Tudorovci

[Po 2 dílech...] Na poměry HBO to má hodně chatrnou CGI stránku, provedení staveb je příšerně umělé... a trochu kazí dojem z vymazlených kostýmů i doplňků. Postavy výborné, ani černé, ani bílé, třeba duel Buckinghama s Henrym byl výborný, přelívá divácké sympatie hezky na obě strany. Stejně tak pěkně rozeklaně se rýsuje postava biskupa Wolseyho. Baví mě sledovat poměrně neokázalou konverzační pomalost, člověk si hezky opakuje reálie z dějepisu a zároveň musí chtě nechtě ocenit sázku tvůrců na současné, ale nepateticky působící tváře. Určitě se pokusím chytit i další díly. (10.01.2008)

Zatím jsem viděla teprve první řadu, ale myslím, že k ohodnocení (jak hvězdičkovému tak slovnímu, které budu po zhlédnutí dalších upravovat) to už stačí. Tak tedy k 1. řadě: Hezounká pohádka (v první části série spíše pro dospělé, od doby, kdy král zahájil pokus anulovat své první manželství pak z té erotiky trochu ubrali) s občasnými (a velmi depresivními) prvky balady (na mor zemřelá dívka v manželské posteli, spoiler, Markétina smrt v louži krve a mléka, upalování knih a kacířů), s herci (s výjimkou představitelů kardinála Wolsleyho a lorda Rocheforta) vybraní v nějaké modelingové agentuře (ano, tak jsou pohlední) leč typově postavám vůbec neodpovídají (naštěstí většinou hrají dobře, či tam jsou tak málo, že se to dá prominout). Odchylek od toho, jak to fakt bylo, je na Wikipedii na několik stran A4, tak tím tady nebudu (protentokrát) obtěžovat. Pěkně u toho zrelaxuji, kouknu se na Cavilla, Rhys Meyerse a Blua a jsem víceméně (uf to je ale slovo) spokojena. Ovšem, kdyby se to nejmenovalo Tudorovci, byla bych určitě spokojenější. 2. řada: Zatím co první připomínala pohádku, ta druhá spíše horor (ono taky od pohádky k hororu bývá jen krůček). Příliš mnoho mučení, popravování a na můj vkus příliš mnoho stětí (jimiž si navíc v několika případech nejsem jista, předpokládala bych spíše věšení), no ale s tím jsem u tohodle seriálu tak nějak počítala. Každý z popravovaných se modlí za krále a lid nabádá k poslušnosti k němu, celý středověk to bylo pevně zakořeněno a i na počátku novověku to nepřipadlo nikomu nepřirozené, i když (řečeno s pláteníkem z pohádky Byl jednou jeden král) to co tehdy Anglii vládlo, nebylo ani dobré ani král, ale odpovídalo to realitě (co taky čekat od člověka, který sám sebe vyhlásí druhým hned po Bohu), takže druhá série se mi líbila více než první, konec konců v ní každý (až na Kateřinu Aragonskou, která si to nezasloužila, a Thomase Boleyna, který si to naopak zasloužil) dostali, co jim patřilo, a většinou se svým koncem naložili o dost lépe než s předešlým životem, tak snad i tvůrci dobře naloží s dalšími dvěma sériemi, třetí jsem už mezitím rozsledovala. (07.11.2015)

Pokud Tudorovci mohou někoho skutečně dostat, pak lidi, kteří mají alespoň minimální přehled o historii. Sám jsem o rodu Tudorovců vůbec nevěděl, ačkoliv se považuji za člověka historie znalého, anglické dějiny mě moc neberou. Seriál jsem zprvu vnímal s opovržením a výsměchem. Nejdříve jsem ho sledoval spíše sporadicky a jen pár minut. Můj zájem se stupňoval, až jsem se nakonec dostal k tomu, že sleduji každý díl a alespoň trochu jsem se snažil nastudovat historii Tudorovců. Seriál staví na známých hercích, kteří ozvláštňují postavy, charaktery jakékoliv postavy jsou zahrány s grácií a jsem nadšen je sledovat. Seriál jistě má nějáké nedostatky, něco zveličuje, něco zmenšuje. Každopádně nabízí hezký pohled, že nikdo není černý a bílý, ale každá postava je jednu chvíli zlá a podruhé dobrá. Neuvěřitelně se mi líbí otevírací znělka a vlastně celý soundtrack. 85% 02.09. 2010 (02.09.2010)

