Recenze (104)
Kovboj Bebop: Lovec odměn (1998) (seriál)
literally me
What Is a Woman? (2022)
Matt Walsh po dobu hodiny a půl pokládá otázky a hrozně se diví, když jeho hosté nejsou schopni na takové otázky odpovědět, na druhou stranu, když se ho zeptají co je pro něj pravda odpoví vágní odpovědí bez smyslu, kterou kdyby někdo odpověděl jemu, následoval by hodinový proslov o tom, jak moc ta odpověď nedává smysl. Skutečný shitfest.
Domek z karet (2013) (seriál)
Nejlepší seriál všech dob, nic víc dodat netřeba.
Karel Janeček, svět podle algoritmu (2014) (TV film)
Karel Janeček mě neohromil. Ani jeho implementace matematiky do politiky či jeho polygamický život. Zkrátka jsem ho shledal jako sebestředného, dosebezahleděného hňupa. Jak bylo v dokumentu zmíněno politika s matematikou nesouvisí ani trochu a Karel Janeček by si to měl uvědomit. Bohužel tenhle kulišák můj hlas v roce 2023 nedostane, ale dokument je skvělý ikdyž z něj bylo cítit extrémně subjektivity, autoři asi pana Janečka rádi nemají, ale to já taky ne.
South Park: Post COVID (2021) (TV film)
"Kenny was so brilliant that most of the time we couldn't even understand what he was saying." - The head of NASA
Svět podle Daliborka (2017)
Hlavní postava dokumentu a dokument samotný by se daly popsat asi takto: nudní a zbyteční.
Persona (1966)
Na vstřebání tohoto filmu jsem si musel dát celý den a musím říct, že i po jednom dni si nejsem jist co jsem vlastně viděl, ale líbilo se mi to. Tento Bergmannův film odráží jeho tvůrčí krizi, jeho krizi středního věku, jeho krizi nalézání toho kým opravdu je a to se odráží na příběhu a nátuře filmu. Obě hlavní postavy vlastně neví kým jsou, byť by se jejich život dal považovat za ideální: Mají rodinné zázemí, jsou krásné a mladé, ony jím nejsou spokojeny. Stejně jako Bergmann procházejí tvůrčí krizí a sledovat to je vskutku impozantní zážitek, stejně jako každý Bergmannův film, ale nyní to je trochu jiné, zkrátka to není obvyklý Bergmann, ale pořád je skvělý.
Sedm samurajů (1954)
upřímně lepší než Sedm Statečných, jediný problém, který mám s tímto filmem, ostatně jako se všemi filmy Kurosawy je to, že některé z scén jsou zbytečně dlouhé a zdá se, že se vláčí nekonečně dlouho, to je jediná škoda...
Čas probuzení (1990)
Zázrak převeden na filmové plátno.
Bourneovo ultimátum (2007)
Po třetí a pořád to samé: jen akce, nudný příběh a ani jeden charakter, kterýmu bych doopravdy fandil. Zzz