D.Moore

Pes baskervillský to jako nejznámější a stokrát a jednou adaptovaný případ nejznámějšího detektiva nemá vůbec lehké. A ti, kteří ho točí, už vůbec ne, protože se musejí vypořádat se zapeklitým čekáním na Sherlocka a s tím, že takřka každý ví, co a jak se stalo a stane, a přesto by se neměl nudit. Tentokrát to dopadlo dobře. Čekání na Sherlocka krátí jeho monology, které zní Watsonovi v hlavě, a nuda (většinou) nehrozí díky vcelku slušně tajemné atmosféře. Přesto má ale Brettův Holmes na kontě lepší i mnohem lepší případy.

Naprosto zbytečně přeplácaný brak a nejhorší Transformers vůbec. Vážně. Předchozí díl se mi líbil, ale tohle je ani ne tak skok, jako spíše pád dolů, který nezachrání ani ta triková exhibice nebo akce, jež žádnému z dřívějších snímků série bohužel nesahá ani po robotické kotníky. Na lidech tentokrát scenáristům ani režisérovi vůbec nezáleží, dějově se jedná vyloženě o parodii (ale nevtipnou)... A navíc to je příšerně dlouhé. Škoda, čekal jsem zábavu.

Kvalitní minidokumentární pořad, zatím každý díl se mi líbil. Obzvlášť oceňuji, že si Miroslav Vladyka nehraje na všeznalého průvodce, ale naopak se nechává provázet lidmi, kteří jednotlivá místa opravdu dobře znají, mají k nim vztah a je to poznat. Ještě lepší ale je, jak se režisérům a kameramanovi daří zachytit atmosféru všech těch našich nádherných lesů, vod a strání - naposledy v případě Českého lesa, jehož mlhavou tichou náladu, ponurý klid zaniklých vesnic a jakoby pozastavený čas přenesly Klenoty naší krajiny přímo dokonale.

Nejdůstojnější možný koncert, jaký si památka George Harrisona zasloužila. Není to žádné tesklivé vzpomínání, naopak ukázka skvělé hudby, která tady po něm zůstala, a to v mnohdy nečekaně úžasném provedení. Píseň Something brala dech... Takhle si představuji zlatý hřeb večera. Díky, Eriku Claptone!

Tři povídky, každá trochu jiná, ale kdo ví o mé zálibě v komediích a němých groteskách, nemůže se divit, že se mi nejvíce líbila ta první. Hlavnímu hrdinovi v ní realita a natáčení snímku Lidé a vlci postupně splývají v jedno a výborný výkon předvádí hlavně Juraj Herz. Druhá a třetí povídka už mě tolik nestrhly, ale špatné rozhodně nejsou. Režie Vojtěcha Jasného je (zejména ve druhé povídce) velmi světová a hudba Svatopluka Havelky ještě světovější.

Kdyby byl Dracula němý, byl by určitě lepší - hypnotické pohledy Bely Lugosiho by zůstaly a ostatním hereckým výkonům by to jedině prospělo. Takhle jde, dá se říct, o lehce nadprůměrný film, v němž mi toho hodně vadí (například ta okatá divadelnost nebo to, že se spousta důležitých věcí bůhvíproč stane mimo záběr) a ze kterého opravdu dobrou podívanou vhodnou k zopakování udělala až nová hudba Philipa Glasse a Kronos Quartetu z roku 1999. Doporučuji. A navíc - nebýt tohoto Draculy, Mel Brooks by nikdy nenatočil jednu ze svých nejlepších parodií.

Mumie patří k těm filmům, kterým lze velmi snadno vytýkat nejrůznější chyby... Ovšem pouze pokud divák zrovna chce. Pokud nechce, stačí mu příběh tak trochu okopírovaný z Drákuly, démonické pohledy Borise Karloffa, pohledná studiová výprava a tu a tam stále působivé napětí k velmi příjemné zábavě. Nic víc, nic méně.

Trochu horor, trochu humor, pořád dobrodružství. Mumie se mi moc líbila a vcelku mě to překvapilo, neboť na původní film z roku 1932 ani na ten o 67 let mladší nedám dopustit. Je to velmi zábavná podívaná s mnoha nápaditými scénami (to samozřejmě neznamená, že něco podobného tu nikdy nebylo), příjemně rychlým, ale ne zběsilým spádem, sympatickým obsazením a bombastickou hudbou Briana Tylera. Netuctové finále mi udělalo podobnou radost jako zombie křižáci. A nečekal jsem, že Toma Cruise někdy uvidím v roli "dívky v nesnázích".

Tady prostě není co řešit - senzační Jiřina Šejbalová během třiceti minut předvede výkon, ze kterého vás bude mrazit ještě dlouho poté, a Jiří Weiss ji snímá stylem Hitchcocka. Závidím všem, kteří film uvidí poprvé a nebudou si ničím jistí.

Je to možná poněkud delší než bylo nutné, ale čekání na pointu se vyplatí. Zkrátka když Miloš Kopecký a Juraj Herz hrají tak skvěle, humor je tak krásně suchý a hudba Luboše Fišera tomu tak padne, není moc co řešit.