Navzdory Mattyho pesimistickému prohlášení se ještě najdou tací, kteří si stokrát raději dají konverzační drama než nabušenou prime-time serie... jenže vydatná reklama přiživovala nástup i tohoto dílka a s mozkem pod vlivem prvních dvou sérií se opovažuji prohlásit, že zase jednou hypeová kosa padla na kámen reality a místo o dosud nevídanou moderní ságu se jedná o seriál, který se spolu s trabantem a manželským sexem řadí do seznamu záležitostí, které uspokojí, ale nenadchnou. Marná (světská) sláva, od seriálu s takovým titulem by člověk čekal něco víc než krásně okostýmovaný exkurz do Jindrovy ložnice, kde se beztoho kostýmy brzy a bez zdráhání poroučejí k zemi, protože králova přízeň je holt králova přízeň a ve frontě čekají další rozdychtěné zájemkyně. Karel Čapek svého času popsal kostyméra jako osobu, která dojatě hledí na herce a šeptá: "Jak krásně hrají ty šaty na panu X!" Tak zlé to není, Kennedyová, má oblíbenkyně od dob Generála, oplývá vznešeností, jakou by jí mohly závidět mnohé pomazané hlavy, Dormerová je dost zajímavá na to, abyste jí uvěřili, že Jindra pod vlivem jí rozdmýchaného ohně v poklopci otřásal vírou, trůny a šibenicemi a měnil se z vzorného exempláře defensor fidei v nezdárný příklad hereticus pessimus, Northam dokáže svého Thomase Mora podat dostatečně přesvědčivě a Sam Neill nemá coby vlk v rouše šarlatovém vytřískávající ze svých třiceti stříbrných bohaté úroky chybu, akorát Rhys-Meyers má tu chybu, že se svým opižlaným účesem a neustále odhalenými pažemi spíš než krále připomíná žoldáka z fantasy céčka a kdyby tam ze dvou Jindřichových sester a kdovíčeho dalšího naklonovaná Margaret se svým milostným životem "nejdřív postel, potom kostel a menší vražda v mezičase" a prapodivná zápletka Compton/Tallis (ovšem autorům historického slashe se otevírá zcela nové pole působnosti) absentovaly a zbytek ansámblu neposkakoval kolem, nekurvil se s kdekým a nepěl "kujme pikle, kujme pikle," houby by se stalo. Už druhý "historický" (čti "současně vypadající a chovající se herci se motají po place v nažehlených kostýmech a tváří se nakrknutě") seriál z produkce HBO, v kterém se mi nejvíc líbily úvodní titulky. P.S. Chápu, že "Tudorovci" zní honosněji než "Kterak Jindra přefik všechno, co nosilo sukně, dokud nepotkal Anču, a po Anče se konal rychlý návrat ke starým zvykům," ale ve chvíli, kdy se místo vybroušeného příběhu jedné dosti podstatné dynastie dvacet večerů koukáte na to, jak Božský Jonathan střídavě leze z postele do postele, zamilovaně drnká Greensleeves a válí se po zemi v hysterickém záchvatu ne nepodoben čtyřletému, kterému jste sdělili, že mu ten vláček nekoupíte, vám ten název začne připadat pro Tudorovce značně urážlivý. (13.03.2009)

Pokud něco na scénaristech HBO miluju, tak je to způsob, jakým vytvářejí postavy. Nejen, že naprosto stírají hranici mezi hlavní a vedlejší postavou (čímž jen tak mimochodem umocňují plasticitu světa), ale hlavně nakonec vždycky docílí toho, že v určitou chvíli fandíte i tomu největšímu záporákovi a ti, kdo se zdáli jako čestní klucí se promění zcela přirozeně ve svině. Zkrátka v případě Tudorovců na dichotomii kladní/záporní úplně zapomente. Pozoruhodné na seriálu je také jak se snaží středověk udělat co nejvíc cool. Jedná se hlavně o otázky životního stylu (ranný tenis) a oblékání. Mě osobně to úplně nesedí, ale ani mě to výrazně neuráží. Jedinou větší výtku bych měl ke králi, který za avizovanou plasticitou postav výrazně zaostává. Od chvíle, co se zamiluje do Anny Boleynové už jen tupě opakuje, že si ji vezme, že ji miluje a že pro to udělá vše... (16.04.2009)