borsalino

Nenapravitelný zloděj Simon, alias Švýcar, sotva utekl z basy, už spřádá nový, mazaný plán, jak získat milión dolarů od banky. Unese syna jednoho z běžných úředníků banky a přes sdělovací prostředky zatlačí na banku, že pokud nechce mít malého chlapce na svědomí, tak ať zaplatí. Pak teprve začnou ty správné dějové eskapády. Jean-Louis Trintignant hrál někdy opravdu velmi přesvědčivě chladně, jindy se šarmantní lehkostí a mazaností protřelého recidivisty. Moc příjemné.

Vypovídající dokument o pozadí Norimberského procesu, v němž bylo 19. října 1945 obviněno 21 pohlavárů rozpadající se Třetí říše, v čele s neoficiálně druhým mužem této říše a říšským maršálem Hermanem Göringem. Vlastní proces byl zahájen 21. listopadu 1945. Vedle celkem známých záběrů (například v dokumentech Hitlerovi muži nebo Göringova kariéra), přináší tento dokument nové a zajímavé pohledy na přípravu procesu vrchním žalobcem Robertem Jacksonem, taktiku i způsob vedení procesu. V původních návrzích spojenců byla také pouhá poprava těchto pohlavárů, bez soudu (ten by to pouze formálně zaštiťoval, což Jackson odmítl). Chtěl, aby svět spatřil a slyšel zvěrstva, jakých se tito muži dopustili, a přesto se jim dostalo spravedlivého procesu. Zároveň se obával, aby se z pohlavárů nestali mučedníci, neboť nacismus neskončil ve stejný den, jako byla kapitulace. Göring stále věřil, že s ním spojenci budou jednat a podaří se mu vyvlíknout, což dokládá jeho věta: "válka je jako fotbalový zápas - na konci podá poražený ruku vítězi a vše je zapomenuto". Naštěstí se tak nestalo, přestože takové náznaky ze začátku byly a Göring byl obžalován jako první.

Vynikající námět i přesvědčivé herecké výkony, bohužel trošku tomu chybělo temnější rozvinutí zápletky. Prostě to dopadlo podle očekávání a myslím, že je to škoda, mohl z toho být pěkně napínavý film noir. Nicméně výkon Jeanne Moreau byl výborný a film celkově řadím k těm zajímavějším z francouzské kinematografie.

Musím říci, že mě tenhle film docela dostal, přestože je opravdu dost dlouhý a záběry jsou někdy až nekonečné, tak jsem rád, že jsem to shlédl až do konce a měl tak příležitost si vychutnat jednotvárnou vězeňskou atmosféru a zároveň pocítit velkou vůli po svobodě. Závěr byl ledová sprcha a filmu to dodalo ten správný šmak.

Syrová kriminálka s charismatickým Michelem Constantinem v hlavní roli, kde ztvárnil roli lupiče, vraha a šéfa nedostižitelné zločinecké bandy. Plán přepadení banky mu omylem překazí obchodník s realitami, ale protřelému zabijákovi nedá mnoho práce vymyslet, jak přinutit obchodníka k rozumu. Fakt je, že Michel Constantin se do role záporáku hodí opravdu výborně, vzpomeňme třeba filmy Jako štvaná zvěř nebo Poslední adresa. Krásně ponurá je hudba filmu z pera pana Goraguera.

Příjemná lehká francouzská komedie, plná svěžího humoru, orientovaná těsně před vylodění v Normandii ve čtyřiačtyřicátém. Zámecká paní v podání Catherine Deneuve zamotá hlavu nejen německým důstojníkům, britské tajné službě, ale také svému pohodlnému manželovi. Film mi zpříjemnil nedělní odpoledne, pobavil mě a docela se těším, až si jej pustím znovu. Výborný herecký výkon podal také Philippe Noiret a Michel Legrand (autor filmové hudby).

Další z osudových rolí Annie Girardot. Tentokrát ztvárnila roli matky (Jean Dufour), jejíž dcera je zapletena do přepadení banky a později je zastřelena. Zoufalá matka je rozhodne pomstít smrt své dcery. Rozhodně nejde o špatný počin, ale čekal bych trochu více, děj je vedený dost přímo a předvídatelně, čímž film trochu zbytečně ztrácí. Každopádně Annie Girardot padly tyto role jako ulité.

Další z řady vynikajících snímků s Jeanem Gabinem, tentokrát více laděný jako gangstera, což není vysloveně jeho parketa, ale podařilo se mu to na výbornou. Ve své první filmové roli se skvěle blýskl Lino Ventura. Výkony všech herců byly velmi přesvědčivé, podpořené dobou hudbou Jeana Wienera a také černobílým obrazem. Užil jsem si to.

Heroin jistě likviduje lidi i celé rodiny, ovšem nikoli rodinu despotického a autoritativního farmáře Maroilleura (Jean Gabin). Jeho vnuk Henri se zaplete s překupníky drog, ale "děda" ho nekompromisně přivede na správnou cestu. Zabijáci chtějí zpět své drogy a Henriho a neváhají k tomu použít jakékoli metody. Farmář Maroilleur však přestane jednat v rukavičkách. Brzy se začíná policie ptát, ale vyšetřující komisař a ani soudce nedokáží prolomit neprostupnou bariéru mlčení. Henri nakonec dokáže, z jaké je krve. Drsné a tvrdé.

Při sledování tohoto dramatu jsem se přenesl do dob staré dobré francouzské školy a nechal se unášet skromným herectvím Jeana Gabina. Možná, že z dnešního pohledu film už nemá takový drive, ale bylo to velmi příjemné a vůbec mi to nevadilo. Vlastní příběh je hezky propracovaný, logicky se odvíjí a snad jen ten závěr mohl být trochu dotaženější, ale jinak perfektní. Škoda, že se tohle už dneska netočí.