okkac

Druhý Refnův film je v podstatě hodně podobný jako jeho debut Pusher. Možná je to celé tím civilním stylem a skoro těmi samými herci, který tentokrát ale hrajou takové tragikomické postavy potloukající se životem bez větší sociální intervence, kromě té mezi sebou (obzláště to platí pro filmového magora v podání Mikkelsena). Závěr filmu, ale už přepne do hodně vážnější noty, která skončí tragickým vyvrcholením.

Kdyby nebylo té slabší první půlky, bylo by to za plný počet.

Hutně atmosférické a né úplně dokonale vysvětlující, takže ta pararela s Lynchem není úplně od věci. To, že není vysvětlené úplně všechno mi až tak nevadí, ale u toho konce by to přeci jen trochu pomohlo.

A do třetice tentokrát příběh, kde je hlavní postavou Srb Milo. Škoda, že jeho kolega, milý a holohlavý Radovan, kterému ale nědělá potíž udělat si domácí lidskou zabíjačku s pověšením, zaříznutím, vykrvácením a vykucháním, se objeví až úplně na konci. Všechny tři filmy jsou kvalitativně hodně vyrovnané, ale tenhle mne asi bavil nejvíce.

Kompenzace za to, že v prvním dílu byl Mikkelsen tak krátce. Tady je hned hlavní hrdina a to rovnou těžký looser, který dluží kam se podívá, a když si chce nějak vydělat peníze na splácení, tak se mu vždy stane něco smolného. Nakonec to ale vezme do svých rukou s dojímavým závěrem.

Stačí talent, dobrý námět a dobří herci a hned je tu skvělý film o drogových mafiánech a dealerech za minimální peníz. Škoda, že holohlavý Mikkelsen je tu jen na začátku, ale Srbové to vynahrazují.

Hodně drsný film. Skoro až jeden z nejbrutálnějších, který jsem viděl. A to nemám na mysli takové to přehnané násilí v hororech nebo akčních filmech, ale to drsné gangsterské, kdy prostě za jen malinké vyprovokování vám hlavní hrdina nebo jeho kumpáni pořádně rozbijou ksicht nebo vás prostě pobodají. A v krajních případěch schytáte i nějaký ten headshot brokovnicí. Škoda jen, že v druhé půli, kdy se hlavní hrdina uklidní přejde děj na jeho kámoše a to až tak, kromě jejich závěru záživné není. A natěšení, kdy se hlavní hrdina začal připravovat tím, že schovával po domě nože, že přijde finální zúčtování, tak přišly.........titulky :-)

Tří povídkový film od Carpiho a Hoopera, kdy nás na úvod, závěr a mezi povídkami provází skvělý Carpenter osobně, jako trochu vyšinutý zřízenec márnice. Přestože rok výroby je 1993, film dokonale spadá do atmosféry 80. let a hodně připomene jiný povídkový film a to Creepshow od Romera nebo Two Evil Eyes taktéž od Romera a Argenta. The Gas Station: Noční směna na benzínce musí být pěkná nuda, ale ne když kolem se pohybuje nebezpečný vrah. Hutná atmosféra tvořená syntezátory a čekání na nějaký nadpřirozený prvek, ale ono to bylo nakonec ukotvené v realitě. 4/5 Hair: Taková spíše úsměvná povídka s obživlými vlasy. Nic hororového. 3/5. The Eye: Psycho povídka od Hoopera, kdy Luke Skywalker vidí po transplantaci oka né moc pěkné věci. 4/5.

První díl: Nářez. Nahozena jednoduchá zápletka a pak už jen výborně nasnímaná akce, kde roztomilí králíčci kosí teroristické velbloudy. Jen tak krev tu znatelně chybí, ale to by to pak nemohl takový roztomilý večerníček pro děti. Těším se na další díly, kde budou doufám další národy představované jinými zvířaty (opice, psi, lišky apod.)

Zajímavý nápad řešení rodinných problémů na pozadí hi-tech hitmanovství. Duncan má talent, ale i přes délku 30 minut jsem se občas nudil.