se přijít na to, co je v něm špatně. Tenhle film není nic velkého, spíš taková jednohubka, ale svým otevřeným způsobem vyprávění a krásně uvolněným závěrem si svojí pozornost určitě zaslouží.

plakát

Kráska a zvíře (2014) 

Já opravdu nechápu proč zrovna ve Francii vzniká taková množství remaků, které kromě herců nemají vůbec nic, co by mohly nabídnout. Čistě jenom proto, že se pokaždé klasická témata snaží natočit naprosto klasicky a tak, jako už to někdo zkoušel předtím a tenkrát (jelikož byl první) dokázal i uspět. Napadá mě teď z hlavy Fanfán Tulipán nebo Angelika. Tahle Kráska a zvíře má třeba náznaky, že by chtěla být jiná, ale svojí pohádkovostí a fantaskností ve výsledku nenabízí nic jiného, než klasickou pohádku s klasickým námětem a klasickým průběhem. Aspoň, že ta Léa Seydoux se tady trošku ukázala.

plakát

Šéfové na zabití 2 (2014) 

Nemůžu si pomoct, ale mám ten pocit, že dvojka je o dost ujetější, jak jednička. S tím taky přichází více ztřeštěnější trojka, šílenější situace a chvilková demence těch tří, která mě chvíli, co chvíli, neskutečně rozčilovala. Nicméně právě ti tři jsou sympaťáci a tak i kdyby tam nedělali vůbec nic, bude radost na ně koukat. Jennifer Aniston mi tady ale nicméně přišla spíš jako takovej doplněk, než jako regulérní postava. Příběh je tak jedna velká groteska, u které když přijmete vlnu humoru, budete spokojeni.

plakát

Místo činu - Vila na předměstí (1985) (epizoda) 

Tenhle Schimi je dokonce jeden z těch prvních, co jsem vůbec viděl a napsal tady komentář. Komentář byl ale takovej průměrnej a nic neříkající, že jsem si ho musel smazat, znovu se na Vilu na předměstí podívat a pak se do toho trošku opřít. On totiž ani tenhle díl není jen tak. Schimi totiž zapluje do putiky, kde si načne pivo a navlíkne se na něj bábovka, která potřebuje pomoct. Chce ho odvést k sobě na vilu, kde má tušení, že není něco v pořádku a Schimi to má vyšetřit. Cestou se ještě zastaví v trafice, kde Schimi požádá o dvě piva a dostane dvě plata plechovek po čtyřech, čímž jsem pochopil, kolik Schimi chce piv, když objednává jedno pivo. Ve vile pak začíná hodně solidní napětí, protože ji obklíčí nějací hajzlíci, co nechtějí, aby se Schimi dostal k soudu a dosvědčil jednoho zmetka. Nebejt ale některejch úplně šílenejch scén, jako třeba zpackanej útěk s motorkou, dal bych i čtyři. Ale právě ta scéna, ve které Schimi motorkou prorazí vrata od garáže, mě úplně sejmula. Přítelkyně dokonce uvedla, že je to horší, jak Ordinace v růžový zahradě. To od ní sice bylo dost hrubé, na druhou stranu nemůžu říct, že jsem se nesmál tam, kde jsem se smát prostě neměl.

plakát

Přineste mi hlavu samopalnice (2012) 

Přítelkyně zapla Ulici a já zapnul chilský film. Nebyl v jejím zájmu, protože se ji země výroby moc nepozdávala. Výsledek ale takovej, že vlastně dost nekorektní. Jako, kdybych celejch 75 minut sledoval nějakou brutální, ale šíleně zábavnou videohru.

plakát

Praha vs. prachy (2015) (pořad) 

Tady se Stream teda fakt předvedl jako hodně dlouho nikdo jiný. Pořad, který má obrovský smysl. Neskutečně Jankovi Rubešovi fandím, protože to, co ukazuje, mi fakt neskutečně hnulo žlučí. Díl, co díl, se mi vysloveně otevírá kudla v kapse.

plakát

Big Ben - Salzburská specialita (2002) (epizoda) 

Klasickej Big Ben s panorámatama Salzburgského zámku. Nejlepší moment byl snad ten, jak tam na Big Bena vystřelila nějaká rakouská uklizečka naprosto přízemní větu:"Ježiši, Vy jste tak tlustej. To jsem ještě neviděla." To byla taková poctivá lidovka. Vyšetřování pak naprosto šílený, závěr úplně brutální, ale máma Big Bena - Rézy, ta zase předváděla umění hodný vychcandíry na entou. Syn dělá na kriminálce a ona chce z rakouskejch úřadů po vypití jedovatýho energiťáku vytřískat prachy a tak dělá nemocnou a pokouší se o pojišťovací podvod. Ona, i kdyby celý vyšetřování stálo úplně za hovno, to vždycky zachrání.