Jinny

V dnešní době letních blockbusterů by člověk málem zapomněl, že se takové filmy ještě točí. Cuarón nás zavede do blízké budoucnosti, jejíž problémy jako by mají počátky v naší současnosti - člověka z toho až mrazí. Nevyužil ovšem zdaleka celý potenciál příběhu ani prostředí, na to by potřeboval řekněme dvacet minut navíc. Postevy jsou jen jakési archetypy, o co emotivně působivější by ovšem bylo, kdyby si uvnitř té válečné vřavy na okamžik filozoficky odfrkli a vyprávěli nám svůj příběh.

Tudorovci předvádějí to, na co jsme u seriálů ve stylu HBO zvyklí: zvýrazněné násilí, všudypřítomný sex, kvalitní řemeslo a ve srovnání s předchozím už slabší dramatickou linku, takže člověk bez slabosti pro historické reálie se může (ano, i přes přemíru sexu a násilí) uzívat nudou. Samotný Jindřich je ze všeho nejvíc arogantní floutek, který až příliš často předvádí dětinské záchvaty vzteku. Vlastně si sekyru nezasluží o nic míň než všichni ti, které pod ni poslal. Takřka všichni, kteří během dvou sezón ze seriálu zmizeli, byli bohužel velkými hereckými oporami - pletichář Sam Neil, Jeremy Northam jako vynikající Thomas Moore, královská Maria Doyle Kenedy a charismatická Natalie Dormer. Vlastně zbývá už jen jeden - James Frain jako sekretář Cromwell. Zkusme si tipnout, jak si s ním Jindřich VIII. poradí ;-) Po třetí sérii: Dějově slabší a roztříštěnější než předchozí, což je ale hlavně tím, že tahle etapa Jindřichova života žádný jednotný příběh ani nenabízí. Jindřich si (opět) našel nové oblíbence a těch starých se zbavil. Čtvrtá řada: Dramatičnost druhé série je definitivně pryč a my jen sledujeme sled událostí, o kterých se dočtete i na Wikipedii (což dříve tolik nevadilo). Do party se ke zbývajícím hercům přidala Joely Richardson jako laskavá a chytrá dáma Kateřina Parrová. Jinak je zarážející, že za čtyři série se tvůrci nepoučili ze svých chyb. Člověk by na konci čekal i nějaké to filozofické odfrknutí, přičemž seriál k jednomu už dlouho směřoval - na dost velkou svini se žádná voda nevaří.

Sam Mendes si chytře zvolil dobu padesátých let, kdyby se totiž příběh odehrával v současnosti, byla by podobnost s Americkou krásou příliš zjevná. Nemůžu si ale pomoct, ale připadá mi, že zatímco svou prvotinu natočil Mendes se zjevnou chutí, u Nouzového východu je cítit akademická odtažitost. Chybí jakýkoliv náznak humoru, zato hádky ústředního dua jsou podivuhodně realisticky kruté.

Westernvá jednohubka, která má s tím nejlepším z žánru společný především jednoduchý sdělný příběh a charakteristiku postav (muž zákona, který není zrovna svatý, a zarostlí chlápci s pistolí, kteří mají i své světlé chvilky). Nedosahuje sice kvalit děl Sergia Leoneho, svou smrtelnou vážností se jim ale více než podobá. Škoda jenom, že si režisér nevychutnal vražednou pointu tak, jak by to zcela jistě udělal právě Leone.

Výtečně zahraná, ale průměrně natočená kriminálka, která visí prakticky jen na aktuálním tématu a výkonu Dona Cheadlea. Nudit se nebudete, ale do dramatičnosti podobně zaměřeného Letu 93 má Zrádce daleko.

70 %. Neil Jordan rozebral, o čem ve skutečnosti je pohádka o Červené Karkulce. Totiž o ne už tak malých děvčatech, sexu a "vlcích". Což jsou shodou okolností oblíbená témata také autorky předlohy Angely Carterové. Film by ale potřeboval výraznější dramatický oblouk, a tak divákovi v paměti nejvíc zůstane naprosto odzbrojující Angela Lansburyová a flirtování Rosaleen s vlkodlakem. Příběh by se navíc obešel bez zarámování snem a možná by bylo ještě zajímavější natočit ho dnes.

Dokument, který pouze opakuje to, co už všem zájemcům o tuto dobu bylo známé. Dokument celou dobu Háchu víceméně obhajuje. Stejně jako u Beneše ale Háchu nejde hodnotit nějakou nálepkou. Můžeme brát v úvahu jeho zdravotní stav a to, že je těžké najít hranici toho, kdy ještě chránil lidi, a kdy se už prostě jen choval patolízalsky. Pro mě osobně tu hranici překročil tím, že nerezignoval, když do Protektorátu nasadili Heydricha. Je totiž rozdíl mezi tím podepsat a opakovat cynickou lež a čekat, kolik lidí ještě Němci postaví ke stěně...

Baz Luhrmann mě trochu zklamal tím, že po úvodní půlhodině vlastně rezignoval na režisérskou invenci. Austrálie by navíc mohla být sympatický "western", kdyby kromě lásky a rasismu nechtěl vyprávět taky o válce. Archetypům, jako jsou anglická lady, samotářský kovboj a domorodý kouzelný dědeček, ovšem dokázal vdechnout život. Přišel a zase odešel a nikdo se kvůli tomu nevěšel...

Předesílám, že jenom to, že hlavní dvojici netvoří muž a žena, pro mě nedělá ze Zkrocené hory lepší film. Těch pár společných dní, kteří dva kovbojové prožili na Brokeback Mountain, nepůsobí jako začátek nějakého osudového vztahu, ale spíš jako románek, při kterém si uvědomí svou orientaci. Zkrocená hora alespoň pro mě vypráví o tom, jak se dva homosexuálové marně snaží žít "normálně", ne o jejich lásce. Už z toho plyne, že pro hoterosexuály to není zrovna strhující podívaná. I když... poslední dobou se zdá, že polovina Ameriky je čtyřprocentní.

Je škoda, že Ztracený princ skončil jako polotovar. Příběh je spíš dobrodružně historický než pohádkový, jsem ale ta poslední, kdo by proti tomu protestoval. Sympatické je distancování od všech těch nových dementních pohádek - a vlastně i hlavní hrdina. Výprava je ovšem chudá a příběh plný známých zápletek plyne bez větších kolizí, a proto taky ne zrovna zajímavě.