Bahno z Mississippi

Jeff Nichols sa podobne, ako pri Take Shelter nikam neponáhľa, avšak tu mám pocit, že každý záber má svoj pevný význam v príbehu a chce nám ním niečo povedať. Mud je v podstate moderný western, kde sa osamelý hrdina ukrýva v malom mestečku, kam po čase príde partia zabijákov si s ním vybaviť nejaké tie resty z minulosti. Dôjde samozrejme aj na záverečnú prestrelku. Lenže to je len rámec, Mud je v skutočnosti o niečom úplne inom, je o mladom chlapcovi a jeho vyvíjajúcom sa vzťahu k ženám na základe pozorovania postáv zo svojho okolia. Ďalej o večnej otázke vzťahu mužov k ženám, na ktorú si nedokážeme uspokojivo odpovedať. Máme sa teda k nim chovať ako k princeznám, aj keď niekedy sú iba príčinou nášho nešťastia? Nichols neodpovedá, mladý chlapec musí nájsť odpovede sám vďaka skúsenostiam a možno je tým tmeliacim prvkom večných nesvárov a postupného odcudzenia práve dieťa, čiže napríklad aj on v jeho rodine. Vzťah otec a syn sa nakoniec ukazuje rovnako dôležitý aj v prípade postáv výborných McConaugheyho a Sheparda. (22.08.2013)

Poprvé to může být náhoda, podruhé je zaděláno na (vysoký) standart, potřetí je to pravidlo. Osobně doufám resp. ze srdce si přeji, že mě v tom Jeff (i se svým dvorním hercem M. Shannonem) v Midnight Special definitivně utvrdí. Kombinace inteligentního vrstevnatého scénáře s volně plynoucí, nikam nespěchající (plíživou) režií je kombinace vzácná. O to více potěší, když nese pečeť jedné osoby. Čím snadněji resp. radostněji se mi však Nicholsovi snímky sledují, tím hůře se mi následně hledají slova, aby se to nezvrtlo v (patetický) blábol. Přemýšlel jsem, bolelo to a jak :-), v čem tkví kouzlo resp. síla jeho snímků a nepřišel jsem na nic objevného. Čistota, upřímnost, smysl pro (pomalé) vyprávění bez snahy o šokující zvraty, dobrá volba resp. znalost ústředních témat (prostředí), plnokrevné charaktery a s tím související dobré vedení herců. To jsou hlavní atributy jeho snímků. Jeff si je moc dobře vědom, co chce natočit a jak toho následně i docílit. Potom i takový M. McConaughey, když zrovna nebrázdí nekonečné saharské písky, dokáže podat, řekněme uvěřitelný výkon. Přesto středobodem (pro mě) není postava Muda, ale příběh nazíraný optikou (očima) čtrnáctiletého Ellise. Tedy pohledem zkresleným resp. nezatíženým nemilosrdnou realitou, úměrným jeho věku. Divák je tak přímým svědkem jeho postupného dospívání, konfrontace s realitou (rozpadající se vztah jeho rodičů, první pusa, první zlomené srdce...) a tak je ochoten pro naplnění (jeho představy) čisté lásky, v podobě Muda a Juniper, udělat cokoliv. Přičemž není nezajímavým, sledovat ten rozdílný pohled (přístup) obou chlapců, utvořivší se výchovou resp. prostředím, které je formovalo. Zatímco Neckbone již dávno (předčasně) dospěl, Ellis teprve dostává (pravda, i rozdává) první facky. Přesto je pojí přátelství a touha po dobrodružství a je to právě to, co je svede dohromady s Mudem. Vrstevnatou, nečernobílou postavou, nesoucí v sobě jak duši věčného romantického snílka se smyslem po dobrodružství, tj; „uvězněného malého kluka v dospělém těle“ , tak dospělého, životem otřískaného, nesoucího si s sebou spoustu šrámů, muže, pohybujícího se na resp. za hranou zákona. Je na zvážení, zda-li snímku neškodí (mnohými zde zmiňovaný)akční závěr. Já jsem opačného názoru. Realita zde byla definitivně konfrontována se zkreslenou (dětskou) představou a došla naplnění. Ledy se pohnuly a je načase jít dál. Ta paralela s rozebráním domu u řeky není náhodná. Nastává nová životní etapa. Jak pro Muda, tak pro Ellise. [Někdo si stačí vyžehlit puky na všech kalhotách resp. vytrhat tarzaní prales na mužné hrudi.. to já si nestačil vytrhnout ani ten jeden chloupek z nosu. A že mi tam zatraceně překáží]. 90% (19.12.2013)

Film se srdcem. Krásný příběh o přátelství, lásce, otcích a synech. Poselství v tom, že ženské jsou mrchy, ale přesto stojí s nimi za to být, snad nemohlo být jasnější. Atmosféra amerického balíkova je pohlcující a Matthew v hlavní roli přesvědčivý. Herecky neskutečně vyrostl. Kluci jsou obsazení též parádně. Jeden z nejsilnějších filmový zážitků letošního roku. (13.09.2013)

// Mud je film o lásce a důvěře mnohem víc, než o čemkoliv jiném a to jsem popravdě absolutně nečekal, o to víc jsem teď překvapený, že jsem ten film dokázal natolik prožít i když byl vyprávěn očima dvou čtrnáctiletých kluků. Co můžou takoví kluci vědět? No, stačí kapka kuráže a zdá se, že dost. Nicholse jsem si oblíbil prakticky ihned, jeho filmy pro mě mají zkrátka nějaké kouzlo, netuším jak to dělá, ale sakra, jsem za to rád. Navíc jeho scénáře rostou s každým dalším snímkem, motivy které už se do hloubky řešily předtím se zde na konci objeví jako už známé, př. pomstychtivý otec zesnulého muže. Pakliže dokážete napsat takto silný příběh a ještě do něj zakomponovat hrst věcí, které jste si už natrénovali zminula, je jasné, že něco děláte správně a můžete jít už jenom nahoru - přesně tam teď totiž Jeff Nichols míří a já se nemůžu dočkat, s čím příjde příště. P.S. když nic jiného, Tye Sheridan tady dal přes držku více lidem, než Bruce Willis v páté pasti - another fuck you to John Moore. (01.08.2013)

"Ako sa ten čln dostal na strom? M. McConaughey si už v poslednej dobe vyberá spoľahlivo pozerateľné a kvalitné filmy. O jeho hereckých kvalitách už hádam nepochybuje nikto. Príbeh je pomerne jednoduchý, ale chytľavý. Dvojica chlapcov zahrala presvedčivo, čo je v podobných filmoch dosť dôležité. Tajomná postava S. Sheparda mohla dostať pár minút naviac, ale ok. Prvý výstrel v závere, ktorý zaznel ma doslova vyhodil zo sedačky, nečakal som to. Najviac na mňa zapôsobila scéna záchrany chlapca, ktorého uštipol had a potom nenápadné zamávanie McConaugheyho k R. Witherspoon. Krátke, ale plné emócií. Veľmi mi to pripomenulo scénu z filmu Heat, kde Val Kilmer zamáva A. Judd. Tam to bolo rovnako silné. Mne tento film o priateľstve a nenaplnenej láske sadol. 80%. (07.07.2015)