Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (3 577)

plakát

Návrat pana Ripleyho (2005) 

Odlehčená, spíše televizně působící, variace. Místy to skoro až fargovskou absurditou umí celkem pobavit, ale dost často to svou banální zápletkou spíše nudí.

plakát

Ripleyho hra (2002) 

Výrazně odlišné než film s Mattem Damonem. Méně psychologie, kdy se Tom Ripley teprve poznává, ale více sebejisté kriminálky, kde se vrší mrtvoly. Jinak ale až na scénu ve vlaku je to poměrně lehko zapomenutelný průměr, který zaujme maximálně tak dobrými herci a prostředím a atmosférou, která připomíná starší evropské kriminálky, byť pochopitelně v kvalitnějším provedení.

plakát

Talentovaný pan Ripley (1999) 

Formálně takřka dokonalý, dobově přesvědčivý, špičkově zahraný i charakterově prokreslený, ale přesto ne až tak zábavný film. Matt Damon je ale skvělý a jeho Tom Ripley s lookem zakřiknutého kluka, co vypadá, že neumí do pěti počítat, je zvláštním způsobem přesvědčivě normální. I když není.

plakát

Pád (2006) 

Fantaskní artovka, která se dá jen těžko nějak exaktně shrnout. Film vyčnívá naprosto ojedinělou narací a prolínáním skutečnosti a fantazie, která spíše obrazy dokresluje pocity hlavního hrdiny než že by skutečně něco vyprávěla. Nevím, jestli mě to vždycky úplně 100% bavilo, neb dialogově je to strašně primitivní a skutečně to místy působí až improvizovaně, ale celá ta forma je po umělecké stránce naopak dost dechberoucí. Tarsem Singh obrazově vyloženě kouzlí, míchá dohromady všechny možné kultury a když už nic, tak je to velmi nevšední a s ohledem na hlavní zápletku poměrně posmutnělá podívaná.

plakát

Cela (2000) 

Zápletka věru není až tak objevná, jak se zprvu tváří, ale ty skoro až bollywoodsky fantaskní vizuály jsou v kombinaci s poněkud temným a perverzním dějem ponuré krimi prostě lahoda. Tohle Tarsem Singh fakt umí.

plakát

Na věky věků (2012) (seriál) 

Ještě snad větší pohádka než Pilíře země, ale furt dobré. Klaďasové jsou projednou fakt klaďasové, záporáci záporáci. Trochu se to schématicky opakuje jak napříč minisérií tak při srovnání s Pilíři i celkovými dějovými rámci. Zároveň škoda, že tam chybělo nějaké podobné pojítko jako byla předtím stavba katedrály. Ale jako celek přišlo mi to o něco výpravnější, akčnější a velkolepější.

plakát

Jak to bylo (2023) 

Náhodný střípek ze života jedné z tisíců Ukrajinek žijících v zahraničí, které se vydávají zpátky domů navštívit své příbuzné - na tu tzv. "dovolenou", jak hanebně s oblibou říkají i někteří naši bezobratlí politici.

plakát

Hlasy mrtvých (2023) 

Jsou to spíše slabší 3*. Baghead je takový ten typický případ, kdy měl někdo celkem originální nápad na zajímavý hororový námět (Martin Pohl by měl radost), ale už k němu neuměl napsat kompetentní scénář s nějakou zajímavou pointou. Zůstala tak dobře natočená light horor rutina se vcelku zábavným průběhem, ale děsně odfláknutým koncem. Na Freyu Allan v hororu jsem se fakt těšil, ale moc toho teda ve výsledku neukázala (herecky, čuňata), neb ji to scénář ani příliš nedovoloval.

plakát

Totem (2017) 

Televizní horůrek, který zprvu dost obstojně funguje. Klasické rodiné drámo pomalu nahrazuje strašení a já si ty různé náznaky i přes všechna ta ohraná žánrová klišé celkem užíval. Hlavně ten strach z toho, co není vidět. Jenže jakmile to vidět je, jde strach i vlivem slabého CGI pěkně do prdele, stejně jako scénář, který na jednu stranu umí nečekaně překvapit, ale při zpětném zamyšlení nedává příliš smysl a působí, i vlivem nestíhající režie, nechtěně směšné.

plakát

Insidious: Červené dveře (2023) 

Není to úplně zlý horor. Technicky je vlastně celkem nadprůměrný. Ale kdo sakra psal ten scénář? Už dlouho jsem neviděl tak zbytečný sequel. Tvůrci, protože už vlastně ani neví, o čem chtějí vyprávět, nechají postavy zapomenout a odhalovat divákovi již známá tajemství znovu. Namísto toho, aby mytologii nějakým způsobem rozšíříli, jedeme repete. Což je fakt škoda, protože dimenze Further, ač je to stopadesátá variace na všechny ty Otherworldy, the Dark Places, Dark Dimensions, Upside Downy nebo Black Lodge, v sobě skrývá mrtě potenciálu a nejen toho ryze hororového. Tvůrci se z něj ale bohužel pokusili vytřískat další zářez na pažbu tím nejlacinějším možným způsobem.