Recenze (22)
Život nebo něco takového (2002)
Achjo... zas komedie, ve který nebylo k smíchu snad vůbec nic. A metaforový proroctví působí v kombinaci s těma na minutu přesnejma a konkrétníma fakt šroubovaně. Jediná záchrana je titulková písnička od Foo Fighters.
Ženy sobě (2011)
Takhle nějak si představuju peklo. Přehlídka komplexů ve 125 minutách.
Bitevní loď (2012)
Zvládám se bavit u lecčeho. "Odpad!" skoro nedávám. Blockbustery beru, baví mě a nečekám od nich žádný zázraky. Ale už dlouho jsem neměl tolik pocit, že by se mi někdo tak hrozně smál do ksichtu... Ale nebýt toho epilogu, tak tam snad i tu jednu nechám...
Tatínek (2004)
Pro mě největší česká osobnost současnosti.
Smršť nad Pacifikem (2005)
Ale je to fakt vtipný, to se musí nechat! :-))
Neuvěřitelně hlasitě & nesmírně blízko (2011)
Tak jo - je to laciný, podbízivý, prvoplánově slzopudný a hrozně dlouhý. Hlavní hrdina je výjimečně protivnej (ačkoli hraje výborně!). Je tam málo Violy Davis, kterou jsem si oblíbil v Černobílém světě, a málo Hankse. Takže v podstatě nechápu, proč mám potřebu tomu přihodit ještě čtvrtou hvězdu. :-)
Pearl Jam Twenty (2011)
Po Back and Forth od Foo Fighters další nový dokument jedné z mých nejoblíbenějších skupin. A opět úžasný. Nic moc nového jsem se sice nedozvěděl, ale jako průřez historií kapely výborné. Zaprášená Grammy, živák Better Man, závěrečný Alive... paráda. Jen škoda, že jsem (zatím) neměl možnost tohle vidět v kině. Edit 15.1.2012 - A v létě naživo! :-))
Strom života (2011)
Podivnost. Totální. Hodnocení snad časem, až se mi v palici nějak usadí ty naprosto protichůdný reakce...
Landův lektvar lásky (2009) (TV film)
"Dokument", kterej toho řekne daleko víc o autorech, jak o Landovi. Ať na toho člověka mám názor všelijakej (hudba ok, zbytek prapodivnej), tak z tohohle díla byla cítit manipulace daleko víc ze strany autorů než z Landy. Komický bylo, když si párkrát zcela očividně dělal Plachý z "dokumentaristů" srandu a buďto to nepostřehli nebo to tam nechali s tim, že někdo uvěří např. v levitujícího skina.
Bojovník (1997)
S tímhle filmem se z Deppa stal jeden z mých nejoblíbenějších hereců. Depresivní, smutný, ale stejně skvělý. A ani málo mi nevadily dlouhé scény, kterými je celý film prokládaný. Tak nějak mi do toho prožívání posledního týdne života a celkové atmosféry filmu sedělo. + Iggy Pop samozřejmě =)